Marie Bydžovská, EUROSKOP, 22. prosinec 2010
„Prioritou číslo jedna bude pro Budapešť zajistit shodu o šesti legislativních návrzích k posílení evropské ekonomické vlády, řekl nedávno stálý zástupce v radě ministrů EU Péter Györkös. Jádrem této legislativní iniciativy je posílení Paktu stability a růstu a zpřísnění rozpočtové disciplíny, které jsou považovány za klíč k vybřednutí z krize a posílení ekonomického růstu.
Avšak s rozpočtovou disciplínou má problémy samo Maďarsko. Na podzim 2008 jej před bankrotem zachránila jen téměř 25miliardová dolarová injekce (přibližně 491 miliard Kč) od Mezinárodního měnového fondu a EU. Pikantní je, že zatímco nyní analytici viní společnou evropskou měnu za zhoršení ekonomické situace periferních států eurozóny, k maďarskému propadu přispěla jeho vlastní měna. Výrazný pokles kurzu forintu ohrozil bankovní systém zatížený rozsáhlými spotřebitelskými a hypotečními půjčkami v cizích měnách, jejichž splácení se po pádu forintu náhle výrazně prodražilo.
Maďarský premiér Viktor Orbán spolu s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem (foto: Audiovisual Service EU)
Za poskytnutí finančních prostředků si však zachránci stanovili tvrdé podmínky. Jejich součástí byl i harmonogram snižování rozpočtového schodku, jehož naplňování a cestu k hospodářské konsolidaci sledují nyní finanční experti s obavami. Otazníky si kladou především vůči opatřením zavedených novou vládou strany Fidesz, která po volbách v dubnu 2010 získala nevídanou dvoutřetinovou většinu parlamentních křesel.
Nezvyklé řešení rozpočtového schodku
První překvapení nové vlády přišlo od místopředsedy strany Fidesz Lajose Kosy, který se vyjádřil, že „šance, že Maďarsko neskončí jako krizí zmítané Řecko je malá. Patrně chtěl připravit půdu pro zvýšení rozpočtového schodku, avšak finanční trhy zareagovaly po svém a následoval pokles kurzu forintu, který je pro ekonomiku zatíženou půjčkami v cizích měnách obzvlášť bolestný.
Vláda následně sdělila, že deficit pro rok 2010 dosáhne sedmi procent HDP, tedy dvojnásobku hodnoty stanovené úvěrovými podmínkami na 3,8 % HDP. Proti tomu se postavil předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Po setkání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem řekl, že Maďarsko musí ozdravování veřejných financí urychlit, nikoli zpomalit. Jít proti fiskální konsolidaci v Evropě by dnes byla katastrofa. Maďarsko je ve velmi choulostivé situaci, takže sebeuspokojení není na místě, řekl předseda Komise.
Budapešť proto byla nucena improvizovat a zahájila velmi nezvyklý plán snižování rozpočtového deficitu – oznámila zavedení daně z bankovních transakcí, stanovila nové dočasné zdanění pro některé sektory a de facto zestátnila soukromé penzijní fondy.
Kvůli nesouhlasu s neortodoxní cestou snižování rozpočtového deficitu ukončil svou misi v Maďarsku Mezinárodní měnový fond. Budapešť sice nyní peníze z úvěrového programu fakticky nepotřebuje, protože si již může půjčovat na trzích, shoda s washingtonským fondem je však důležitá pro zachování důvěry investorů.
Trhy Maďarsku nedůvěřují
Analytici v současnosti vládní plány příliš pozitivně nehodnotí. Orbán odmítá podnikat jakákoli úsporná opatření na straně výdajů a místo toho pokřivuje stranu příjmů, řekl agentuře Reuters Peter Attard Montalto z Nomury. Není to důvěryhodná fiskální politika, je protirůstová, zřejmě však umožni splnit cíle snižování deficitu, dodal.
Na začátku prosince snížila mezinárodní ratingová agentura Moody’s úvěrové hodnocení Maďarska o dvě příčky na Baa3, tedy k těsné blízkosti spekulativní kategorie. Agentura svůj krok zdůvodnila právě kontroverzní vládní fiskální strategií, která vyvolává obavy z dlouhodobého vývoje veřejných financí. Navíc upozornila, že ponechává negativní výhled a rating může ještě snížit.
| György Matolcsy – maďarský superministr |
| V čele nově vzniklého „superministerstva pro hospodářství a rozvoj, v kterém se sloučila ministerstva financí a hospodářství, stanul po dubnových volbách György Matolcsy (55), který zastával již za předešlé Orbánový vlády post ministra hospodářství. V 80. letech pracoval v Institutu pro finanční výzkum, líhni mladých reformních komunistů, kteří se snažili oživit skomírající ekonomiku liberálními prvky. Na konci 90. let se profiloval jako kritik Washingtonského konsenzu, kterému vyčítal uvalení přísných fiskálních pravidel na země středovýchodní Evropy na úkor dlouhodobého růstu a sociálního blahobytu. V evropském kontextu je na straně zastánců ekonomických stimulů oproti příznivcům tvrdých škrtů. |
Vláda proti centrálním bankéřům
Budapešť ale nemá problémy pouze s rozpočtovou disciplínou. Obavy vyvolávají i spory mezi vládou a centrální bankou. Zatímco centrální banka klade důraz na udržení stabilní cenové hladiny a zvyšuje proto úrokové sazby, vláda by raději urychlila hospodářský rozvoj nižšími úrokovými mírami i za cenu nárůstu inflace. Exekutiva se proto snaží získat nad centrální bankou kontrolu a usiluje o to, aby vliv na volbou čtyř nových členů bankovní rady získal parlament, v kterém má vládnoucí strana Fidesz jasnou většinu.
Proti tomu se ohradila Evropská centrální banka. Podle ní se jedná o nepřijatelné narušení nezávislosti měnové instituce. Frankfurtští bankéři tvrdí, že by tím Maďarsko porušilo závazky, které má k Evropské unii.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
