Zemědělství a rybolov v prosinci 2010

07.01.2011
Euroskop

Komise přijala návrh opatření ke stabilizaci mléčného sektoru, Komise přijala legislativní balík týkající se kvality potravin

Komise přijala návrh opatření ke stabilizaci mléčného sektoru

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o smluvní vztahy v odvětví mléka a mléčných výrobků (KOM(2010)728)

Zpráva Evropské komise Evropskému parlamentu a Radě Vývoj situace na trhu a následné podmínky pro hladké postupné ukončení režimu mléčných kvót (KOM(2010)727)

Komise 9. 12. 2010 přijala návrh nařízení, kterým se mění dosavadní legislativa týkající se smluvních vztahů v odvětví mléka a mléčných výrobků. Navrhuje se především zavedení písemných smluv mezi producenty a zpracovateli mléka či posílení pozice producentských organizací například v kolektivním vyjednávání smluvních podmínek.

Komise současně přijala zprávu o stavu trhu s mlékem a mléčnými výrobky v souvislosti s postupným ukončováním produkčních kvót.

Pozadí

Krizová situace v odvětví mléka a mléčných výrobků, které se potýkalo s nízkými výkupními cenami a blížícím se zrušením mléčných kvót, představovala jedno z nejdůležitějších témat agendy SZP v průběhu roku 2009. Některé členské státy v obavě z opakování podobné situace volaly po novém regulačním mechanismu v odvětví, který by nahrazoval mléčné kvóty, s jejichž zrušením se počítá v roce 2015.

Komise v průběhu druhé poloviny roku 2009 podnikla několik pokusů o podporu sektoru produkce mléka a mléčných výrobků v EU prostřednictvím mimořádných intervenčních akcí i mimořádné finanční pomoci mléčnému sektoru jednotlivých členských států. Byla ustavena expertní skupina pro mléko, která se zabývala novými návrhy na podporu producentů mléka a mléčných výrobků. Projednávána byla i možnost zavedení formalizovaných smluv mezi producenty mléka a mléčných výrobků a jejich ná­kupčími či zpracovateli.

V říjnu 2009 Komise přijala návrh nařízení na podporu producentů mléka a mléčných výrobků. Toto odvětví mělo být podle něj v budoucnu chráněno „doložkou o narušení, která by umožňovala rychlou reakci v případě otřesů na trhu. Dále byla součástí návrhu specifická opatře­ní pro kvótové roky 2009/2010 a 2010/2011 umož­ňující změny v režimech výkupu kvót. Pravidelně též byly publikovány zprávy o vývoji situace v sektoru, které konstatovaly postupné zlepšování situace producentů.

Klíčové body a stav projednávání

Návrh je výsledkem doporučení expertní skupiny pro mléko, která při výzkumu mléčného trhu v EU zjistila jako závažný nedostatek skutečnost, že zatímco na straně zpracovatelů mléka dochází stále více ke koncentraci produkce i vyjednávacích mechanismů, producenti zůstávají v řadě členských zemí roztříštění. Účelem zavedení písemných smluv mezi producenty a zpracovateli mléka má být stabilizace trhu s mlékem, posílení pozice producentů mléka v dodavatelském řetězci, zejm. vůči velkým zpracovatelům, a dle tiskové zprávy, jež publikaci návrhu doprovázela, též zvýšení transparentnosti na trhu. Podle komisaře pro oblast zemědělství a rozvoje venkova Daciana Ciolose jde o výsledek „poučení z krize v roce 2009 a o realizaci snahy připravit odvětví na období po roce 2015, kdy skončí produkční kvóty.

Důležité je, že tyto smlouvy, které by měly být vypracovány před dodávkou a měly by zahrnovat podrobnosti o cenách, lhůtách, objemu a trvání dodávek, mají být nepovinné; povinnost jejich uzavírání mohou na svém území stanovit jen jednotlivé členské státy. Nutnost uzavírání smluv se nevztahuje na družstva, pokud jejich stanovy obsahují ustanovení s podobným účinkem.

Důležité je také posílení role kolektivního vyjednávání. Zemědělcům by totiž mělo být umožněno sjednávat smlouvy kolektivně prostřednictvím producentských organizací, zde však má platit omezení pro producentské organizace, kterým by mělo být povoleno podílet se na celkové produkci v rámci trhů jednotlivých členských států maximálně 33 %, aby nedošlo k narušení pravidel hospodářské soutěže. Návrh také předpokládá, že členské státy i profesní sdružení budou pravidelně poskytovat informace o objemu produkce, aby bylo možné sledovat vývoj na trhu. Určitá kontrola nad produkcí tedy bude zachována i navzdory rušení mléčných kvót.

Současně s návrhem nových opatření Komise zveřejnila i zprávu o situaci na trhu s mlékem a mléčnými výrobky, která na rozdíl od situačních zpráv publikovaných v období 2008/2009 vyznívá příznivě, pouze 3 členské státy se v předcházejícím roce „dopustily překročení přidělených kvót (Dánsko, Nizozemsko a Kypr), což je i důsledkem postupného navyšování kvót, které má k 1. 4. 2015 vést k jejich úplnému odstranění. Zpráva přesto navrhuje, aby Komise mohla v případě potřeby a vážné „nerovnováhy na trhu zavést mechanismus kompenzací za to, že někteří producenti budou v důsledku uvolnění kvót nekonkurenceschopní a budou muset v této souvislosti snížit produkci.

Předpokládaný další vývoj

O návrhu nových opatření pro stabilizaci mléčného sektoru i o zprávě týkající se situace v odvětví ještě 13. 12. 2010 diskutovala Rada. Zatímco zástupci některých zemí přijali Ciolosův návrh s nadšením (např. Francie), jiní poněkud zpochybňovali jeho fungování v krizových situacích (Německo).

Dle zástupců Maďarska, které předsedá Radě EU v první polovině roku 2011, se podrobným zkoumáním návrhu začne zabývat už v lednu 2011 příslušná pracovní skupina v Radě. Navzdory dílčím odlišným stanoviskům by tak Rada mohla dospět ke společné pozici v otázce navrhovaných pravidel pro mléčný sektor do června 2011. Je ovšem otázkou, zda původní návrh dozná nějakých podstatných modifikací.

Komise navrhuje, aby předkládaná pravidla platila do roku 2020, tedy po dobu náběhu na režim postupného odstraňování kvót a pro překlenutí prvních 5 let po jejich úplném zrušení. K přezkumu jejich fungování má dojít v roce 2014, tedy těsně před zrušením kvótního systému, a potom po 4 dalších letech, tj. v roce 2018.

Odkazy

Komise přijala legislativní balík týkající se kvality potravin

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o režimech jakosti zemědělských produktů (KOM(2010) 733)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy (KOM(2010) 738)

Sdělení Komise – Obecné zásady osvědčených postupů EU k dobrovolným systémům certifikace pro zemědělské produkty a potraviny (2010/C 341/04)

Sdělení Komise – Pokyny pro označování potravin s chráněným označením původu (CHOP) a s chráněným zeměpisným označením (CHZO) používaných jako složky (2010/C 341/03)

10. 12. 2010 Komise přijala legislativní balík týkající se kvality potravin. Balík, který má sjednocovat a zpřehledňovat dosavadní pravidla v oblastech certifikace, údajů a norem pro zemědělské produkty, obsahuje návrh nového nařízení týkajícího se systémů jakosti zemědělských produktů, včetně jejího označování (týká se též režimu pro chráněné označení původu a chráněné zeměpisné označení, přezkoumání systému zaručených tradičních specialit a používání dalších nepovinných údajů, které se týkají jakosti) a návrh na změnu dosud platné legislativy týkající se obchodních norem.

Dále obsahuje dvě sdělení týkající se nových obecných zásad osvědčených postupů k dobrovolným systémům certifikace potravin a zemědělských produktů a pokynů pro označování potravin obsahujících složky s chráněným zeměpisným označením a chráněným označením původu.

Pozadí

Kvalita potravin je jedním z nejvíce diskutovaných témat v rámci agendy SZP v posledních letech. Nejde jen o samotné jakostní požadavky, ale především o otázky marketingu a konkurenceschopnosti evropských potravinářských výrobků. Systém označování potravin na základě chráněného původu či chráněného zeměpisného označení je jedním z mála způsobů, jak lze upozornit na specifické výrobky na společném zemědělském a potravinářském trhu, kde jsou možnosti propagace domácí produkce značně omezeny. Producenti na druhé straně jsou nuceni novou legislativu v oblasti jakosti a označování potravin sledovat, protože každý nový požadavek je zároveň požadavkem na ně, aby svůj produkt patřičně označili a mohli jej na evropském trhu uplatnit.

Komise v říjnu 2008 zveřejnila zelenou knihu o jakosti zemědělských produktů a zároveň otevřela veřejnou konzultaci, která trvala do konce roku 2008. Jednou z důležitých otázek, které zelená kniha nastolila, byla změna stávajícího systému označování potravin.

V květnu 2009 Komise vydala sdělení o politice jakosti zemědělských produktů, které nastiňuje možné varianty řešení, včetně reformy stávajícího systému zeměpisných označení (chráněné označení původu – PDO a chráněné zeměpisné označení – PGI) a označení zaručené tra­diční speciality (TSG). Sdělení navrhovalo zachovat stávající systém označo­vání podle zeměpisného původu, a to především v kategoriích PDO a PGI, ale přiklánělo se k určitým změnám legislativy, jež by měly zame­zit některým sporům o tyto značky. Další doplňkové informace (krom místa produkce) měly být dle sdělení umísťovány na výrobcích na dobrovolné bázi.

Nyní tedy Komise zveřejnila již zcela konkrétní legislativní návrhy, které nicméně ze zmíněného sdělení publikovaného v květnu 2009 vycházejí.

Klíčové body a stav projednávání

První z návrhů se týká mimo jiné zeměpisných označení, revize systému zaručených tradičních specialit a nepovinných údajů o jakosti (jako je např. u vajec označení, že se jednalo o nosnice z volného chovu, či u olivového oleje uvedení informace, že jde o olej z prvního lisování za studena). Smyslem nové normy je jednak to, že má dojít ke sjednocení dosud roztříštěných právních předpisů, které se touto problematikou zabývaly, dále má návrh přinést zjednodušení a zkrácení registračních postupů v případě zeměpisných označení a tradičních specialit, vyjasnit vztah mezi ochrannými známkami a zeměpisnými označeními tak, aby tento systém odpovídal i mezinárodním standardům, a přesněji definovat kategorii „zaručené tradiční speciality. Stranou těchto systémů označování potravin stojí specifická označení zeměpisného původu vín, aromatických vín a alkoholu, na něž se prozatím vztahuje legislativa související s reformou společného trhu s vínem z roku 2008.

Druhý z návrhů se týká obchodních norem pro uvádění produktů na trh. Mj. obsahuje právní základ pro povinnost označovat všechny výrobky ve všech sektorech místem produkce. Podle návrhu mají nadále platit stávající obchodní normy, v budoucnu se ale počítá s jejich „zjednodušením, a to tím způsobem, že bude v souladu s Lisabonskou smlouvou, která umožňuje Komisi vydávat akty v přenesené pravomoci, zaveden jednotný mechanismus předávání pravomocí Komisi v oblasti vydávání těchto norem. Komise též navrhuje rozšířit (rovněž jako akty v přenesené pravomoci) odvětvové předpisy týkající se uvádění místa produkce, mají být při tom však zohledněna specifika každého odvětví. Jako první by mělo být fungování těchto mechanismů prověřeno v oblasti trhu s mlékem.

Balík dále obsahuje dobrovolné pokyny, jak označovat produkty, jež obsahují některou ze složek disponujících chráněným zeměpisným označením, a pokyny Komise týkající se fungování různých dobrovolných systémů certifikace pro zemědělské produkty a potraviny.

O legislativním balíku týkajícím se kvality a označování potravin ihned několik dnů po jeho zveřejnění (13. 12. 2010) jednala i Rada.

Pozice ČR

Dle tiskové zprávy Ministerstva zemědělství ČR z 5. 1. 2011 by podpora kvality potravin měla patřit k prioritám Mze ČR v roce 2011. Měla by pokračovat kampaň na podporu kvalitních potravin domácí produkce a ČR by se chtěla zapojit podle nových pravidel i do další soutěže o udělování chráněných označení regionálním specialitám.

Předpokládaný další vývoj

Současně s publikací balíku Komise dle tiskového prohlášení, jež doprovázelo jeho zveřejnění, přislíbila, že v dalším sledu se hodlá zabývat problémy producentů v horských oblastech, kterým by mělo být pomoženo uvádět na trh své výrobky a propagovat je tam, a též malých výrobců, kteří často praktikují přímý prodej na lokálních trzích. Počítá se tedy s možným zavedením dalších opatření v oblasti jakosti a označování potravin, která by měla být zaměřena specificky na tyto problémy.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality