Zemědělství a rybolov v lednu 2011

04.02.2011
Euroskop

Vliv dioxinové kauzy na SZP a politiku ochrany zdraví a spotřebitele, Debata o budoucnosti SZP po roce 2013: další příspěvky unijních institucí

Vliv dioxinové kauzy na SZP a politiku ochrany zdraví a spotřebitele

John Dalli: Dioxin incident: what new measures could we envisage? European Parliament Plenary Session, Strasbourg, 17 January 2011 (SPEECH/11/24)

Press release: 3063rd Council meeting Agriculture and Fisheries, Brussels, 24 January 2011 (5432/11)

Problém přítomnosti nadlimitního množství dioxinů v mase a vejcích v důsledku kontaminace krmiva, který měl původ v Německu a dotkl se i dalších členských států EU, byl v průběhu ledna hojně medializován, zabývala se jím přirozeně ale i jednání jednotlivých institucí EU. Rozprava o důsledcích incidentu s kontaminovaným krmivem pro EU se dostala i na pořad jednání pléna EP 17. 1. 2011, v souvislosti se vzniklou situací na evropském trhu s vepřovým masem o problému jednala i Rada ministrů pro oblast zemědělství a rybolovu 24. 1. 2011.

Komisi případ podnítil k úvahám nad novou legislativou, která by měla zefektivnit především zabezpečení výroby živočišných krmiv v EU, zpřísnit kontroly v různých fázích potravinového řetězce a kontroly nakládání s vysoce nebezpečnými látkami.

Pozadí

Dle informací Komise německé úřady 27. 12. 2010 doručily EK prostřednictvím systému včasného varování zprávu o tom, že došlo ke kontaminaci při produkci krmiva přísadami na bázi mastných kyselin, které nebyly určeny k potravinářskému, ale pouze k technickému využití. Šlo o odpadní produkty vzniklé při výrobě biopaliva, které byly ovšem dodány německé firmě Harles und Jentzsch vyrábějící krmivo. Krmivo tak bylo kontaminováno vysokými dávkami dioxinů, které překračují limity povolené platnou legislativou EU.

Dle Komise bylo nejprve informováno o jednorázové kontaminaci, následně ovšem bylo odhaleno dalších 6 podezřelých dávek masných kyselin pocházejících z téže firmy produkující biopalivo a dodaných společnosti Harles und Jentzsch. Z toho důvodu bylo vydáno rozhodnutí považovat veškeré krmivo vyrobené příslušnou firmou od 12. 11. 2010 za kontaminované a německá strana zahájila laboratorní testy ověřující přítomnost dioxinů.

Následně se zjistilo, že kontaminované složky pro výrobu krmivářské směsi byly dodány dalším 25 zpracovatelům krmiva, Komise však vyvrátila podezření, že by byly vyvezeny mimo německé území. Kontaminované krmivo bylo určeno ke krmení slepic a další drůbeže, ale také prasat a hovězího dobytka v Německu. Postupně byla kontaminace zjištěna ve většině spolkových zemí. Postižené Německo reagovalo zablokováním dodávek vajec a masa na trh z tisícovek farem, které prokazatelně odebíraly kontaminované krmivo

V případě dalších členských zemí se prošetřovaly dodávky z Německa na jejich trh. Do Nizozemska bylo dle zpráv Komise dopraveno 136 tis. potenciálně kontaminovaných vajec k výrobě dalších vaječných produktů a tato ingredience byla následně prodána též do Velké Británie a zde použita například k výrobě pečiva. V následujících dnech byla přítomnost německých produktů kontaminovaných dioxiny zjištěna i ve Francii a v Dánsku.

Nejradikálnějším způsobem zareagovalo Slovensko, jehož ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova vydalo 7. 1. 2011 tiskové prohlášení o dočasném pozastavení dovozu německého vepřového masa a vajec, dokud nebudou známy výsledky laboratorních testů, které prováděly slovenské diagnostické ústavy. Ve slovenských supermarketech totiž byla zachycena vadná vejce. Přijetí prozatímních opatření, i ve formě zákazu nebo omezení dovozu zboží, navzdory fungování jednotného trhu umožňuje primární právo, a to v odůvodněných případech, kdy se jedná například o ohrožení veřejné mravnosti, bezpečnosti, pořádku, kulturního dědictví, průmyslového vlastnictví a právě i ochrany zdraví a života lidí a zvířat (čl. 34, 35 a 114 Smlouvy o fungování Evropské unie). Platí ovšem, že tyto zákazy nebo omezení nesmějí sloužit jako prostředky svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy.

