23.05.2011
Euroskop
Evropská unie se štěpí podél čtyř linií – vlastních hodnot, společné měny, zahraniční politiky a politického vedení, tvrdí výzkumník think-tanku European Council on Foreign Relations (ECFR) Jose Ignacio Torreblanca. Evropa se podle něj štěpí stále více a mohla by se proto i rozpadnout.
V Evropě dochází k nárůstu xenofobie. V posledních třech letech v téměř všech volbách posilují xenofobní síly. Prosadily se v nových státech – ve Švédsku, Finsku, Velké Británii a Maďarsku. A v dalších státech konsolidovaly své dřívější postavení – v Itálii, Francii, Nizozemí a v Dánsku.
Ale rozvinutý svět nemůže za své problémy vinit jen cizince. Naopak velkou měrou si je podle ECFR způsobuje sama. Pokud se nezmění dosavadní demografický vývoj, směřuje k ekonomické sebevraždě. Podíl práceschopné populace se bude snižovat a přitom ponese stále těžší břemeno sociálních výdajů na narůstající počet důchodců.
Evropa čelí krizi růstu
Starý kontinent čelí také ekonomickým problémům. V Evropě nepanuje konsensus o příčinách krize eurozóny. Politici se tudíž neshodnou ani na způsobu řešení. Podle jedné skupiny vedené Německem krize vzešla z rozpočtové nezodpovědnosti určitých států. Řešením jsou proto úsporné programy a přísná disciplína. S tímto přístupem však ECFR polemizuje.
Do dluhové krize se totiž dostaly země s tak odlišným hospodářským modelem jako mají Řecko a Irsko. Podle think-tanku se jedná o krizi hospodářského růstu, která vychází z existence společné měnové politiky bez společné fiskální politiky a regulace finančního systému.
Stejně vážná jako nedostatek souladu ve vnitřních věcech je i evropská neschopnost mluvit navenek jedním hlasem. Poslední kapkou, která ukázala evropskou zahraničněpolitickou slabost, byla reakce na arabské revolty.
Kam zmizela vize?
Bohaté evropské země desetiletí výměnou za ochranu svých zájmů v oblasti imigrace, energetiky a bezpečnosti podporovaly setrvávání u moci autoritářských a zkorumpovaných režimů. Ignorovala deklarované hodnoty jako podpora demokratických hodnot nebo respekt k lidským právům. Když se obyvatelé severoafrických zemí rozhodli svrhnout režimy vlastní silou, reakce z Evropy byla pomalá a bázlivá.
Evropské země prožívají i krizi elit. Politici se řídí veřejným míněním a Evropě tak chybí dlouhodobá vize. Nejvýrazněji se podle výzkumníků z ECFR tento fenomén projevuje v Německu. Podle průzkumu veřejného mínění 63 procent Němců přestalo Evropě důvěřovat a 53 procent nevidí budoucnost Německa v EU. A podobná proměna se odehrála i mezi elitami, které ztrácejí vazbu k Evropě.
Autor: Euroskop
