Summit EU: Peníze až na 1. místě

Evropská unie na summitu, který dnes po dvou dnech skončil v Bruselu, schválila dlouho očekávaný krizový mechanismus eurozóny, tedy zemí platících eurem. Mechanismus má po roce 2013 nahradit současný záchranný fond a může v krajním případě banky a další soukromé investory připravit o investice v krachujících státech. Tento výsledek se nicméně čekal předem a debaty o zachraňování eura, kterým zmítá krize, nakonec zastínily snahy Británie zmrazit výdaje v unijních rozpočtech po roce 2013.

Oba problémy spolu nicméně souvisí, přestože se to na první pohled nezdá. Zemím, které vyměnily své dřívější národní měny za euro, pomalu dochází trpělivost s náklady na záchranu států, které se dostaly do finančních problémů. Mezi ně patří například zadlužené Řecko či Irsko, ale i některé další země. Národní vlády v celé EU omezují vlastní výdaje kvůli značným dluhům, které podstatně narostly během nedávné hospodářské krize, a klesá nejen jejich ochota zachraňovat své partnery, ale i přispívat do společné unijní pokladny.

Eurozóna tak rozloží prostřednictvím krizového mechanismu, který vznikne drobnou změnou Lisabonské smlouvy o fungování institucí EU, zátěž i na soukromé investory, kteří v Evropě dosud stáli stranou a finanční injekce vlád eurozóny pro Řecko či Irsko jejich investice spolehlivě chránily. Po roce 2013 již takovou jistotu mít nebudou a pokud se některá ze zemí ocitne v platební neschopnosti, budou se muset nejspíš vyrovnat s finančními ztrátami, protože zasažené země odmítnou splnit část závazků, které dosud měly.

Možnost finančních pomoci, jaká je známá z Řecka či Irska, ale bude existovat i v budoucnosti. Země tak budou muset v následujících letech najít dostatek prostředků na vytvoření dalšího záchranného fondu, který převýší současných 750 miliard eur, jež má unie pro případ pomoci připravené v současnosti.

Británie: Snížit příspěvky států o miliardy

Detaily tohoto financování summit EU ovšem neřešil a tato debata unii teprve čeká, stejně jako debata o rozpočtech po roce 2013. Británie, která se potýká s jedním z nejvyšších rozpočtových schodků v sedmadvacítce, navrhuje, aby EU zmrazila výdaje v rozpočtech pro roky 2014 až 2020. Premiér David Cameron do Bruselu přijel s návrhem, že po roce 2013 bude růst výdajů v unijním rozpočtu nižší než inflace a podíl financování členských států postupně klesne až na 0,8 procenta HDP celé EU v roce 2020. V současnosti přitom tento podíl činí více než jedno procento HDP. Rozdíl mezi 0,8 procenty a jedním procentem se přitom pohybuje ve stovkách miliard eur.

Britský návrh na summitu získal podporu Německa i Francie, tedy největších zemí unie. Vyvolává však značné napětí mezi zbytkem států a především mezi chudšími zeměmi, mezi něž patří i Česko. Pokud by se britské představy staly realitou, Češi by velmi pravděpodobně přišli ve srovnání s uplynulými lety o značnou část unijních dotací. Až dosud přitom získávali nejvíce peněz z EU v přepočtu na obyvatele.

Londýn uvažuje, že by zbrzdění unijních výdajů postihlo především takzvanou kohezní politiku EU. Ta přitom přináší masivní dotace nejchudším evropským regionů a díky ní čerpají dotace i všechny kraje v České republice s výjimkou Prahy, kde je životní úroveň nadprůměrná i ve srovnání se zbytkem EU.

Škrty by se naopak nejspíš nedotkly dotací pro zemědělce, které v současnosti tvoří až 40 procent unijního rozpočtu. O zachování plateb pro farmáře na současné úrovni i v budoucnosti stojí především Francouzi a Britové jim svými návrhy údajně vyšli vstříc. Britové by si naopak mohli zachovat takzvaný rabat, kdy dostávají zpět dvě třetiny svého příspěvku do unijní pokladny.

Ashtonová: USA se odklání od Evropy

Evropská unie se však musí kromě své finanční stability zabývat i upadáním vlastního vlivu ve světě. Šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová varovala premiéry a prezidenty, že se od nich odklání jejich tradiční spojenec – Spojené státy. Washington v současnosti hledá nové partnery především v Asii a hlavní prioritou jsou pro něj vztahy s Čínou.

Kvůli současným problémům vázne i rozšiřování EU. Summit sice schválil kandidátský status pro Černou Horu, ale samotné přístupové rozhovory začnou nejdříve až za několik let.