Marie Bydžovská, EUROSKOP, 16. května 2011
Situace řeckých veřejných financí je tristní. Státní dluh podle odhadů dosáhne na konci roku 154 procent HDP (347 miliard eur). A ani ostatní makroekonomické údaje nevzbuzují optimismus. Řecku se nedaří snižovat rozpočtový deficit a dluh proto stále roste.
Evropská komise odhaduje, že Řecko bude mít letos i příští rok deficit nad 9 procent, pokud výrazně nezmění svou politiku. Jenže již nyní budí úsporný program, ke kterému se řecká vláda zavázala loni v květnu, odpor velké části veřejnosti.
Navíc Řecko i vlivem přísných úspor uvízlo v hospodářské recesi. Jeho HDP se podle odhadů Evropské komise letos propadne o 3,5 procenta a příští rok by měl růst pouze o 1,1 procenta HDP (v roce 2010 ekonomika klesla o 4,5 procenta).
Řecko a restruktruralizace, čili bankrot. jaké jsou pro a proti? (foto: čtk)
Finančníci Řekům nevěří
Finanční trhy jsou přesvědčeny, že Řecko nemá jinou možnost, než dluhy restrukturalizovat. Svědčí o tom výnosy dvouletých dluhopisů řecké vlády, které se pohybují kolem 25 procent. Přitakává jim i většina ekonomů. V anketě agentury Reuters uskutečněné 12. května se pouze 3 z 28 ekonomů a 15 manažerů fondů domnívali, že se Řecko restrukturalizaci dluhu vyhne.
Komentátor Financial Times Martin Wolf argumentuje, že i kdyby výnosy za dlouhodobé řecké dluhopisy nebyly 16 ale pouze 6 procent a HDP by rostl o 4 procenta ročně, země by musela vytvářet rozpočtové přebytky ve výši 3,2 procenta HDP, aby snížila do roku 2040 své zadlužení na 60 procent a splnila tím požadavek Paktu stability a růstu. Nutno dodat, že se jedná o velmi optimistické hodnoty.
Je tedy velmi pravděpodobné, že bez restrukturalizace bude země potřebovat další záchranné úvěry. Již nyní jsou ale finanční injekce nepopulární v mnoha zemích eurozóny. Další transfery financí do Řecka mohou způsobit politické problémy v celé EU. Podpora evropské integraci vlivem záchranných programů výrazně klesá a naopak posilují pravicoví populisté, kteří proti záchranným půjčkám útočí.
Řekové to prý zvládnou
Přesto neexistuje o nutnosti restrukturalizace řeckého dluhu v Evropě konsenzus. Zásadně jí odmítají řečtí představitelé, zástupci Evropské centrální banky a i další evropští politici.
Premiér Papandreu v květnovém rozhovoru pro italský list Corrriere della Sera vyloučil, že by Řecko přestalo být schopno splácet závazky nebo že by pomýšlelo na odchod z eurozóny. Vláda podle jeho slov podnikla důrazné kroky k ozdravení veřejných financí, pokročila v liberalizaci ekonomiky a nyní připravuje plán rozsáhlé privatizace. Právě od privatizace si vláda slibuje zisk potřebných financí.
Odpůrci restrukturalizace tvrdí, že pokud se Řecku podaří splnit reformní program, dostane se již v roce 2013 rozpočtový deficit na úroveň 4 procent HDP. Pokud země bude pokračovat v nastartovaném kurzu, může se podle nich vyhnout bankrotu. Pokud by úroky z řeckých dluhopisů klesly na polovinu a hospodářství rostlo o 1 procento rychleji, než se očekává, potřebují podle odpůrců restrukturalizace Řekové dosáhnout přebytku rozpočtu o pět procent oproti úrokům. To již v minulosti dokázala Belgie nebo Itálie, udává argumenty zastánců záchranného úvěru Financial Times Deutschland.
Evropská centrální banka hlavním odpůrcem
Restrukturalizace státního dluhu by neproběhla bez následků. Bankrot země určitě způsobí zmatek. Evropský komisař Oli Rehn a šéf Evropské centrální banky (ECB) Jean Claude Trichet tvrdí, že restrukturalizace by nadělala více škody než užitku.
Zásadně proti restrukturalizaci vystupuje Evropská centrální banka, která drží dluhopisy za zhruba 40 až 50 miliard eur. Členové bankovní rady ECB Jürgen Stark a Lorenzo Bini-Smaghi se vyjádřili, že restrukturalizace dluhu by zdevastovala řecký bankovní systém a poškodila důvěryhodnost Evropy. A další člen rady Jürgen Stark uvedl, že restrukturalizace státních dluhopisů v eurozóně by mohla vyvolat i horší bankovní krizi, než jaká následovala po bankrotu americké investiční banky Lehman Brothers.
Hrozí pád domina?
Bankrot jedné země eurozóny může dát do pohybu domino efekt a vést k pádu dalších členů měnového klubu. To by ohrozilo celou měnovou unii. Když v listopadu 2010 kancléřka Merkelová prohlásila, že „euro je ve vážném ohrožení, dramaticky vzrostly výnosy řeckých, irských, portugalských a dokonce i italských dluhopisů. Tento případ ukazuje, že finanční trhy nejednají selektivně a situace v jedné zemi může změnit hodnocení jiných států.
Evropské banky, především německé a francouzské v Řecku investovaly a bankrot země by jim způsobil značné ztráty. Záznamy mezinárodní banky pro vyrovnání plateb (BIS) ukazují, že německé banky mají řecké dluhopisy za 26,3 miliardy dolarů a francouzské za 19,8 miliardy dolarů. To není moc. Když se ale vezme v úvahu i dluh u dalších bank nebo dalších řeckých nebankovních institucí, činí expozice bank z Německa a Francie vůči řeckému dluhu asi 103,3 miliardy dolarů (zhruba 1,7 bilionu Kč).
Řecko není konkurenceschopné
Samotná restrukturalizace dluhu řecké problémy nevyřeší. Zásadním problémem je nedostatečná konkurenceschopnost. Navíc země, které přistoupily k restrukturalizaci v minulosti, měly po dlouhou dobu problémy refinancovat své závazky na finančních trzích. Příkladem je Rusko, které přistoupilo k restrukturalizaci v roce 1998 a znovu se vrátilo na finanční trhy až v roce 2010.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
