Adam Černý, Hospodářské noviny, 11. března 2011
Evropská unie posiluje sankce, ale bezletovou zónu zatím nechystá, NATO zvažuje podmíněné užití síly, Turecko je však proti
Dva dny si vyhradily státy NATO a členové Evropské unie, aby se dohodli, jak reagovat na vyhrocenou situaci v Libyi, kde síly loajální k Muammaru Kaddáfímu úspěšně postupují proti povstalcům. Po včerejších diskusích ministrů obrany aliance a unijních šéfů diplomacie se rozhodnější slovo čeká od dnešního zvláštního summitu EU.
Jakákoli operace, která by zahrnovala použití síly, by musela splňovat tři podmínky. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen řekl, že „za prvé by musela být jasná potřeba takové operace. Přeloženo z diplomatického jazyka, při útocích kaddáfíovských jednotek by muselo být velké množství obětí mezi civilním obyvatelstvem. Druhou podmínkou je podle Rasmussena „jasný právní základ, tedy schválení Radou bezpečnosti OSN. Třetí podmínkou je „pevná podpora v regionu neboli souhlas arabských sousedů Libye.
Splnění všech tří podmínek je nyní vzdálené. Proto je nepravděpodobné, že by se situace povstalců proti Kaddáfímu v nejbližší době zlepšila například vyhlášením bezletové zóny nad Libyí, jako tomu bylo například v minulém desetiletí v bývalé Jugoslávii.
Největší překážkou jasného a společného postupu jsou rozdíly v přístupu jednotlivých zemí. Francie se včera odhodlala k razantnímu kroku, když prezident Nicolas Sarkozy v Elysejském paláci přijal delegaci Libyjské prozatímní a dočasné národní rady a jako první země Západu tuto radu uznal coby jediného zákonného reprezentanta Libye. Londýn tuto iniciativu podpořil.
„Je nám jasné, že (libyjský) režim ztratil veškerou legitimitu… Muammar Kaddáfí a jeho klika musí odejít, aby skončilo utrpení libyjského lidu, uvedli ve společném prohlášení Sarkozy a britský premiér David Cameron.
Libyjská Národní rada je podle nich jedinou životaschopnou politickou skupinou v zemi. Prohlášení zaslali prezidentovi Evropské unie Hermanu Van Rompuyovi. Nicolas Sarkozy chce dnes na zvláštním summitu EU představit širší plán, který by podle některých informací zahrnoval i „letecké údery na určité cíle.
Turecko: Intervence NATO do Libye je „nesmysl. Na snímku symbol Aliance před bruselskou centrálou. Foto AP
Proti použití síly se však postavilo Německo. „Nechceme se nechat vtáhnout do války na severu Afriky, řekl ministr zahraničí Guido Westerwelle. Zdrženlivý je vůči myšlence bezletové zóny i americký ministr obrany Robert Gates, i když Bílý dům zvažuje „široké spektrum možností. Podle úvah Pentagonu by se vyhlášení bezletové zóny nad Libyí neobešlo bez přímých útoků na tamější letecké základny a její udržování po dobu šesti měsíců by stálo devět miliard dolarů.
Proti mezinárodní intervenci se kategoricky vyslovilo Turecko, které patří k důležitým členům NATO, kde při rozhodování platí zásada jednomyslnosti, a které kandiduje do Evropské unie. Premiér Recep Tayyip Erdogan sice jako první vyzval egyptského prezidenta Husního Mubáraka k demisi, ale myšlenku intervence do Libye označil za „nesmysl. Turecko podpoří všechny sankce, které schválí OSN, ale nic, co by vyhlásily jednostranně EU, NATO nebo jen Spojené státy.
Jedním z důvodů odporu Turecka vůči tlaku na Libyi mohou být jeho ekonomické zájmy. Podle istanbulské pobočky investiční společnosti Global Securities mají kontrakty tureckých společností v Libyi hodnotu deseti až 15 miliard dolarů.
Británie a Francie již oznámily, že chystají návrh rezoluce pro Radu bezpečnosti OSN zostřující sankce proti režimu Muammara Kaddáfího. Pokud by však v Libyi nehrozila humanitární katastrofa velkých rozměrů nebo by se neobjevily důkazy o páchání zločinů proti lidskosti či válečných zločinů, je vysoce nepravděpodobné, že by Čína a Rusko – dva z pěti členů Rady bezpečnosti, kteří mají právo veta – nechaly projít zostření sankcí.
Autor: Adam Černý