28.02.2011
čtk
Eurozóna nebude mít společný daňový základ pro firmy a země se nebudou muset vzdát navázání růstu platů na inflaci. Informuje o tom dnes deník Financial Times s odkazem na pozměněný návrh takzvaného paktu konkurenceschopnosti, který členským státům na začátku února předložili Němci a Francouzi.
Podle Berlína a Paříže je právě klesající konkurenceschopnost především jižních států eurozóny jednou z hlavních příčin současné dluhové krize. Přestože s nimi nesouhlasí nejen někteří ekonomové, ale i politici, je velmi pravděpodobné, že lídři eurozóny pakt schválí na mimořádném summitu 11. března v Bruselu. Nepůjde však o původní německo-francouzský návrh, ale o návrh, který přepracovali šéf Evropské komise José Barroso a unijní prezident Herman Van Rompuy.
Kontrolovat nebudou státy, ale Komise
Pakt přišel o nejkontroverznější části, kam patří právě společný daňový základ pro firmy v eurozóně a zrušení navázání růstu platů na inflaci, které v některých státech funguje. Největší změnou nicméně je, že na naplňování paktu by nedohlížely členské státy eurozóny, jak navrhovalo Německo, ale Evropská komise. Jde o úlitbu malým státům, které taktika Berlína rozezlila, píší FT.
Odpor některých zemí ovšem nadále může vyvolávat i takzvaná dluhová brzda. Ta jim má striktně zapovídat překročení určité hranice rozpočtového schodku či úrovně celkové dluhu. Státy by nicméně nemusely přijímat zákon, který by jim přikazoval od určitého roku hospodařit s vyrovnaným či přebytkovým rozpočtem, tak jak jej v minulosti přijalo Německo.
Dohled z Bruselu posílí
Dohled nad jednotlivými národními ekonomikami eurozóny z Bruselu by ale v případě přijetí paktu i tak značně narostl. Evropská komise by například měla monitorovat produktivitu práce v každé zemi a na ní navázaný růst platů. Pokud by náklady na práci rostly příliš rychle, mohla by je státu nařídit snížit.
Brusel by ovšem monitoroval i státní penzijní systémy. Neměl by sice pravomoc nařídit například zvýšení věku odchodu do důchodu, ale mohl by rozhodovat, zda je jednotlivý systém udržitelný, či nikoliv, a tlačit tak vlády k jeho změně.
Eurointelligence: Pakt krizi nevyřeší
Přestože eurozóna podle informací ČTK pakt nejspíš schválí, provází jej tvrdá kritika v některých médiích. Komentátor Financial Times Wolfgang Münchau politikům doporučil, aby celý návrh vetovali. Podle něj představuje pouze nástroj, jímž chce německá vláda vnutit svým partnerům vlastní hospodářskou politiku. Schválení paktu by mělo prý smysl jen v případě, že by Němci výměnou za souhlas států svolili k vytvoření skutečně efektivního stálého záchranného mechanismu (ESM).
Tem má po roce 2013 nahradit současný záchranný fond eurozóny (EFSF), ale Berlín se staví například proti představě, že by ESM mohl na trhu nakupovat dluhopisy zemí, které se ocitly v problémech. Veto by pravděpodobně shodilo celou dohodu (ESM i pakt), ale vzhledem k tomu, že EU vykročila špatnou nohou, by to vůbec nebylo špatné, dodal Münchau.
Podobný názor má i analytický server Eurointelligence, u jehož vzniku Münchau stál. Eurozóna stále řeší špatnou krizi. Dluhovou krizi nezavinily veřejné finance, jejichž kontrola se státům vymknula z rukou. Nezavinila jí ani nedostatečná konkurenceschopnosti. Toto je krize nadměrného zadlužení v soukromém sektoru, které je doprovázení špatně kapitalizovaným bankovním systémem, uvádí Eurointelligence.
Autor: Euroskop
