Ian Brzezinski, Hospodářské noviny, 13. června 2011
V čase osekávání obranných rozpočtů hledají členské státy NATO nové klienty, kterým by mohly prodávat své zbraně. Pro spojence v alianci by to ale nemělo znamenat, že budou zbraně dodávat na jakékoli dostupné trhy.
Analytik Vladimir Socor z Jamestown Foundation v minulých měsících zdokumentoval, že některé země NATO schválily prodej vojenské techniky do Ruska.
Francie: Šestadvacátého května Paříž s velkým halasem dokončila dohodu, podle níž dodá Rusku čtyři vrtulníkové výsadkové lodě třídy Mistral. Prodej, za který se osobně postavil prezident Sarkozy, byl uzavřen i přes pochybnosti a obavy středoevropských spojenců, severských zemí a USA – nemluvě o Gruzii.
Itálie: Společnost Iveco uzavřela s ruským ministerstvem obrany smlouvu o prodeji a případné koprodukci svých lehkých obrněných vozidel Lynx.
Německo: Berlín schválil dohodu, podle níž společnost Rheinmetall Defense navrhne a vybaví v Rusku brigádní výcvikový komplex. Rheinmetall usiloval také o smlouvu na vybudování a provoz depa, které by zajišťovalo servis a modernizaci zbraní a vozidel.
Alianci by mělo znepokojovat, že by se tyto prodeje mohly stát prvním příznakem nekontrolovatelného vpádu na nové trhy ze strany evropských zbrojních koncernů, které se zoufale snaží kompenzovat nepříznivé dopady klesajících obranných výdajů evropských zemí. Zůstanou-li tyto prodeje bez kontroly, mohly by vést k vážným roztržkám s aliancí.
Evropské zbrojní koncerny aneb Jak nejlépe zpeněžit vlastní bezpečnost. Na snímku ruští důstojníci nahlíží do otevřeného sila mezikontinentální balistické střely Topol-M. Foto AP
V roce 2009 znepokojilo středoevropské spojence rozsáhlé vojenské cvičení Zapad, které Rusko uskutečnilo u jejich hranic. Skládalo se z nácviku obojživelných vylodění a vyvrcholilo simulovaným jaderným útokem na zemi, jež se zeměpisně podobala Polsku. Bylo by paradoxní, kdyby příští ruské manévry zahrnovaly přípravná cvičení ve výcvikovém komplexu postaveném Němci a využívaly těžké zbraně vylepšené německou technologií, italská vojenská vozidla, vojenská letadla s francouzskou avionikou a obojživelné útoky vedené ze zbrusu nových výsadkových lodí třídy Mistral.
Americký sněmovní výbor pro ozbrojené složky nedávno varoval, že prodej zbraní do Ruska „by mohl mít nepříznivý dopad na odstrašující a obranné schopnosti a soudržnost NATO, stejně jako na další bezpečnostní závazky Spojených států. Pokud si Rusko se svou tragickou bilancí v oblasti lidských práv, se svým prosazováním sféry vlivu u sousedních států a se svou armádou, která stále okupuje část Gruzie, může kupovat vojenské vybavení spojenců, jaké další trhy se evropskému obrannému průmyslu zpřístupní? Je další zemí na řadě Čína?
Carevna zahraniční politiky EU lady Ashtonová už označila embargo na vývoz zbraní z EU do Číny za překážku lepších vztahů.
Výše uvedené prodeje do Ruska byly v éře „resetování vztahů až příliš snadno přehlíženy, či dokonce podněcovány. Ponechají-li se tyto transakce bez kontroly, stanou se předzvěstí vážných politických nebo i operativních důsledků pro alian
Autor: Ian Brzezinski
bývalý náměstek amerického ministra obrany, nyní člen institutu Atlantic Council