Marie Bydžovská, EUROSKOP, 13. ledna 2011
Silná slova amerického ministra financí přitáhla pozornost k doutnající náloži amerických financí. Celkové zadlužení USA dosahuje astronomické výše 13 950 miliard dolarů. Od počátku finanční krize státní závazky rostou, především následkem masivních stimulačních balíčků.
2012 překročí dluh USA 100 procent HDP
Úřad pro správu a rozpočet (Office of Management and Budget – OMB) uvádí, že v roce 2010 dosáhly americké dluhy 94,3 procent HDP. O rok dříve to bylo ještě 83,4 procent a v roce 2008 „pouze 69,2 procenta HDP. A prognózy pro příští léta jsou hrozivé. OMB očekává, že v roce 2012 překročí státní dluh poprvé od 2. světové války roční hrubý domácí produkt a do roku 2015 vyšplhá až do závratné výše 19 683 miliard dolarů. K tomu je nutné připočíst vysoké zadlužení spolkových států a měst a vzít v úvahu, že veřejné příjmy se po recesi ještě plně nezotavily.
Prezidentství Baracka Obamy spadá do období finanční krize. USA jsou stále zadluženější, ale na rozdíl od eurozóny mají možnost si natisknout peníze. (foto: čtk)
„Situace předlužených zemí USA jako Kalifornie nebo Illinois se podobá předluženým zemím na periferii eurozóny, řekl ekonom Nouriel Roubini v rozhovoru pro pondělní vydání Der Spiegel. Roubini ale vidí i značné rozdíly. „Dokonce i když Kalifornie zkrachuje, nikdo nevěří, že by se proto mohla rozpadnout měnová unie USA. Dluhové problémy Řecka a Irska naopak mohou skutečně vést ke kolapsu eurozóny, dodal.
Výhodou Spojených států je možnost financování rozpočtového deficitu tiskem dolarů, zatímco Řecko a Irsko jsou odkázané na uvolnění měnové politiky ze strany ECB, což vyvolává odpor Německa „V eurozóně prostě převládají spory nad souladem, řekl profesor a šéf stejnojmenné konzultační firmy.
USA jsou zadluženější než eurozóna
Srovnání státního dluhu a ročního deficitu USA a eurozóny naznačuje více problémů na západní straně Atlantiku. Zadlužení členů eurozóny dosahuje v průměru 84,1 procenta, Spojených států 92,2 procent. Rozpočtový deficit za rok 2010 byl v eurozóně v průměru 6,3 procent HDP, zatímco v USA 11,3 procent. Pro srovnání řecký deficit letos činil 9,4 procenta HDP.
Proč je tedy situace Spojených států od evropské naprosto odlišná? Při finanční krizi se investoři houfně uchýlili k dluhopisům, které platí za spolehlivé. Ty americké mezi ně stále ještě patří a proto jejich výnosy značně klesly. Na konci října měly úroky z desetiletých bondů hodnotu 2,33 procent. V prosinci již výnosy prudce vzrostly, i když jsou se 3,5 procenty stále nižší než platí většina států eurozóny. Výnosy u desetiletých irských dluhopisů překročily na začátku ledna hranici 9 procent a u řeckých dokonce 12 procent.
Uvolní republikáni peníze vládě?
Ve Spojených státech platí od roku 1917 tzv. Second Liberty Bond Act, který upravuje horní hranici rozpočtového deficitu. Pokud ministerstvo financí hranici překročí, musí získat souhlas Kongresu s jejím navýšením. Když Kongres odmítne, vystaví tak vládu riziku platební neschopnosti.
V listopadových volbách demokraté ztratili většinu v Kongresu. A Sněmovna reprezentantů kontrolovaná republikány nechce peněžní kohoutek vládě uvolnit jen tak. Jenže podle Geithnera může USA překročit povolenou hranici, která letos leží na 14 300 miliardách dolarů již na konci března. Odmítnutí zvýšení hranice by podle něj „hospodářství přineslo strašlivé škody a mohlo by vést k ještě větší pohromě než finanční krize z let 2008 – 2009. I jen krátkodobá platební neschopnost země by měla katastrofální důsledky pro příští desetiletí, varoval v dopise.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop