Životní prostředí v květnu 2011

03.06.2011
Euroskop

ITRE: Hlasování o návrhu směrnice o bezpečném nakládání s vyhořelým palivem a s radioaktivním odpadem, Rada schválila revizi směrnice o omezení nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních

ITRE: Hlasování o návrhu směrnice o bezpečném nakládání s vyhořelým palivem a s radioaktivním odpadem

Návrh směrnice Rady o bezpečném nakládání s vyhořelým palivem a s radioaktivním odpadem (KOM(2010)618)

Výbor ITRE hlasoval 26. 5. 2011 o návrhu zprávy Romany Jordany Cizelj, která se týká nakládání s použitým jaderným palivem a radioaktivním odpadem. Schválený dokument představuje návrh usnesení EP k návrhu směrnice o bezpečném nakládání s vyhořelým palivem a s radioaktivním odpadem, který Komise zveřejnila v listopadu 2010.

Pozadí

Komise zveřejnila návrh směrnice o bezpečném nakládání s vyhořelým palivem a s radioaktivním odpadem v listopadu 2010. Text se týká nejen nakládání s použitým jaderným palivem, ale také s radioaktivním odpadem vznikajícím při používání jaderného materiálu k lékařským či vědeckým účelům. Týká se tedy všech členských států, nejen těch, které využívají jádro k výrobě elektrické energie.

Návrh podporuje jakožto optimální řešení pro konečné uskladnění budovat zařízení pro hloubkové geologické ukládání. V souladu s tím by měly členské státy vypracovat programy obsahující plány pro vybudování a zajištění funkčnosti těchto zařízení pro konečné uskladnění odpadu, včetně vyčíslení nákladů a schémat pro finanční realizaci. Pro vybudování či zprovoznění těchto zařízení ale Komise nestanovuje žádné konkrétní časové lhůty. Stejně tak návrh nestanovuje žádné parametry (např. jak hluboké má být geologické úložiště), protože tyto parametry jsou závislé na konkrétní situaci členských států (z hlediska geologických charakteristik a parametrů).

Zakázán měl být vývoz jaderného odpadu do zemí mimo EU pro finální uskladnění. Povoleno má být naproti tomu to, že se některé členské státy dohodnou, že budou zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem včetně úložišť sdílet na základě dohody uzavřené mezi sebou.

Komise též požaduje, aby se staly v EU právně závaznými bezpečnostní standardy stanovené Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (IAEA). V členských státech by měly dohlížet na bezpečnost při nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem nezávislé dozorové orgány oddělené od jiných subjektů či organizací působících v oblasti podpory a využívání jaderné energie či jaderných materiálů, které by měly pravomoc vydávat povolení pro výstavbu skladovacích zařízení. Následně by měly pravidelně i hodnotit a ověřovat jejich bezpečnost (více v příspěvku „Komise zveřejnila nový návrh směrnice týkající se nakládání s jaderným odpadem).

Klíčové body a stav projednávání

Na základě hlasování ITRE k návrhu Komise navrhuje takovéto stanovisko:

Pokud je o vývoz radioaktivního odpadu do států, které nejsou členy EU, členské státy tak mohou učinit, ale pouze tehdy, pokud je odpad zpracován v souladu s novými bezpečnostními pravidly EU.

V souladu s původním návrhem Komise by měl být každý členský stát povinen vypracovat speciální programy pro zajištění bezpečného zpracování a uskladnění použitého paliva a jaderného odpadu. Národní programy musí zahrnovat plány pro nakládání se všemi těmito zařízeními na uskladnění jaderného odpadu, včetně plánů, co s nimi bude poté, až budou uzavřena a nebudou dále využívána.

Pracovníkům zapojeným do nakládání s jaderným odpadem se musí podle návrhu usnesení dostat adekvátní ochrany, ale také výcvik pro nakládání s radioaktivním materiálem.

