Předsednictví G20: Sarkozyho poslední šance


Marie Bydžovská, EUROSKOP, 27. ledna 2011

Nicolas Sarkozy v pondělí představil agendu pro skupinu dvaceti největších světových ekonomik G20, které bude Francie letošní rok předsedat. Temperamentní prezident doufá, že oživí atmosféru francouzského předsednictví EU, kdy řešil finanční krizi nebo poletoval mezi Moskvou a Tbilisi při sjednávání míru v gruzínské válce. Sarkozyho popularita se pohybuje kolem 30 procent. Je otázka, zda sázka na reflektory světové diplomacie vyjde.

Hlavní francouzskou prioritou v G20 bude řešení nestability cen potravin a komodit. „Pokud nic neuděláme, riskujeme rozšíření nepokojů kvůli potravinám v nejchudších zemích, které budou mít velmi neblahé dopady na globální hospodářský růst, zdůraznil její důležitost Sarkozy.

Za vše můžou spekulanti!

Čerstvá zpráva Agentury OSN pro potraviny a zemědělství (FAO) varuje, že v prosinci překonaly ceny potravin úroveň z doby potravinové krize v letech 2007/8. Tehdy propukly demonstrace v rozvojových zemích po celém světě. Prudké zdražení zemědělských plodin způsobí inflaci a opakování protestů, varují analytici. K těm letos došlo v Alžírsku a dalších zemích severní Afriky. Drahé základní potraviny navíc zasáhnou spotřebitelskou poptávku v rychle rostoucích ekonomikách, které táhnou obnovu světového hospodářství, což by mohlo znamenat návrat recese.

Sarkozy pro předsednictví G20 vytáhl i ve Francii vděčné téma boje proti finančním spekulantům, které viní z prudkého růstu cen komodit. Proti spekulantům chce použít desítky let starý návrh zavedení daně z finančních transakcí. Tzv. Tobinova daň by podle Sarkozyho směřovala do 100miliardového fondu na pomoc chudým zemím.

Reforma měnového systému počká

Paříž si stanovila ještě další dvě priority – změny globálního měnového systému a reformu světové hospodářské správy. Spojené státy a Čína, kteří jsou nejvýznamnějšími hráči v G20, jsou však k rozsáhlé reformě dolarového Brettonwoodského systému rezervovaní. Podobně problematicky je vnímáno i vytvoření permanentní institucionální struktury G20, která by existovala vedle Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky.

„Žádný evropský politik není v současnosti v nejlepší pozici k diskuzi o mezinárodním měnovém systému, řekl ekonom Deutsche Bank Gilles Moec. Proto ho nepřekvapilo, že Sarkozy tato témata nakonec upozadil ve prospěch cen potravin a komodit. „Více transparentnosti v komoditách se stává po celém světě stále populárnější. Nepřekvapilo by mě, pokud by nalezl kompromis v této oblasti, dodal.

Francouzské předsednictví EU podruhé?

Konec francouzského předsednictví G20 časově splývá se zahájením prezidentské kampaně na jaře 2012. Mezinárodní úspěch by se Sarkozymu velmi hodil. Podle průzkumů by ho nyní kandidát levice, kterým zřejmě bude šéf MMF Dominique Strauss-Kahn, porazil. Sarkozy nemůže ignorovat ani novou vůdkyni Národní fronty Marine Le Pen. Charismatická politička udržuje pravicově populistickou linii svého otce, ale podle komentátorů dává straně „lidskou tvář a získává i Sarkozyho potenciální voliče.

Francouzský prezident by chtěl letos zopakovat úspěch francouzského předsednictví EU v roce 2008. Tehdy ignoroval tradiční zvyk EU budovat konsenzus a vrhnul se do unilaterálních akcí jako kyvadlová diplomacie mezi Moskvou a Tbilisi nebo koordinace záchranných akcí po pádu banky Lehman Brothers v září 2008, která zahájila finanční krizi.

Jenže časy se mění. Před třemi roky těžil Sarkozy z vakua na globální politické scéně, protože ve Spojených státech se střídali prezidenti. Od té doby se mu podařilo navíc udělat na mezinárodní scéně několik trapných přešlapů. Fatálním neúspěchem skončila Kodaňská klimatická konference, od které si sliboval prosazení francouzského postoje. A letos v létě popudil Evropu deportacemi Romů a následnými slovními přestřelkami s evropskými politiky. Podle výzkumu veřejného mínění se 71 procent Francouzů domnívá, že prestiž jejich země kvůli tomu utrpěla.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Sdílet tento příspěvek