Daniel Anýž, Hospodářské noviny, 24. května 2011
Obama bude s Evropany řešit Libyi, Arabské jaro a Afghánistán. Ve Varšavě by měl potvrdit zájmy USA ve střední Evropě.
Hledání rodinných kořenů v Irsku, kterým včera začala šestidenní cesta Baracka Obamy po Evropě, bylo pro obě strany, pro amerického prezidenta a evropské politiky, tou nejméně náročnou částí programu. Kvůli směru pohybu mraku sopečného popela z islandské sopky Grímsvötn včera Obama zkrátil návštěvu Irska a předčasně odletěl do Londýna. Dnešní slavnostní večeře u britské královny v Buckinghamském paláci bude ze všeho nejvíce okázalou připomínkou tradičního britsko-amerického spojenectví.
Jeho aktuální pevnost se ovšem ukáže zítra, až dojde během rozhovoru Baracka Obamy s britským premiérem Davidem Cameronem na skutečně vážný politický byznys. Británie je jedním z klíčových evropských hráčů v celém vějíři složitých transatlantických otázek.
Od poslední Obamovy návštěvy v Evropě, vloni v Lisabonu na summitu NATO, Evropská unie vyplatila další dvě země eurozóny, Irsko a Potrugalsko, a na jih od starého kontinentu se rozhořelo „Arabské jaro. USA i EU se potýkají s rozpočtovými potížemi, zároveň ale od sebe očekávají výraznější aktivitu při řešení situace v Libyi a v pomoci dalším arabským zemím.
Dopadení Usámy bin Ládina pak po obou březích Atlantiku posílilo tlak na rychlejší předání moci afghánské vládě a odchod spojeneckých vojsk. Další těžké téma s mnohými rozdílnými názory otevřel prezident Obama svým projevem k Blízkému východu, v kterém vyzval Izrael k uznání hranic z doby před Šestidenní válkou.
Zítra má americký prezident Barack Obama v britském parlamentu přednést kotevní projev transatlantického společenství. Na snímku Obama na Xavier University v New Orleans 25. srpna 2010. Foto ABACAUSA. COM
„To jsou všechno otázky, na které neexistují dobré odpovědi, shrnul analytik Charles Kupchan, bývalý ředitel evropské sekce v Radě národní bezpečnosti, pro americká média matrici problémů. Podle Heather Conleyové z washingtoského Centra pro strategické a mezinárodní otázky je Obama mezi Evropany stále populární, ale evropští politici už ze svého nadšení vystřízlivěli.
Podle Conleyové, jak uvedla ve Washingtonu na besedě se zahraničními zpravodaji, by to ale mohlo být pro Bílý dům i EU výhodou. „Vidím to jako příležitost k, resetu‘ vzájemných vztahů, míní Conleyová. Právě budoucnosti transatlantické vazby by měla být prioritně věnována zítřejší Obamova řeč k oběma komorám britského parlamentu. Podle Obamova zahraničněpolitického poradce Bena Rhodese půjde o „kotevní projev celé evropské cesty.
Z Londýna se Obama ve čtvrtek přesune na jednání skupiny G8 do francouzského Deauville. Čistě ekonomická témata tentokrát zůstanou spíše stranou, více se bude mluvit o rozložení možné materiální a finanční pomoci zemím arabského světa.
Obamovo separátní jednání s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem pak budou pozorně sledovat z místa poslední, páteční zástavky Obamovy cesty, z Varšavy. Podle polských médií prezident Obama ve Varšavě oznámí, že Američané do Polska z Itálie přesunou svoji letku svých F-16. To v kombinaci s plánovaným tamním rozmístěním protiraketových střel v rámci štítu, který budují USA a NATO, opět vyvolává ostré reakce Moskvy.
Nicméně právě jako ujištění, že na úkor vztahů s Ruskem nepřehlíží zájmy spojenců ze střední Evropy, se Obama ve Varšavě setká na „minisummitu s představiteli těchto zemí. Za Českou republiku by se měl účastnit prezident Václav Klaus.
Autor: Daniel Anýž