Ondřej Linc, Lidové noviny, 1. června 2011
V řecké anabázi dochází k dalšímu zvratu. Podle informací deníku The Wall Street Journal jsou prý Němci ochotní slevit ze svého tvrdého přístupu vůči Řekům a naopak se přiklánějí k vyjednání nové záchranné pomoci zadlužené zemi.
Němečtí úředníci prý nyní usilují o zklidnění situace a prodloužení splatnosti řeckých dluhopisů, které by ulevilo státní pokladně a zároveň znamenalo jistou formu bankrotu, budou řešit později. Opatření by se v tuto chvíli nemělo dotknout soukromých věřitelů, jak Němci dříve prosazovali.
Na informaci okamžitě zareagoval kurz eura, během chvilky vystřelil na úroveň 1,43 dolaru za euro, což představuje dvoutýdenní maximum. Investoři totiž věří tomu, že alespoň dočasně je Řecko zachráněno.
Pokud by EU schválila nový záchranný plán, stačilo by to pravděpodobně Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) jako garance, že Řekové budou mít z čeho splácet půjčky této organizaci. MMF totiž pohrozil, že pokud současná delegace zástupců EU a fondu v Řecku potvrdí, že země bude nesolventní příštích 12 měsíců, nepošle jí pátou část 110miliardové pomoci, odsouhlasené minulý rok.
Proti jakékoliv formě bankrotu ostře protestuje například Evropská centrální banka, která měsíce nakupovala řecké dluhopisy a musela by vykázat obrovské ztráty. Pro další vývoj událostí tak bude důležitý dnešní den, kdy je ve Vídni naplánována konference ECOFIN, tedy neformální setkání ministrů financí zemí EU. Jednat by se mělo právě o řecké krizi. I pokud ministři odsouhlasí další půjčku, musí ji ještě schválit jednotlivé parlamenty a to může být problém například v Německu nebo Finsku. Ve Vídni se konala schůzka poradních orgánů EU již včera, Ekonomická a finanční komise měla ministrům připravit několik možností, jak postupovat.
Z řecké idylky se stala evropská noční můra. Ilustrační foto Euroskop
Jedna z cest je slib Evropské investiční banky a Evropské banky pro rekonstrukci a rozvoj, že v Řecku navýší objem úvěrů – výměnou za to by pak měly komerční banky přislíbit, že nezačnou z regionu kvůli strachu o další vývoj stahovat kapitál, čímž by ochromily ekonomiku. Podobně se vyřešila například maďarská finanční krize, která zemi zasáhla krátce po pádu americké banky Lehman Brothers v roce 2008.
Panika na rozdíl od bank však zachvátila obyčejné Řeky, kteří si podle tamního deníku Proto Thema během dvou dnů stihli minulý týden vybrat 1,5 miliardy eur ze svých účtů. To odpovídá průměrným výběrům za celý měsíc. Řekové se totiž bojí, že vláda možná přikročí i ke konfiskaci soukromých vkladů, aby snížila zadlužení a získala finanční prostředky pro běžný chod státu.
To je pravděpodobně příliš černý scénář, ale je jasné, že zemi čekají další úspory. Tamní roztříštěná politická scéna se prý konečně shodla na přijetí nových škrtů, detailně by měly být představeny příští týden. Vládní strana však musela opozici ustoupit a odsouhlasit snížení DPH.
„Je to krok, který ukazuje na to, že se Řecko snaží vyhnout zásadním opatřením a dělá zástupná opatření. Řeky opravdu netrápí výše DPH, říká hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Podle něj musí Řecko hlavně zefektivnit svůj systém výběru daní a daňovou disciplínu obyvatel obecně.
Autor: Ondřej Linc