János Kokes, Hospodářské noviny, 7. dubna 2011
Maďarská ekonomika už sice není na pokraji kolapsu, ale vzmáhá se jen těžko
Pravicová vláda Viktora Orbána je přesvědčena, že k vyřešení palčivého problému s rozpočtovým deficitem nepotřebuje restrikce, ale strukturální reformy. »Další kůži z Maďarů již jednoduše nelze stáhnout,« říká s oblibou Orbán. Analytici však tvrdí, že jeho strukturální změny jsou v řadě oblastí především úspornými opatřeními.
Celkový veřejný dluh Maďarska dosahuje až 82 procent hrubého domácího produktu a patří mezi nejvyšší v Evropské unii. Ekonomiku by měl stabilizovat ozdravný balík Plán Kálmána Szélla. (Kálmán Széll byl ve druhé polovině 19. století maďarský ministr financí a premiér, kterému se zpřísněním fiskálních opatření podařilo zemi vyvést z krize.) Balíček má snížit veřejný dluh do konce roku 2014 na 65 až 70 procent HDP a do roku 2018 na 50 procent HDP.
Podle analytiků Plán Kálmána Szélla na snížení dluhu zní hezky, ale zhruba 90 procent úspěchu závisí na tom, jak se kabinetu podaří změny prosadit. Program konkrétní realizace zatím není známý.
Snížení daní
Lehké to nebude. Koaliční vláda Fidesz-KDNP (Mladí demokraté a Křesťanskodemokratičtí agrárníci) ovšem spoléhá na to, že v národním shromáždění má nebývalou dvoutřetinovou většinu. Omezují se například třinácté platy zaměstnanců ve státní správě, kompenzace nákladů za vytápění a o deset procent klesnou dávky v pracovní neschopnosti.
Plán Kálmána Szélla mimo jiné počítá se snížením daní z příjmů firem, aby se země stala atraktivní pro investory. Ze současných devatenácti procent by měly klesnout na deset. Zatím je však známo pouze to, že do konce roku 2014 zůstává v platnosti dosavadní systém, kdy desetiprocentní daň platí firmy jen z příjmů do 500 milionů forintů ročně (zhruba 44,5 milionu korun). Nad tuto sumu je sazba devatenáct procent.
Ozdravit ekonomiku je těžší než odstranit škody po povodni. Na snímku z loňského 7. června z břehů vylitý Dunaj u budapešťského parlamentu. Foto AP
Velké diskuse se vedou kolem DPH, která je v Maďarsku 25procentní, a tedy jedna z nejvyšších v Evropě. Zvýhodněná, pětiprocentní sazba platí jen na některé potraviny, léky či služby. Současný maďarský daňový systém je považován za velmi komplikovaný. Premiér do konce roku slibuje návrhy na jeho výrazné zjednodušení. K podání daňového přiznání prý v budoucnosti postačí jeden kus papíru, anebo »pivní tácek«.
Pryč s invalidy ¨
V zemi dnes pracuje podstatně méně lidí v produktivním věku, než je průměr v Evropské unii. Míra nezaměstnanosti aktuálně dosáhla 11,5 procenta, a dostala se tak do těsné blízkosti sedmnáctiletého maxima. Vláda slibuje, že do deseti let zajistí milion nových pracovních míst.
Ke snížení počtu lidí bez práce má směřovat i zkrácení doby vyplácení podpory v nezaměstnanosti, zpřísnění systému invalidních důchodů a rozšíření možnosti uplatnění handicapovaných na trhu práce. Vládní opatření se týkají revize invalidních důchodů a odchodu do důchodu ve věku 65 let, což bylo dlouhá léta v Maďarsku tabu.
Invalidní důchodci v Maďarsku tvoří dvanáct procent práceschopného obyvatelstva. (Průměr zemí OECD je 5,8 procenta.) Navíc jen asi dvanáct až patnáct procent invalidních důchodců pracuje, zatímco ve vyspělých zemích EU je to až 40 procent. Podle ekonomického portálu Portfolio.hu Orbánova vláda počítá se snížením počtu invalidních důchodců asi o polovinu.
A ještě jednou penze
Maďarsko bylo z bývalých socialistických zemí první, které koncem 90. let provedlo reformu důchodového systému. Za socialistickoliberání vlády premiéra Gyuly Horna byl zaveden povinný 2. soukromý pilíř důchodů. Orbánova vláda však koncem loňského roku tento pilíř prakticky zrušila a nařídila lidem, kteří v něm spořili, aby se vrátili do státního průběžného systému. Ze zhruba tří milionů lidí neuposlechlo výzvu jen něco přes sto tisíc, a vláda získala do své kasy přes 30 miliard forintů.
Diskuse o správnosti tohoto kontroverzního kroku pokračují. Kabinet říká, že zachránil důchody, zatímco odpůrci mluví o znárodnění soukromých peněz a o krádeži. Nový důchodový systém by měl být vypracován do konce roku. Má se sjednotit věk odchodu do důchodu a odstranit různá zvýhodnění – například u vojáků a policistů. Změní se výpočet výše důchodu. Zvyšování penzí bude v budoucnosti navázáno na roční míru inflace.
Podobně je na tom i maďarské zdravotnictví. Pokusů o různé reformy bylo po pádu komunistického režimu několik. Ovšem zavedení spoluúčasti pacientů naposledy zablokovala právě dnešní pravicová koalice.
Výdaje na léky jsou v Maďarsku vyšší, než je průměr v unii, a vláda proto plánuje jejich snížení výraznějším používáním generik. Při neexistenci spoluúčasti pacientů totiž stát doplácí rozdíl mezi cenou drahých léků a částkou, kterou hradí pojišťovna. Jen loni tak padlo na doplatky za léky kolem 343,3 miliardy forintů.
Kde brát a nekrást?
Již byly centrálně omezeny platy vedoucích manažerů státních podniků a společností na maximálně dva miliony forintů měsíčně, což je asi 180 tisíc korun. Odstupné manažerů vyšší než dva miliony forintů je zdaněno 98 procenty. Státní podpora činnosti politických stran se snížila o patnáct procent, což vyvolalo nespokojenost menších politických uskupení.
Okamžitě byly zmrazeny platy ve státní sféře, zastaveny výdaje na reprezentaci, obnovu vozového parku, zařízení kanceláří a podobně. Stát tím loni ušetřil asi 120 miliard forintů (cca deset miliard korun).
Zdroje na realizaci strukturálních změn chce vláda získat jednorázovými opatřeními. Patří mezi ně i zavedení bankovní daně, které vyvolalo vlnu tvrdé kritiky i na mezinárodní scéně. Ovšem vláda od daně ve výši 0,5 procenta z aktiv bank nehodlá ustoupit. »Bankovní daň zůstane v platnosti tři roky. Banky přispějí k redukci státního dluhu celkem 180 miliardami forintů,« prohlásil ministr hospodářství György Matolcsy.
Budapešť navíc zavedla i mimořádnou daň energetickým firmám ve výši 1,05 procenta z prodeje. Změny ohlašované – a postupně realizované – jsou mimořádně rozsáhlé a týkají se prakticky všech oblastí. Premiér Orbán tvrdí, že svět se tak výrazně změnil, že jeho fungování potřebuje novou filozofii. V Maďarsku bude proto již v dubnu přijata nová ústava. Ta má podle některých zahraničních příkladů mimo jiné stanovit i nejvyšší přípustnou míru veřejného dluhu.
Přesné číslo zatím nebylo zveřejněno. Nejčastěji se objevují názory, že by to mělo být na úrovni asi 55 až 65 procent HDP. V případě, že by veřejný dluh dosáhl této úrovně, automaticky by se spouštěl záchranný mechanismus. Má se změnit i volební systém. Snížil by se počet poslanců parlamentu z nynějších 376 na 300.
Autor: János Kokes