Francie a Německo pobouřily EU


Martina Leterová, Lidové noviny, 7. února 2011

„Plán konkurenceschopnosti“, který znamená další ekonomické sjednocování Unie, vyvolává nesouhlas

V rámci tohoto „paktu konkurenceschopnosti by se měly země zavázat ke sladění důchodových systémů či harmonizování daní, měly by stabilizovat veřejné finance nebo společně měřit cenovou konkurenceschopnost. Zatímco mnohé země souhlasily s tím, že jsou reformy pro posílení eura nutné, detailní kroky plánu se setkaly s negativními reakcemi.

Proti omezení zvyšování mezd kvůli inflaci ostře vystoupila Belgie, Španělsko, Portugalsko a Lucembursko. Návrh na vyrovnání hranice důchodového věku se setkal se silným nesouhlasem zase ze strany Rakouska. To má spolu s Francií a Lucemburskem jednu z nejnižších hranic odchodu do důchodu v eurozóně.

V návrhu se také objevil termín „dluhová brzda, kdy by se měly státy eurozóny ústavně či legislativně zavázat k dodržování limitů, které by brzdily možnost vlád neomezeně zadlužovat státní rozpočty.

German Chancellor Angela Merkel, right, and French President Nicolas Sarkozy, left, attend a German-French friendship meeting,, of the Jungen Union, the youth organization of Germany's Christian Democrats, in Berlin on Sunday, May 10, 2009. (AP Photo/Markus Schreiber) =@=

Proti všem. Nový ekonomický plán Evropské unie představili na bruselském summitu společně německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Foto AP

EU – eurozóna a ti ostatní

Problémy v případném přijetí francouzsko-německého plánu vidí i země, které stojí mimo eurozónu. Plán konkurenceschopnosti by se totiž měl týkat především zemí společné měny, i když je otevřen i ostatním státům Evropské unie. „Tento postup budí jistou diskusi, nakolik má vznikat jakási paralelní EU složená například pouze ze zemí eurozóny nebo ze zemí, které by se k podobnému paktu konkurenceschopnosti přidaly, řekl k francouzsko-německému plánu český premiér Petr Nečas. Ten vidí v plánu i pozitivní prvky, ale za velmi diskutabilní považuje třeba pokus sladit daňové zákony.

Polsko nebo Velká Británie, stojící také mimo eurozónu, se obávají narušení rovnováhy společného evropského trhu. Mnohé země se ohradily proti plánu prostě kvůli tomu, že nesouhlasí se způsobem, jakým Berlín s Paříží celý dokument připravily bez předchozích konzultací s ostatními členy Evropské unie. „Zhruba tak 18 až 19 zemí veřejně deklarovalo lítost nad tím, jakým způsobem byl tento plán prezentován, i nad jeho obsahem, řekl belgický premiér Yves Leterme.

Podle kancléřky Merkelové je nutné zjistit ty nejlepší postupy, které jsou v eurozóně používány, a ty potom aplikovat i na ostatní členy. Němci by podle ní měli zlepšit svou schopnost inovovat a měli by se přizpůsobit výškou korporátní daně. Merkelová je ale „velmi optimistická a věří, že se na plánu shodnou jak země společně měny, tak i zbylé země Evropské unie, pokud budou chtít.

Finální rozhodnutí – nebo celý plán – padne v březnu Ekonomičtí lídři Evropské unie se dohodli, že se sejdou znovu v březnu v Bruselu k mimořádnému summitu. Jednat budou o reformách, o opatřeních, jak se vyhnout dalším krizím, a o novém francouzsko-německém plánu konkurenceschopnosti. Obzvlášť Němci naznačují, že přijetí tohoto plánu bude podmínkou k případnému navýšení fondu ESFS, určeného k čerpání finanční pomoci, která má dočasně překlenout problémy slabších článků eurozóny.

Autor: Martina Leterová

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality