10.02.2011
Euroskop
Největší výzvy v oblasti justice a vnitřních věcí po Lisabonské smlouvě byly tématem dalšího ze série pravidelných seminářů s názvem Stále bezpečnější Evropa. Za Ministerstvo zahraničních věcí ČR vystoupila Jana Králová z Odboru komunitárního práva, za Institut pro Evropskou politiku Europeum Ivo Šlosarčík z Fakulty sociálních věd UK. Akci včera uspořádalo Europeum ve spolupráci se Zastoupením Evropské komise.
Jana Králová coby hlavní změny vyzdvihla především odstranění možnosti ústavní výhrady, kterou mohly před Lisabonem iniciovat členské státy a postoupit tak mezinárodní dohody ke schválení národním parlamentům. Zmínila i nově vzniklou oblast Svobody, spravedlnosti a bezpečnosti, která podléhá hlasování Rady kvalifikovanou většinou a legislativní proceduře spolurozhodování Rady s Evropským parlamentem. Právě jeho úloha výrazně vzrostla, když na místo konzultační role získal skutečnou legislativní moc, vysvětlila Králová.
V následné debatě se dostalo i na ty oblasti politiky, které Lisabonská smlouva opomenula. Podle Iva Šlosarčíka na evropské úrovni stále chybí diskuze o směřování trestního práva. Ve všech členských státech platí zákaz trestu smrti, ale ostatní trestní sazby jsou nejednotné a často velmi rozdílné, uvedl jeden příklad Šlosarčík.
Na semináři se diskutovalo i o vývoji evropské přistěhovalecké politiky, zejména v souvislosti s útlumem obvyklé migrace prostoru Unie a svět. Ten je podle Šlosarčíka kompenzován růstem vnitřní migrace v rámci EU, jak prokázala i loňská kauza rumunských Romů. V evropském prostoru tak současně dochází nejen k vnitřní a vnější migraci, ale také k pohybu osob z nových členských zemí do států původní patnáctky, což posledně jmenovaná skupina hodnotí v podstatě jako mimoevropskou imigraci, vysvětlil Šlosarčík.
Mezi hlavní cíle politiky justice a vnitra patří především zvýšení právních jistot občanů, zajištění volného pohybu osob, zboží a služeb a vzájemné uznávání soudních rozhodnutí v rámci EU.
Autor: Euroskop