Členské státy také musí zajistit, aby byly k dispozici dostatečné finanční zdroje, které by v případě potřeby pokryly všechny nezbytné výdaje spojené s uskladněním a kontrolou použitého jaderného paliva a radioaktivního odpadu. V případě pochybení ve vztahu k životnímu prostředí musí platit zásada „znečišťovatel platí.

Výbor ITRE tedy v konečném důsledku až na kontroverzní otázku vývozu radioaktivního odpadu, který za určitých jasně definovaných podmínek povolil, zachoval většinu přísnějších opatření, která navrhovala již Komise.

Předpokládaný další vývoj

Po hlasování výboru ITRE bude následovat hlasování pléna EP v červnu 2011. Vzhledem k tomu, že právní bází pro navrhovanou směrnici je Smlouva o Euratom, EP je v této věci pouze konzultován. Očekává se tedy, že Rada přijme konečné rozhodnutí bezprostředně poté, co obdrží výsledek hlasování pléna.

Odkazy

Rada schválila revizi směrnice o omezení nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o omezení používání nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (KOM(2008)809)

Rada 27. 5. 2011 (za abstence Bulharska) potvrdila zpřísnění stávající směrnice č. 2002/95 o omezení používání nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (tzv. RoHS Directive).

Pozadí

Komise svůj návrh předložila v prosinci 2008 s cílem normu meritorně propojit se směrnicí č. 2002/96 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (tzv. WEEE Directive), jejíž revize byla předložena také, a vytvořit koherentní legislativní rámec ke snížení nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, resp. ke zvýšení míry jejich znovuvyužití a recyklace v případě, že daná zařízení vyjdou z užívání.

Členské státy se postavily proti propojení směrnic RoHS a WEEE, resp. po celou dobu negociací byly spíše pro dvě separátní normy s různým záběrem a různými cíli. Výbor ENVI však již v červnu 2010 demonstroval zcela opačný postoj (více v příspěvku „ENVI: směrnice o elektrických a elektronických zařízeních musí být přísnější, Životní prostředí v červnu 2010). Plénum EP zprávu Jill Evans týkající se RoHS přijalo v listopadu 2011 (více v příspěvku „EP: směrnice o elektrických a elektronických zařízeních musí být přísnější, Životní prostředí v listopadu 2010).

Klíčové body

Původní směrnice, jež se od 1. 7. 2006 vztahovala jen na 6 látek (olovo, rtuť, kadmium, šestimocný chrom, polybromované bifenyly a polybromované difenylethery) v omezeném okruhu zařízení, bude po revizi výrazně zpřísněna (srov. Příloha I). Nová norma se bude vztahovat obecně na všechna elektrická a elektronická zařízení s tím, že Komise bude moci prostřednictvím komitologie rozšiřovat okruh nebezpečných (a tedy de facto zakázaných) látek.

Přechodné období se bude vztahovat na nástroje dohledu a monitoringu a některá zdravotnická zařízení (3 roky), in vitro zařízení (5 let) a na zařízení pro průmyslový dohled (6 let).

Příloha II stanovuje povolené hmotnostní odchylky u uvedených 6 látek a Příloha III definuje okruh výrobků, které budou disponovat ze směrnice obecnou výjimkou (v současnosti se uplatňuje výrazně benevolentnější opačný přístup, tj. co není zakázáno, je povoleno). Půjde např. o zařízení k produkci energie z obnovitelných zdrojů (solární panely), vojenskou, vesmírnou a výzkumnou techniku a aktivní implantovatelná zdravotnická zařízení.

Předpokládaný další vývoj

Revidovaná směrnice RoHS vstoupí v platnost 20 dní po uveřejnění v Úředním věstníku EU. Implementována by měla být do 18 měsíců.

Další komplexní revizi příslušné směrnice (mj. kvůli zohlednění otázky nanotechnologií) by měla Komise předložit po 3 letech.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality