Ondřej Stratilík, Marek Kerles, Lidové noviny, 30. května 2011
Nakažené španělské okurky se objevily i v českých bioprodejnách, teď už je z regálů stáhli
Čeští zemědělci doufají: až prvotní vlna obav z biozeleniny opadne, stoupne zájem o naše produkty. Regály s biozeleninou jsou plné, jen tam, kde vždycky ležely salátové okurky, je od nedělního rána prázdné místo.
„Inspektoři nám je přikázali stáhnout, teď čekáme na výsledky testů, vysvětluje prodavačka obchodu Country Life v pražské Melantrichově ulici. Právě tato síť zdravé zeleniny minulý týden dovezla 120 salátovek ze šarže, která v Německu nakazila stovky lidí. „Nás to taky zaráží, biopotravinám jsme věřili, sama jsem z toho dělala dceři saláty v domnění, že má to nejlepší, říká prodavačka.
Popisuje tak situaci, které se začali obávat domácí producenti biopotravin. Tedy že lidé přestanou dražší zelenině s titulem „bio věřit. „Lidi si to spojí, české bio jako španělské bio, současné potíže budou mít vliv na pokles ochoty kupovat i domácí biopotraviny, souhlasí Jan Veleba, prezident Agrární komory České republiky. Jedním dechem dodává, že důležité bude, jak dlouho současná krize potrvá. Němečtí odborníci přitom varují, že ke kulminaci ještě nedošlo.
Ve výsledku by ale mohli domácí zemědělci ze španělského problému vytěžit. „Po uklidnění se začne zvyšovat poptávka po českých biopotravinách, myslí si Veleba. „Jestli to bude mít nějaký důsledek, pak se zřejmě ještě zvýší zájem lidí o nákup domácích potravin z jejich bezprostředního okolí, je přesvědčen také majitel poradenské firmy Green Marketing a provozovatel serveru Bioinfo Tom Václavík.
Čím více prostředníků se nachází na cestě mezi zemědělcem a strávníkem, tím je podle expertů větší riziko kontaminace. Ačkoliv je značka „bio vnímána jako synonymum pro zdravé potraviny bez chemie, otázkou zůstává, zda si takové jídlo ponechá své základní vlastnosti i po přepravě na vzdálenost mnoha tisíc kilometrů. „Čím více článků na cestě od producenta k zákazníkovi, tím pochopitelně větší riziko. I když s určitým rizikem musí člověk počítat u každé potraviny, bio nevyjímaje, uvedl Václavík.
Na snímku prezident Evropské komise José Manuel Barroso, jehož země zaplavila EU nebezpečnými biopotravinami. Foto EK
Někteří radikální zastánci „ekologického způsobu života dokonce volí cestu konzumace výhradně lokálně vypěstovaných, sezonních potravin.
„Ze začátku mi to dělalo problémy, ale zvykl jsem si. V zimě jsme jedli pouze kompoty, žádné dovezené jahody ze supermarketu. O to více se ale pak těšíte na jaro, až vám ve skleníků vyrostou rajčata a koupíte si na trhu třeba čerstvé okurky, řekl LN rakouský novinář Edmund Brandner, který se rozhodl celý rok žít tak, aby v maximální míře snížil svůj osobní podíl na emisích skleníkových plynů. Včetně takových, které vznikají při dovozu potravin.
***
Smrtíci okurky se prodávaly i v Česku
Tři týdny už Německo trápí epidemie, která lidem způsobuje krvácivé průjmy. 1000 lidí bylo chorobou nakaženo, u dalších stovek se nemoc může teprve projevit; inkubační doba je deset dní. 10 lidí již kvůli průjmům zemřelo. Původcem nemoci je agresivní forma bakterie Escherichia Coli (EHEC), která je ve své nynější vzácné formě odolná dokonce vůči řadě antibiotik. Zmíněná střevní bakterie se vyskytuje zpravidla v žaludcích skotu a hospodářských zvířat. Do oběhu se dostává kvůli jejich masu, mléku či výkalům. Kromě Německa se bakterie rozšířila již i do Dánska, včera potvrdily její výskyt i české úřady. Zdrojem nákazy mají být salátové okurky ze Španělska, odborníci však varují, že kontaminových druhů zeleniny může být ještě více – hovoří se i o rajčatech či listovém salátu.
Dřívější potravinové hrozby
Dioxinová aféra
Poslední hysterie kolem potravin vypukla na přelomu roku rovněž v sousedním Německu. Na severu země výrobce krmných tuků zamořil krmivo pro zvěř rakivonotvorným dioxinem. Do Česka bylo dovezeno 4500 kg vepřového masa, které mohlo obsahovat nebezpečnou látku. Kvůli skandálu začala potravinářská inspekce přísněji kontrolovat maso a vejce z Německa – u 200 tisíc vajec zakázala jejich prodej.
Ptačí chřipka
Epidemie propukla v Evropě na jaře 2003. Start měla v nizozemských drůbežích farmách, vybito kvůli ní bylo přes 14 milionů zvířat. Onemocnění způsobované chřipkovými viry typu A postihuje primárně ptactvo. Nákazu přenášeli tažní ptáci, do Česka se dostala v roce 2006.
BSE – nemoc šílených krav
Šílenství kolem BSE se scénami hořících krav vypuklo v Evropě už v roce 1996. Vybito bylo přes 200 tisíc kusů dobytka, EU zavedla embargo na dovoz hovězího masa z postižených zemí, byly zpřísněny standardy pro nakládání s živočišným odpadem. V Česku se choroba objevila v roce 2001. Za tu dobu bylo vyšetřeno přes 1,5 milionu kusů skotu. Nemoc se potvrdila u 30 kusů. Melamin Toxická sloučenina se v Číně běžně přidává do zvířecího krmiva. Dostala se i do čerstvého mléka a v roce 2008 stála za smrtí 4 dětí a onemocněním 54 tisíc dalších lidí. Melamin se kromě toho objevuje i v dalších potravinách čínské provenience – arašídech či bonbonech.
Autor: Ondřej Stratilík, Marek Kerles