Martin Ehl, Hospodářské noviny, 10. května 2011
Kněz z Györu se rozhodl přispět na snížení veřejného dluhu vyhlášením sbírky
Nepravděpodobnou novou ikonou maďarské hospodářské situace a snahy o úspory se stal katolický kněz Elemér Rédly ze západomaďarského města Györ. Rozhodl se podpořit snahu konzervativní vlády o snížení obřího veřejného dluhu a za podpory vlády vyhlásil sbírku na splacení státního dluhu a dal do ní první milion forintů (zhruba sto tisíc korun).
Byla to osobní iniciativa sedmasedmdesátiletého muže, který si s komunistickým režimem užil své včetně několika let ve vězení.
Nápadu a příkladu se vláda hned chopila. Zařídila účet a dala kněze během několika tiskových konferencí za příklad. V jednom z rozhovorů pro média pastor srovnal někdejší marxistický režim, který ho poslal do vězení, s donedávna vládnoucím liberalismem, který nabádá k sobectví a „nezná morální hranice. Tomu mohou Viktor Orbán a jeho lidé z Fideszu jen zatleskat, protože na bývalých vládcích (postkomunistech spojených s liberály) nenacházejí také nic dobrého.
Tíživý dluh
Dluh je obrovská zátěž maďarské ekonomiky, nyní je ve výši 80 procent HDP, vláda ho chce do roku 2014 stáhnout na 50 procent.
Ministr hospodářství György Matolcsy řekl, že kdyby nadále poslouchali Mezinárodní měnový fond (MMF), tak by Maďarsko řešilo otázky života a smrti, nemohlo by zavést zvláštní bankovní daň a „penzijní reformu, jak nazval znárodnění druhého, soukromého pilíře penzijního systému. Z příspěvků do fondu, založeného otcem Rédlym, se prý podle Matolcsyho, citovaného listem Népszabadság, stalo hnutí.
Populismus nebo vážná snaha dostat Maďarsko z potíží? Na snímku maďarský premiér Viktor Orbán. Foto čtk
Elemér Rédly se nemůže stát zahraniční mediální hvězdou, protože hovoří jen maďarsky, ale nezvyklého činu už si všimla i taková média jako americký Wall Street Journal. Podle maďarských pozorovatelů je ale liché očekávat, že lidé se budou jím vyhlášené sbírky masově účastnit. V Maďarsku totiž podle průzkumů roste odpor vůči Fideszu a jeho vládě, která se rozhádala s MMF, který obvykle pomáhá – samozřejmě, za tvrdých podmínek – státům v krizi překonávat půjčkou a radou problémy. Ukažme si jen na sousední Rumunsko, které by se bez dvaceti miliard eur z MMF a EU zmítalo někde na pokraji kolapsu, ale dokázalo i přes silný a tradiční ekonomický nacionalismus se zahraničními rádci najít společnou řeč.
Sázka na populismus
Fidesz místo toho začíná praktikovat čím dále častěji a otevřeněji populismus – a to nejen poukazováním na minulé křivdy, ale i směrem do budoucna.
Vláda už před přijetím nové kontroverzní ústavy poslala občanům sadu otázek, aby návrh ústavy připomínkovali. Bylo to takové referendní nereferendum. Nyní dostali obyvatelé Maďarska do schránek další dopis z úřadu vlády, tentokrát s deseti otázkami týkajícími se ekonomiky a sociální politiky. Vláda se ptá občanů například na jejich názor na ochranu zaměstnanců starších 55 let (aby mohli být z práce vyhozeni jen kvůli hrubým disciplinárním prohřeškům), jak a komu mají být vypláceny sociální dávky, jak naložit s farmaceutickými firmami, které nastavují příliš vysoké ceny léků, jak by se měl počítat v budoucnu důchod a další podobné otázky, které většinou každá strana má jasně definované ve svém volebním programu.
Co je to za vládu, která se ptá lidí – vlastně neoficiálně, mimo institut referenda, který má Maďarsko zavedený a relativně často používaný, místo aby předkládala návrhy a prosazovala je, když má dvě třetiny v parlamentu?
Podezření z populismu napovídá, že vláda odmítla novinářům z opozičních (tedy socialistických) médií přístup k odpovědím na první, ústavní sadu otázek. Těžko pak věřit, zda jde o seriózní debatu (jak tvrdí vláda), nebo jen o líbivé a drahé gesto vlády (jak říká opozice).
Autor: Martin Ehl