Hana Kopecká, Euroskop, 23. května 2011
Spolkový ministr zahraničí ztrácí na všech frontách. Kvůli krizi ve Straně svobodných (FDP) odstoupil z jejího čela, ale to jeho oponentům nestačí. Westrewelle čelí ostré kritice i coby šéf spolkové diplomacie. Ta podle prý ztrácí na akceschopnosti i kredibilitě. Zatímco odborníci varují před důsledky geopolitického vakua ve střední Evropě, politici i tisk vyzívají Westrewelleho rezignaci.
Po debaklu Svobodných v březnových zemských volbách odstoupil Westerwelle minulý týden z čela FDP, kde strávil deset let. Zůstal mu tak ‚pouze‘ post šéfa spolkové diplomacie, na kterém si vysloužil označení historicky nejméně populárního ministra. Díky všeobecné kritice z řad politiků, analytiků i spojenců je však i tato jeho pozice přinejmenším vratká. Poslední kritiku si Westrwelle vysloužil, když se Německo zdrželo hlasování Rady bezpečnosti při autorizaci zásahu v Libyi. Absenci následovaly okamžité požadavky na jeho odstoupení.
Fischer: Neúčast v Libyi byla chyba
Mezi Westrewelleho ostré kritiky se řadí například jeho předchůdce Joschka Fischer. Naše neúčast na spojeneckém zásahu v Libyi byla hrubá chyba, nechal se slyšet bývalý ministr zahraničí. Pod vedením Westerwelleho Německo stále jen váhá, místo, aby konalo, dodal. Pozadu nezůstal ani týdenník Der Spiegel, podle kterého Westerwelle svou netečností porušil princip humanitární intervence, jeden z pilířů spolkové diplomacie.
Od Westerwelleho jsme očekávali aktivní německou diplomacii. Ta však za jeho vedení ztratila na akceschopnosti i kredibilitě. Na snímku předsedkyně CDU a dnes už bývalý šéf FDP po jednáních o koaliční vládě. Berlín, 5. října 2009. Foto čtk
Za ministrovým váhání jsou částečně odpovědné zemské volby, které proběhly pár dní po rezoluci. Jak píše The Economist, Westrwelle taktizoval, že distancováním se od bojechtivých spojenců získá jeho FDP více příznivců. Navzdory stanoviskům poradců i diplomatických expertů se pak Německo k rezoluci nepřidalo. Výsledkem plánu, který měl Westerwellemu původně zajistit přízeň domácích voličů, byl debakl Svobodných a spolková diplomatická ostuda.
Diplomacie ‚ad hoc‘
Vzhledem k Westerwelleho úspěšné kampani za křeslo v Radě bezpečnosti se opravdu nelze divit, pokud spojenci čekali od Berlínu víc. Německo minimalizovalo závazky vůči všem svým aliančním partnerům, konstatuje politolog Hans Maul z trevírské univerzity. Spolková diplomacie se navíc v současnosti neřídí žádným plánem a situace řeší ‚ad hoc‘, dodává Maul podle kterého se její strategie nenápadně vytrácí už od počátku 90 let.
Podle expertů se německá neochota jednat neprojevila pouze v případě Libye. Vše nasvědčuje nové doktríně ‚ignorance‘, tvrdí poslední prohlášení think-tanku Concil on Foreign Relations. Ne neprávem se experti obávají, že tato zahraničně-politická netečnost vytvoří ve středu Evropy nebezpečné geopolitické vakuum. To vše vinou novice na nejvyšším diplomatickém postu, kterého více než jeho konsistentní zahraniční agenda zajímají domácí politické body.
Autor: Hana Kopecká, Euroskop