Maďarsko sice nepřikročilo k takto radikálnímu kroku, zavedlo ale systematické testování produktů dovážených z Německa.

V EU existuje komplexní sekundární legislativa z roku 2006, která upravuje mj. problematiku maximálních limitů množství dioxinů v potravinách. Jedná se především o nařízení č. 1881/2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách, a o doplňující právní předpisy, kterými jsou nařízení č. 1883/2006, jímž se stanoví metody odběru vzorků a analýzy pro úřední kontrolu množství dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v určitých potravinách, doporučení č. 2006/88 o snižování přítomnosti dioxinů, furanů a PCB v krmivech a potravinách a doporučení č. 2006/794 o monitorování pozaďových hodnot dioxinů, PCB s dioxinovým efektem a jiných PCB než s dioxinovým efektem v potravinách.

Nařízení č. 1881/2006 hovoří o tom, že je v zájmu ochrany veřejného zdraví nezbytné udržet množství kontaminujících látek na toxikologicky přijatelných úrovních. Mezi tyto kontaminující látky přitom nařízení explicitně zařazuje dioxiny a PCB s dioxinovým účinkem. V zájmu ochrany veřejného zdraví by dle platného nařízení produkty, jež obsahují kontaminující látky překračující maximální limity, neměly být uvedeny na trh ani jako složky jiných potravin.

Klíčové body a stav projednávání

Vzhledem k povánočnímu období, v němž německý dioxinový skandál propukl, byla reakce institucí EU zpočátku poměrně vlažná. Komisař pro zdraví a ochranu spotřebitele John Dalli v prvním lednovém týdnu reagoval pouze prostřednictvím krátkého prohlášení, v němž označil zvládnutí „dioxinového incidentu v Německu za otázku prvořadé důležitosti pro EK a uvedl, že jeho generální ředitelství je v permanentním kontaktu s německým ministerstvem pro oblast potravinářství, zemědělství a ochranu spotřebitele.

Německá strana měla o dalším pokroku při vyšetřování případu informovat na zasedáních Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat (Standing Committee on the Food Chain and Animal Health; SCFCAH). Jednání se zástupci výrobců krmiv, zpracovatelů živočišných produktů i výrobců biopaliv, která se měla týkat dalších opatření pro účinnější monitorování výskytu dioxinů v potravinovém řetězci a zejména v olejích, tucích a dalších vedlejších produktech, měla probíhat na úrovni servisních složek Komise. Komise v debatě navrhla buďto zavést opatření pro zlepšení monitoringu v potravinovém řetězci, nebo zavedení přísné separace při zpracovávání olejů tak, aby nemohlo dojít ke kontaminaci potravinářských výrobků průmyslovými oleji.

Podle vyjádření Komise navzdory tomu celá kauza nebyla důvodem k omezení volného trhu EU, protože nepředstavuje pro spotřebitele bezprostřední ohrožení. Prokázání nadlimitních hodnot v německých výrobcích dle prohlášení komisaře Dalliho na jednání Rady ministrů zemědělství 24. 1. 2011 naopak svědčí o správném fungování kontrolních mechanismů v EU.

Problém dioxinů se dostal i na pořad jednání pléna EP 17. 1. 2011. Komisař Dalli zde oznámil, že zvažuje přijetí legislativy, která by měla zefektivnit především zabezpečení výroby živočišných krmiv v EU. Změny by se tedy měly týkat hlavně provozů vyrábějících jednotlivé komponenty pro živočišná krmiva. Další předpisy by se měly týkat zpřísnění kontrol v různých fázích potravinového řetězce.

Pozice ČR

České ministerstvo zemědělství se nerozhodlo k radikálnímu postupu, kterým by bylo omezení dovozu, přestože se volání po takové akci objevila. Německo je největším dovozním teritoriem pro potravinářské výrobky v ČR (na celkovém dovozu do ČR se podílí 26-28 %). Je především největším vývozcem vepřového masa (například za rok 2009 ho bylo podle analýzy Ministerstva zemědělství ČR dovezeno 84 716 t).

