Marie Bydžovská, EUROSKOP, 14. únor 2011
Francouzská ministryně financí Christine Lagardeová poskytla rozhovor pro německý magazín Der Spiegel. EUROSKOP přináší výběr nejzajímavějších částí, v kterých vysvětluje mimo jiné principy a vznik společné iniciativy Paříže a Berlína, tzv. paktu konkurenceschopnosti.
Prosazení plánu slaďování národních ekonomik zemí eurozóny je podle Lagardeové nezbytné. Pokud chce eurozóna zachovat společnou měnu. „Nemáme jinou možnost, než silněji integrovat hospodářské politiky,“ řekla ministryně.
Od tvrdého vyznění paktu konkurenceschopnosti se francouzská ministryně v rozhovoru odvrací. „Nikdo neusiluje, aby všichni Evropané v budoucnosti odcházeli do důchodu v 67 letech. Základní pravidlo ale platí pro všechny. Když se prodlužuje průměrný věk, musí se přizpůsobit i důchodové systémy.“
Odpůrcům francouzsko-německé iniciativy Lagardeová vzkazuje, že harmonizace pravidel je nezbytnou podmínkou, aby ve společenství mohla fungovat solidarita. „Jde o jednoduchý princip dávání a braní. Požadavek na pomoc v nouzi od společenství je oprávněný. Stejně oprávněný je ale i požadavek, aby se příjemce pomoci snažil svou pozici zlepšit. Solidarita není jednosměrná ulice,“ řekla.
|
Plán na sladění hospodářských politik zemí eurozóny, tzv. pakt konkurenceschopnosti, představili kancléřka Angela Merkelová a prezident Nicolas Sarkozy Evropské radě 4. února. O jeho detailech bude jednat mimořádný summit eurozóny 11. března. Jádro paktu tvoří šest bodů: 1. Zrušení indexace mezd podle inflace |
Konec hospodářské nevraživosti Berlína a Paříže?
Dříve Lagardeová kritizovala Německo za obchodní přebytky. Ty podle ní podkopávaly konkurenceschopnost ostatních ekonomik eurozóny. Nyní zvolila mírnější linii. „V uplynulých měsících se zásadně změnil zdroj německého růstu… Nyní již není hnán exportem, nýbrž také domácí poptávkou. Německo si udrží konkurenceschopnost, je stále významným exportérem, ale má i další zdroj hospodářského růstu – spotřebu a investice.“
„Německý průmysl je nyní zajisté nejkonkurenceschopnější v eurozóně. Všichni bychom jej měli vzít jakou měřící laťku pro naše vlastní snahy,“ pochválila dokonce největší evropskou ekonomiku. Německo by se podle ní naopak od Francie mělo inspirovat lepší integrací žen do pracovního života a sladěním rodinného života a kariéry.
„Solidarita není jednosměrná ulice.“ Francouzská ministryně financí Christine Lagardová diskutuje na Radě ministrů EU s řeckým kolegou Jorgosem Papakonstantinem.
Nejdříve harmonizace, poté eurobondy
Lagardeová jmenovala čtyři aktuální priority eurozóny – stabilitu, růst, konkurenceschopnost a harmonizaci. „Až se dostaneme dál, budeme v příštím kroku moci diskutovat o eurobondech,“ pokračovala.
S myšlenkou, aby eurozóna začala vydávat společné dluhopisy, loni přišel předseda takzvané euroskupiny Jean-Claude Juncker a italský ministr financí Giulio Tremonti. Návrh ale okamžitě smetlo ze stolu Německo, coby hlavní sponzor EU.
Podle Lagardeové by byly eurobondy korunou hospodářské integrace eurozóny. Společné dluhopisy podle ní ale nemohou spočívat na bedrech šesti členů s nejlepším ratingem, zatímco ostatní by získaly pouze výhody. Jejich zavedení bude možné, až „všichni budou provádět správné politiky. Takové, které zajistí, že rozpočtové deficity, státní dluh a konkurenceschopnost se budou vyvíjet stejným směrem,“ vysvětlila.
Pro obnovu investorské důvěry v ekonomiku eurozóny předpokládá Lagardeová nové zátěžové zkoušky evropských bank. Na těch se nyní pracuje a dost možná budou dokončeny ještě v prvním pololetí tohoto roku. Ty minulé podle ní „opravdu nebyly důvěryhodné“, protože jednotlivé členské státy se nedržely společných předpokladů, které se měly testovat. Evropské bankovní ústavy potřebují větší kapitálové rezervy pro případ, že by musely odepsat část aktiv držených v řeckých či irských dluhopisech, tvrdí ministryně.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop