Pavel Máša, Lidové noviny, 21. března 2011
Po katastrofickém zemětřesení a tsunami Rusko nabízí Japoncům příležitosti pro podnikání i spokojený život.
Ještě před pár týdny se to na hranici Ruska a Japonska ježilo bodáky a supermoderními zbraněmi. Alespoň podle výroků a politických gest politiků obou států. Japonci koncem loňského roku na čas odvolali svého velvyslance v Rusku Masaharua Kona na protest proti tomu, že ruský prezident Dmitrij Medveděv navštívil při cestě do Japonska na summit zemí Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) Kunašir, nejjižnější z Kurilských ostrovů.
Japonsko ho pokládá za součást svého území, zatímco Rusové tento region po vítězství ve druhé světové válce „navždy začlenili do vlastního výsostného teritoria. Podle zdrojů japonské tiskové agentury Kjótó již dokonce mělo být v japonské vládě rozhodnuto, že Kono bude nahrazen expertem na ruskou relaci Čikahitem Haradou, stávajícím japonským velvyslancem v Česku.
Minulý měsíc Medveděv ještě přitvrdil. „Budou tam vhodné zbraně, které zajistí bezpečnost ostrovů jako nezpochybnitelné části Ruska. Každý (tedy hlavně Japonci -pozn. aut.) musí rozumět tomu, že jižní Kurily jsou ruským územím, prohlásil prezident po jednání s ministrem obrany Anatolijem Serďukovem. „Uděláme všechno pro to, abychom zvýšili svou strategickou přítomnost na ostrovech a zároveň rozvíjeli přátelské vztahy se svými sousedy, dodal.
Signál z nejvyšších míst
Nyní, po katastrofickém zemětřesení a tsunami v Japonsku Moskva o „vhodných zbraních mlčí a klade důraz právě na „přátelské vztahy. Medveděv na jednání ruské Rady bezpečnosti koncem minulého týdne nabídl Japonsku humanitární pomoc – potraviny, pitnou vodu, léky a další prostředky. Největším průlomem ve vzájemných vztazích obou dlouhodobých rivalů ovšem bylo, že prezident otevřel možnost „využití části pracovního potenciálu našich sousedů především v řídce obydlených regionech Sibiře a Dálného východu.
Rusko hledá způsob, jak Japonsku pomoci, a zároveň pomoc i využít. Na snímku ulice v japonském městě Ofunato 16. března 2011 po zemětřesní a následné ničivé vlně tsunami. Foto AP
Medveděv to zaobalil do podoby pouze potenciální možnosti – „v případě nutnosti; možná. Náměstek ruského úřadu práce a zaměstnání Ivan Šklovec to okamžitě po proslovu prezidenta převedl do řeči čísel. Kvóta na letošní rok počítá se zaměstnáním maximálně 1 700 000 cizinců, s ohledem na Japonce by ale mohla být navýšena o třicet procent (zhruba o 565 tisíc lidí). Vzhledem k trvalé ruské fobii z toho, že Dálný východ spontánně osídlí asijští sousedé, především Číňané a Korejci, šlo o výrazný průlom.
Tuto náhlou ruskou vstřícnost předznamenal již na počátku minulého týdne druhý ruský spoluvládce, premiér Vladimir Putin. K jeho nejvýznamnějším návrhům patřila nabídka dodávek energie pro strádající Japonsko. Mohla by mít podobu dodávek elektrické energie z ruského ostrova Sachalin, zásobování Japonska uhlím a především zkapalněným plynem (LPG). Poslední položka v této nabídce ovšem předpokládá souhlas smluvních odběratelů LPG z Evropy. Putin jim nabídl, že nasmlouvané dodávky LPG nahradí zvýšením dodávek této energetické suroviny plynovody do Evropy. „Tankery, jež plují do Evropy, se obrátí a budou směřovat do Japonska, vysvětlil premiér (v případě souhlasu EU by to mohlo během následujících sto dnů představovat čtyři miliony tun LPG pro Japonsko). To ale nebylo vše – Putin dokonce vyzval Japonce, aby vstoupili jako investoři do využívání nalezišť zemního plynu. Konkrétně v lokalitě Kovykta na Sibiři (odhad zásob přes 2 biliony m3) a v jakutském ložisku Čajanda (cca 1,2 bilionu m3). Coby třešničku k tomu premiér, který je sám držitelem černého pásu v judu, nabídl japonské reprezentaci v tomto sportu, aby prozatím trénovala v Rusku – buď v Moskvě, nebo „olympijském městě Soči.
Na „japonský signál z nejvyšších míst zatím nejrychleji zareagoval Aman Tulejev, gubernátor Kemerovské oblasti (Kuzbas), který nabídl péči až o sto japonských dětí v tamějších dětských táborech. Do vlny ruských oficiálních sympatií k jinak nepříliš oblíbenému Japonsku se ovšem vloudily i jisté, poněkud humorné disonance. Například minulý víkend Rusové zahájili ve Vladivostoku dny rusko-japonského přátelství v Přímořském kraji zpěvem vojenské písně Kaťuša. V ní se mimo jiné zpívá o tom, jak ruská dívka pozdravuje milovaného „bojovníka ve vzdáleném pohraničí. V realitách bývalého Sovětského svazu se tím rozuměla právě ruská hranice s Asií, konkrétně území, odkud se Japonci pokusili za druhé světové války napadnout tehdejší Stalinovu říši. Přítomní představitelé „spřátelené prefektury Tottori-ken (na severu ostrova Honšú) tomu ovšem podle všeho – a naštěstí – nerozuměli.
Pod vlivem soucitu a chtíče
Na japonskou tragédii dokonce reagují i jinak morálně odolní tvůrci reklam. Ruská pivovarská společnost Baltika tak stáhla dlouho připravovanou kampaň, v níž měl být hlavní cenou zájezd do Tokia. „Tragédie v Japonsku vedla ke změně pravidel soutěže, oznámila firma. Kzávažnějším ruským reakcím patří příslib oficiálních míst, že budou věnovat zvýšenou pozornost jaderným elektrárnám. „Situace v Japonsku ukazuje, že musíme urychlit vytvoření nových reaktorů a rychleji upustit od reaktorů dřívějších pokolení, prohlásil šéf ruské agentury Rosatom Sergej Kirijenko (jakého typu jsou reaktory v Česku, ovšem neupřesnil).
Najdou se ovšem i vlivní Rusové, kteří jsou vůči náhlému „kremelskému přátelství k Japonsku přinejmenším zdrženliví. „Guru nového ruského nacionalismu, filmový režisér Nikita Michalkov, tvrdí, že tragédie v Japonsku je důsledkem nedostatku náboženské víry a konzumentského vztahu k životu. „Nejde o víru (pravoslaví, křesťanství nebo buddhismus), ale o vnitřní nevíru, o nedostatek vnitřního sebeomezení, upřesnil. „Vše je propojené. Stálé využívání, ponižování okolního světa vede k tomu, že Bůh říká:,Děti, co to děláte?‘ A zasílá ubohým Japoncům devítistupňové zemětřesení a tsunami – s reaktorem, prohlásil. Podle Michalkova ovšem nejde jen o Japonsko, ale o celé lidstvo, včetně toho, co se děje v severní Africe.
Snad nejvýstižněji glosoval ruskou, poněkud nečekanou přátelskou reakci na tragédii v Japonsku ukrajinský politologický server Globalist: „Pod vlivem soucitu a chtíče je nyní Rusko připraveno ke zcela novým krokům.
Autor: Pavel Máša