Státní veterinární správa, Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský byly ministerstvem vyzvány k zintenzivnění kontrol zboží dováženého do ČR, především masa, drůbeže a vepřového masa (poté, co byla na německé straně zjištěna kontaminace i u vepřového). Zpřísněné kontroly se týkaly vybraných distribučních center i obchodní sítě na území ČR, zejména prodejců s vazbou na dodávky z Německa. Sledována byla také krmiva a výrobny olejů registrované jako krmivářské provozy. Dle vyhodnocení laboratorních zkoušek problém na českém území zjištěn nebyl, v médiích se ale objevovaly informace o tom, že vadné maso se do ČR nemuselo dostat cestou z Německa, ale přes Polsko, kam bylo dovezeno, zpracováno a v ČR následně pouze přebaleno. 14. 1. 2011 tak na základě informací z německých zdrojů zveřejnila česká média zprávu, že na počátku ledna 2011 bylo do ČR a také do Polska z Německa dovezeno vepřové maso, které mohlo být kontaminováno. Do ČR se mělo dostat 4 500 kg tohoto masa, přičemž část této zásilky již v době vypuknutí paniky a zahájení příslušných kontrol byla s největší pravděpodobností zkonzumována. Zprávu následně potvrdilo i Ministerstvo zemědělství ČR.

Ministr zemědělství Ivan Fuksa se 21. 1. 2011 sešel v Berlíně u příležitosti veletrhu Grüne Woche se spolkovou ministryní zemědělství Ilse Aigner, která vyslovila nad dopadem dioxinové aféry politování, připustila, že došlo k selhání nikoli monitorovacího systému samotného, ale nahlášení do systému a přislíbila další zintenzívnění kontrol tak, aby se podobný případ v budoucnu neopakoval. Český ministr Fuksa následně na jednání Rady 24. 1. 2011 navrhl zlepšit v EU systém informování o původu vajec, drůbežího a vepřového masa, který by měl být jasně deklarován, podobně, jako je tomu u masa hovězího, kde k podobným krokům motivovala v předcházejících letech situace okolo nemoci BSE.

Předpokládaný další vývoj

Komise hodlá v nejbližší době vypracovat a představit 4 nové legislativní návrhy týkající se mj. zpřísnění kontrol nakládání s vysoce nebezpečnými látkami. I pro soukromé laboratoře by měla platit povinnost oznámit příslušným úřadům zjištěné pozitivní výsledky testů na přítomnost dioxinů. Lépe kontrolována by měla být také činnost provozů, které vyrábějí tuky a mastné kyseliny, Komise plánuje zavedení povinné autorizace jejich činnosti. Komise by také chtěla maximálně zabránit ať již náhodné či úmyslné kontaminaci jedlých tuků produkty určenými pouze pro průmyslové využití, jak se stalo v tomto případě.

Vzhledem k tomu, že kauza dioxinů ve vepřovém mase způsobila další problémy v sektoru, který již dříve trpěl značnými potížemi v rámci společného trhu se zemědělskými výrobky (na nějž nyní začínají doléhat i rostoucí světové ceny obilovin), rozhodl komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Dacian Ciolos o poskytnutí podpory soukromému skladování produktů z vepřového masa.

Odkazy

Debata o budoucnosti SZP po roce 2013: další příspěvky unijních institucí

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2011 o uznání zemědělství jako strategického odvětví v souvislosti se zajišťováním potravin

Press release: 3063rd Council meeting Agriculture and Fisheries, Brussels, 24 January 2011 (5432/11)

Se začátkem roku 2011, v němž mají být zveřejněny i konkrétní návrhy týkající se financování EU a reformy SZP, se v agendě unijních institucí znovu objevilo téma budoucnosti jejího financování SZP po roce 2013. 13. 1. 2011 se tématu budoucnosti SZP věnoval výbor SURE. Plénum EP následně 18. 1. 2011 přijalo usnesení o uznání zemědělství jako strategického odvětví v souvislosti se zajišťováním potravin. Téma budoucnosti SZP bylo projednáváno i na zasedání Rady 24. 1. 2011.

Pozadí

Komise 18. 11. 2010 představila sdělení týkající se budoucnosti SZP do roku 2020. Je zaměřeno na 3 hlavní cíle: řešení problémů v oblasti potravin, přírodních zdrojů a územního plánování a prezentuje různé varianty vývoje SZP po roce 2013. (Více v příspěvku „Komise prezentovala svoje představy o budoucnosti SZP po roce 2013).

Ještě před představením tohoto sdělení o reformách financování a dalších aspektů SZP po roce 2013 intenzivně diskutovaly členské státy. Diskuse probíhaly na úrovni Rady, vznikaly ale i ad hoc skupinové aktivity, které odrážely ne vždy konsensuální postoje k této problematice napříč EU (tzv. Pařížská výzva, polská Deklarace pro silnou SZP, francouzsko-německé prohlášení o silné SZP po roce 2013 či Bratislavská deklarace; více v příspěvku „Debata o budoucnosti SZP po roce 2013 pokračuje a v příspěvku „Komise prezentovala svoje představy o budoucnosti SZP po roce 2013).

EP v červenci 2010 schválil usnesení o budoucnosti SZP po roce 2013 (více v příspěvku „Reforma SZP po roce 2013 na plenárním zasedání EP. Na rok 2011 je potom na půdě této instituce plánována řada aktivit včetně veřejných slyšení a workshopů na toto téma, o němž bude EP v souvislosti se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost v prosinci 2009 poprvé spolurozhodovat.

Klíčové body a stav projednávání

Podle usnesení pléna EP, které bylo přijato 18. 1. 2011 je zemědělství strategickým odvětvím, jehož úloha je nezastupitelná v souvislosti se zajišťováním potravin. SZP by proto podle něho měla po roce 2013 sledovat jako hlavní cíl především zajištění adekvátních dodávek potravin za přijatelné ceny při současném bránění spekulacím s potravinami, které vyvolávají volatilitu cen. K potravinovému zajištění by měly přispívat výzkum a technologické inovace, ale i tradiční výrobní postupy a ekologické zemědělství. Zemědělství by dle usnesení mělo být prioritou i při poskytování rozvojové pomoci EU, soustředí se tedy nejen na zajištění potravinové bezpečnosti v Evropě, ale také ve světě

SZP by se ale měla efektivněji vyrovnávat i se stárnutím evropské zemědělské populace. Usnesení konstatuje, že v EU je pouze 7 % zemědělců mladších 35 let, v příštích 10 letech se jich navíc cca 4,5 mil. chystá odejít do důchodu. Dokument proto požaduje přijmout další opatření k tomu, aby bylo zemědělství atraktivnějším oborem pro mladé lidi v podobě dalších prémií na zahájení zemědělské činnosti či dotované úrokové sazby na půjčky.

Zemědělská lobbyistická organizace Copa-Cogeca reagovala nejen na toto usnesení, ale také na podporu europoslanců zachování silné SZP do budoucnosti pozitivně.

Téma budoucnosti SZP bylo pochopitelně projednáváno i na zasedání Rady 24. 1. 2011. Zástupci členských států jsou, pokud jde o reformu SZP, rozděleni především v otázce metodiky pro distribuci přímých plateb.

Rada tentokrát diskutovala především o environmentálních aspektech sdělení, které Komise publikovala v listopadu 2010, tedy o otázkách řízení přírodních zdrojů či boje s klimatickými změnami. Sdělení navrhuje podmínit část přímých plateb plněním dalších environmentálních standardů, členské státy jsou ale rozděleny v otázce, zda má být podpora dalšího „zezelenání evropského zemědělství součástí 1. pilíře SZP, tedy zda má být podporována nějakou formou přímých dotací, nebo 2. pilíře (rozvoj venkova), tedy formou projektově vázaných, nenárokových podpor.

Pozice ČR

Český ministr zemědělství Ivan Fuksa při svém vystoupení na jednání Rady upozorňoval i na odvrácenou stranu navrhovaných environmentálních opatření, k níž patří nárůst byrokracie a omezování konkurenceschopnosti, před čímž varoval. Environmentální dimenze by podle něho měla posilovat především v oblasti rozvoje venkova a u opatření na jeho podporu.

V oblasti přímých plateb ČR zastává nesouhlasnou pozici především s návrhy zastropování plateb dle velikosti zemědělského podniku, které se objevovaly již v prvních návrzích Komise týkajících se revize Health Check. Znovu se objevují i ve sdělení z listopadu 2010. Úspěchem je proto dle Ministerstva zemědělství ČR to, že se na odmítnutí zastropování přímých plateb shodl ministr Fuchsa na jednání s německou ministryní zemědělství Ilse Aigner, které proběhlo v lednu 2011 u příležitosti veletrhu Grüne Woche v Berlíně.

Předpokládaný další vývoj

Debata o dalších aspektech problému budoucnosti SZP má v Radě pokračovat dále v únoru 2011, tentokrát o územní problematice, která je dle sdělení Komise další prioritní otázkou pro budoucí reformu SZP. Maďarské předsednictví plánuje použít výsledky jednotlivých jednání k formulaci závěrečné společné pozice Rady, kterou má zveřejnit v květnu 2011 (předtím, než své konkrétní návrhy zveřejní Komise).

V EP by měl být na jaře 2011 zveřejněn návrh zprávy ke sdělení Komise, následovat bude nejprve hlasování výboru AGRI a potom pléna. Celý proces by měl opět skončit do začátku léta 2011.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality