Blahořečení papeže Jana Pavla II.


Kateřina Koubová, MfDnes, 2. května 2011

„Papež Jan Pavel II. je blahořečený,“ oznámil na začátku včerejší tříhodinové mše na svatopetrském náměstí ve Vatikánu papež Benedikt XVI. poté, co se četl životopis jeho předchůdce.

O tom, jak Karol Wojtyla v dětství přišel o matku, otce i bratra, o tom, jak se stal knězem, i o tom, jak přestál atentát a jak změnil papežskou funkci. Nebo jak se podepsal na konci železné opony a na životě celé generace lidí, která si v Itálii a Polsku říká Generace GP2 podle italského přepisu jména Giovanni Paolo II. Na bohoslužbě byla i francouzská řeholnice, jejíž uzdravení z Parkinsonovy choroby utvrdilo pověst papeže Jana Pavla II. coby blahoslaveného muže jen 6 let a 29 dní po jeho smrti. O dva týdny tak „trhl rekord v rychlosti blahořečení, který držela Matka Tereza.

„Blahoslavený se stává určitým vzorem, vysvětluje arcibiskup Dominik Duka. Duka se mše účastnil za Česko s dalšími biskupy a ministrem zahraničí Schwarzenbergem a více než 600 českými poutníky.

Jan Pavel II. je tak potvrzen coby vzor pro věřící, kterým dodával odvahu změnit život. „Nebojte se, otevřete srdce Ježíši Kristu. Jen on má slova věčného života, připomínají si Italové první věty papeže Wojtyly na plakátech. „Vrátil křesťanství náboj naděje, řekl Benedikt XVI. během svého kázání.

Blahoslavený Jan Pavel II. se po včerejšku nestane nedotknutelným. „Církev tím vyjadřuje, že tento papež dokázal takzvané heroické ctnosti, stál za hodnotami, jako je spravedlnost a svoboda, celým svým životem a to je důležité i pro celou společnost, řekl českým novinářům arcibiskup Duka. „Neznamená to, že všechny kroky, které učinil, jsou nekritizovatelné nebo v nich nebudeme hledat zaváhání, dodal.

Warszawa, 12.10.2003 r. Zdj¸cia z okazji 25. rocznicy pontyfikatu papieża Jana Pawľa II. Zdj¸cie archiwalne z 1997 r. - Ojciec Świ¸ty na Kasprowym Wierchu. (ko) PAP/Radek Pietruszka

Včera blahořečený papež Jan Pavel II. patří bezpochyby k největším evropským osobnostem minulého století. Foto čtk

Určitým vzorem se papež stal i pro českou řeholnici Remigii Češíkovou. „Vedle toho, jak byl schopný a oslovoval zástupy, mě zaujalo, jak ke konci života přijal svou nemoc a utrpení a neskrýval je, uvedla pro MF DNES zdravotní sestra z řádu Boromejek, které v Praze pracují v nemocnici a které znají z praxe, co nemoci obnášejí. „Je to zápas o to, přijmout vyřazení ze života. A sotva to přijmu, přijde nový atak nemoci. On to neskrýval do poslední fáze, dodala.

Kromě milionu a půl poutníků z celého světa včetně Římanů se mše zúčastnilo i 86 státních delegací včetně prezidentů i zástupců královské krve. Z Česka dojelo organizovaně na 600 lidí, další stovky přijely po vlastní ose, podobně jako tři ženy, které se hlásí k fatimskému modlitebnímu hnutí. „Zasáhl do našich životů, měl vliv na přeměnu v roce 1989 tím, že povzbudil vznik Solidarity v Polsku, a dobře rozuměl i nám, řekla jedna z nich, Dagmar.

Poláků přijelo prý snad na 300 tisíc, ale možná i víc. „Jsme Polky, ale žijeme v Neapoli, řekly dvě dívky. Další Polák, 52letý Jan, se slavnostně oblékl, i když ještě v sobotu stál před Lateránskou bazilikou v cyklistickém.

Vydal se sem s pěti přáteli včetně jednoho kněze na kolech, ačkoliv „jen z Benátek. Za čtyři dny ujeli 400 kilometrů. „Takové kopce u nás neznáme. Ale je to můj papež a historická chvíle, musel jsem přijet.

Když on nastoupil, já jsem začal pracovat, řekl. Jeho papež mimo jiné oslovil Dny mládeže, v těch pokračuje i ten nynější. Mnozí se pozastavují nad tím, že i celé roky, kdy byl papež Wojtyla zkroucený v křesle, mu Dny mládeže pokračovaly pod okny.

„Vídávali jsme ho jako shrbeného stařečka, který těžko hovořil, a to přece není idol mládeže. Asi oslovil svou autenticitou. Mladá generace hledá poctivost a tím on dokázal přitáhnout, míní Duka.

Italové popisují, že se věnoval i rodinám v krizi, a navíc dokončil velké vyznání katolické církve ze hříchů minulosti. Tento proces zahájil už druhý vatikánský koncil. „Italové znají tu dramatičnost, tehdejší papež Pavel VI. poklekl a objal nohy pozorovatelů z nekatolických církví a prosil o odpuštění, uvedl Duka. V tomto duchu pak Jan Pavel II. jako první papež navštívil římskou synagogu, kde se objal s rabínem, a posléze do jeruzalémské Zdi nářků vložil omluvu.

„My židé svaté nemáme, ale máme spravedlivé. Janu Pavlovi II. nic neodpovídá lépe než toto, napsal nyní už stařičký bývalý římský rabín Elio Toaff pro deník Il Messaggero. „Křesťané a židé se považují za bratry, mladší a starší. Ale chyběl tomu symbol a papež měl odvahu to objetí učinit, připomněl. Papež se poprvé setkal i s jinými církvemi včetně islámu.

A tak teď už chyběl snad jen jediný „zázrak – dobrá organizace v Římě. Římané se snažili, dobrovolníci dodávali mapy, vodu, ovoce i svačiny poutníkům zdarma, ale doprava kolabovala, zavřené koridory se otvíraly dříve, záchody stály jinde, než měly, a velkých obrazovek bylo málo. „Vy to zažíváte jen dnes. Ale my pořád, zítra, pozítří. Po každé akci zjistíme, že neumíme organizovat, říká rezignovaně Říman Giancarlo. Zkušené polské poutníky však ani to neodradí: vyzbrojeni rybářskými židličkami poslouchali přenos z rádií ve sluchátkách a na svatořečení přijedou zase.

Autor: Kateřina Koubová

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality