Doprava v lednu 2011

04.02.2011
Euroskop

EP a Rada se snaží najít společnou řeč ve věci směrnice o eurovinětě, Rada potvrdila kompromis s EP týkající se práv cestujících autobusy

EP a Rada se snaží najít společnou řeč ve věci směrnice o eurovinětě

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly (KOM(2008)436)

Neformální jednání v rámci spolurozhodovací procedury mezi EP a Radou budou v otázce přijetí návrhu tzv. směrnice o eurovinětě komplikovaná.

Pozadí

Rada na svém zasedání v říjnu 2010 dospěla k politické dohodě týkající se revize tzv. směrnice o eurovinětě, tedy zavedení poplatků za užívání některých pozemních komunikací kamiony v souvislosti s jejich hlučností, znečišťováním ovzduší a vytvářením dopravních zácp.

Směrnice si klade za cíl zlepšit účinnost a snížit vliv silniční nákladní dopravy na životní prostředí. Návrh je součástí několika priorit Komise souvisejících s dopady dopravního sektoru jak na životní prostředí, tak na společnost jako takovou (více zde). Rada by měla formálně přijmout společný postoj, a to patrně 16. 2. 2011. Jednání ale nebudou jednoduchá i vzhledem k tomu, že v říjnu 2010 Rada schválila politickou dohodu většinou pouhých 3 hlasů. Stejně rozporuplný postoj zaujal také EP v prvním čtení v březnu 2009, kdy proti návrhu hlasovala EPP.

Klíčové body

EP dnes nemá ve své pozici prostor k velkému manévrování a doplňování pozměňovacích návrhů. Celý legislativní proces by mohl skončit dohodovacím řízením, resp. „nedohodou, popř. úplným stažením návrhu Komisí.

Zpravodaj návrhu zmínil na jednání výboru TRAN 25. 1. 2011 „potřebu větší flexibility v některých otázkách. EP totiž trvá na reinvestici vybraných peněz z mýtného na zlepšení stavu ovzduší, hluku apod. Rada naopak požaduje, aby si členské státy samy rozhodly, jak získané peníze investují. Krom toho se také staví za to, aby byly za „externí náklady považovány pouze znečišťování ovzduší a nadměrný hluk, ne však dopravní zácpy.

Státy budou ale mít možnost zvýšit standardní sazbu za použití infrastruktury v určitých částech dne, aby přiměly nákladní dopravu jezdit mimo špičku. Tyto požadavky je zpravodaj EP připraven prosazovat. Proti ale vystupují hlavně zelení. Rada také může navrhnout zahrnutí revizní klauzule do textu směrnice tak, aby se daly dopady normy vyhodnotit co nejdříve.

Předpokládaný další vývoj

Zpravodaj směrnice bude v následujícím období hledat s Radou zastoupenou maďarským předsednictvím kompromis, který by vedl k přijetí textu v druhém čtení a (pokud možno) oddálil dohodovací řízení.

Odkazy

Rada potvrdila kompromis s EP týkající se práv cestujících autobusy

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (KOM(2008)817)

Rada 31. 1. 2011 potvrdila kompromis s EP dosažený v listopadu 2010 ve věci posílení práv cestujících autobusy.

Pozadí

Komise svůj návrh předložila v prosinci 2008 s cílem sladit pravidla uplatňovaná v oblasti autobusové dopravy s pravidly v dopravě železniční a letecké (nařízení č. 1371/2007, resp. nařízení 261/2004). Paralelně byl projednáván (z hlediska ČR spíše irelevantní) návrh týkající se cestujících loděmi (více v příspěvku Doprava v červenci 2010). Projednávání textu bylo relativně komplikované, ale dohodovací výbor EP a Rady nakonec dospěl ke kompromisu hned napoprvé v listopadu 2010 (více v příspěvku Doprava v prosinci 2010).

Klíčové body a stav projednávání

Nová směrnice bude upravovat práva cestujících autobusy v případech zpoždění a zrušení spoje. Cestující také budou muset být o všem relevantním a/nebo nečekaném, co souvisí s jejich cestou, zevrubně informováni. To vše nicméně jen na pravidelných linkách, které jsou jako celek delší než 250 km (v případě železnic se toto kritérium neuplatňuje). Bez jakýchkoli kilometrových omezení norma zohlední i situaci cestujících se sníženou mobilitou.

V případě zpoždění spoje o min. 2 hodiny (či v případě jeho přeložení nebo zrušení) budou přepravní společnosti povinny nabídnout cestujícím refundaci, jež bude navýšena o polovinu ceny jízdenky, pokud linka nebude moci pokračovat do cílové stanice. Cestující by měli také obdržet občerstvení (jídlo a pití), pokud plánovaná (min. 3hodinová) cesta bude zrušena nebo zpožděna o 90 minut a více. S tím souvisí také požadavek zajistit cestujícím v případě potřeby i ubytování, a to nanejvýš po dobu 2 nocí v ceně 80 € za osobu a noc. (Daný požadavek se nicméně neuplatní, pokud zpoždění vznikne v důsledku vis maior – krutých povětrnostních podmínek a/nebo velkých přírodních katastrof).

V případě nehod budou cestujícím vyplaceny kompenzace jak za zranění či smrt (min. 220 tis. € za cestujícího), tak za poškození či ztrátu zavazadel (min. 1200 € za kus). Opět vznikne i nárok na ubytování po dobu 2 nocí v ceně 80 € za osobu a noc.

Pokud jde o cestující se sníženou mobilitou, nesmějí se na ně vztahovat žádné dodatečné poplatky, pokud svou cestu oznámí nejpozději 36 hodin předem. Rovněž mohou být doprovozeni blízkou osobou, která bude přepravena zdarma. V případě poškození či ztráty např. invalidního vozíku budou odpovědny přepravní společnost v plné výši.

Důležité je, že norma nestanoví, kdo bude kompenzace hradit, to ponechává na národních úpravách.

Celkově lze konstatovat, že Rada řadu původních požadavků EP dokázala s ohledem na reálné fungování autobusové dopravy omezit.

Předpokládaný další vývoj

15. 2. 2011 bude výsledek jednání dohodovacího výboru patrně potvrzen také plénem EP (většinou přítomných členů).

Směrnice by měla být po uveřejnění v Úředním věstníku EU implementována během 2 let, členské státy nicméně mohou získat výjimku, a to až dvakrát po dobu 4 (tedy celkově 8) let, primárně na pravidelné linky se zeměmi mimo EU.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality