11.01.2011
Euroskop
Prohloubení vnitřního trhu mělo být leitmotivem roku 2010. Kvůli vypuknutí dluhové krize se však dostalo na okraj zájmu. V nadcházejícím roce bude probíhat debata o Aktu o jednotném trhu a politici snad věnují vnitřnímu trhu větší pozornost, doufá Financial Times.
„Po nástupu nejhorší hospodářské recese od Druhé světové války se Brusel obával vynoření strašidla ekonomického nacionalismu, píše Financial Times. Preventivní akcí proti vzedmutí protekcionismu byl pověřen bývalý Komisař a italský akademik Mario Monti, který v květnu představil zprávu s názvem „Nová strategie pro jednotný trh. Na ní navázal Komisař pro vnitřní trh Michel Barier, jehož tým vytvořil Akt o jednotném trhu – program obnovy vnitřního trhu určující 50 stěžejních projektů.
Jenomže načasování návrhů se tragicky nepovedlo. Montiho zpráva byla přehlušena vrcholem řecké krize a v době zveřejnění Barnierových návrhů byli evropští politici zaneprázdněni vytvářením stálého krizového mechanismu pro eurozónu. Iniciativy pro posílení vnitřního trhu tak získali jen minimální prostor v médiích.
Vnitřní trh třetí ingrediencí v záchraně eurozóny
Jenže právě zlepšení fungování vnitřního trhu může být podle Financial Times zásadní ingrediencí záchrany eurozóny. „Evropa klade přílišný důraz na finanční stabilitu, mnoho mluví o úsporách ve veřejných výdajích, ale potřebujeme třetí cíl k řešení dluhové krize – hospodářský růst, cituje Financial Times bývalého finského premiéra Esko Aho, který v současnosti je členem výkonné rady telekomunikační firmy Nokia.
Jako příklad nedostatečně integrované oblasti na vnitřním trhu uvádí Esko Aho digitální trh s hudbou. Rozšíření národních agentur na ochranu autorských práv stěžuje evropským firmám přístup na rozsáhlý vnitřní trh, který oproti tomu dobře funguje v USA. Evropský trh (501 milionů obyvatel) je větší než americký (310 milionů obyvatel), přesto evropský digitální trh je oproti americkému pouze třetinový.
„Potřebujeme silné politické vedení, které by prosadilo změny, říká Esko Aho. „Rád bych zažil změnu v myšlení Evropanů. Znamená to ale někdy bolestivý proces. Ale bez něj bude Evropa pokulhávat nejen za Spojenými státy, ale i za Čínou nebo Indií, dodává.
Využití potenciálu vnitřního trhu přinese 4% růst
V soukromí přiznávají evropští úředníci, píše finanční deník, že krize eurozóny znamenala odvrácení jak zdrojů, tak mediální pozornosti. Ale současně zdůrazňují, že právě kvůli vytvoření nových pracovních míst a povzbuzení hospodářského růstu je prohloubení vnitřního trhu nejpotřebnější právě v době, kdy je nejobtížněji prosaditelné.
Podle odhadů Komise by plné využití potenciálu vnitřního trhu přineslo čtyřprocentní růst HDP. „Ano, ekonomický kontext je obtížný. Ale to je další důvod, proč více pracovat na vytváření jednotného trhu, říká Jerôme Chauvin z asociace evropských zaměstnavatelů BusinessEurope.
Alespoň některé iniciativy zaznamenaly úspěch. Projekt společného evropského patentu se výrazně posunul ke svému schválení, i když odpor Španělska a Itálie stále přetrvává. Letos bude vypracován seznam projektů Aktu o jednotném trhu, které získají prioritu v prováděcím harmonogramu. Kritici projektu tak získali přinejmenším nějakou naději, že důležité projekty budou včas uskutečněny.
Autor: Euroskop
