Ondřej Linc, Lidové noviny, 7. března 2011
Dodávky zbraní a obchod s nimi globální velmoci používají pro udržení geopolitického vlivu a získávání spojenců. V posledních letech a zejména po nedávné finanční krizi si vlády však stále více uvědomují, že jde také o velmi výhodný byznys.
Jen v roce 2009 byly uzavřeny obchodní dohody za 57,5 miliardy dolarů (přes bilion korun), jak uvádí zpráva pro americký Kongres z loňského září. Šlo sice o 8,5 procentní pokles proti předchozímu roku, podle předpokladů však budou čísla opět růst.
Velký zájem o zbraně mají rozvojové země, nejvíce nakupuje Saúdská Arábie. Díky příjmům z těžby ropy si miliardové kontrakty může dovolit a s přihlédnutím k vývoji na trzích lze očekávat, že bude žebříčkům vládnout i v budoucnu. Ropné ekonomiky jsou významným trhem i pro USA, tradičně největšího dodavatele armádní techniky – na světovém obchodě s armádní technikou se podílí 40 procenty.
Výsadní pozici si země vybudovala zejména během období studené války, z čehož těží dodnes například díky opravám, dodávkám náhradních dílů a modernizaci systémů. USA mají také ze zákona povinnost dodávat zbraně do Tchaj-wanu v rámci ochrany země proti Číně. Tchajwanci tak mají protiraketové systémy Patriot za 3,2 miliardy dolarů a usilují i o stíhačky. Obchod se zbraněmi je plný konkurence. Pro USA ji představuje hlavně EU v čele s Německem, Velkou Británií, Francií a Itálií. Pouze tyto státy jsou schopny dodávat velmi moderní a drahé technologie, jako jsou vojenské lodě, letouny nebo raketové systémy.
Velká Británie se prodejem zbraní snaží předejít propouštění v armádě. Na snímku pochodují vojáci z 2. pluku Welšské gardy na Rudém náměstí v Moskvě během oslav Dne vítezství 9. května 2010, kterých se účastnili zástupci spojenců z 2. sv. války. Foto AP
Tvrdý boj o obchodní zakázky je vidět zejména v posledních letech. Francie a Německo se v minulosti snažily zrušit embargo EU na vývoz zbraní do Číny, což Američané ostře odsoudili.
Už v 80. letech ale například Velká Británie prodala Saúdům stíhačky místo USA, které kontrakt z politických důvodů odmítly. Právě Velká Británie patří mezi hlavní země, které se prodejem zbraní snaží zalepit díry v rozpočtu a předejít propouštění v armádě.
Druhým nejvýznamnějším dodavatel zbraní na světě je Rusko. To se orientuje výhradně na rozvojové země. Rusové předloni prodávali ponorky do Vietnamu nebo letouny MiG-29 do Barmy.
Země ale svou pozici pomalu ztrácí. Armádě chybí finance na další výzkum a modernizaci, zakázky získává zejména díky nižším cenám. Aby Rusko získalo armádní kontrakty, přistupovalo v poslední době na různé odpouštění dluhů nebo povolení k licenční výrobě u stíhaček, což se zemi zásadně nevyplatilo u Číny, která technologie údajně okopírovala.
Rusové se ale snaží držet krok se západními státy, čehož je příkladem i nedávná objednávka francouzské výsadkové lodi Mistral. Je zřejmé, že kromě praktického využití chtějí tamní technici analyzovat použité technologie.
Zbraně vyváží i Česká republika, hlavně do EU, Asie a Afriky. Zájem je o například o revolvery, pušky, kulomety nebo dělostřelecké systémy. Poslední jmenované koupily Německo a Bulharsko.
Autor: Ondřej Linc