Tři strany eura

13.06.2011
Euroskop

Vyhlídky eura v České republice a nejen v ní byly v centru debaty tří ekonomických expertů, kteří se sešli na konferenci věnované národním ekonomickým zájmům konané ve čtvrtek v Černínském paláci. Německý postoj poodhalil profesor Ansgar Belke, pozici České národní banky Kateřina Šmídková a řídnoucí skupinu eurooptimistů zastupoval Pavel Mertlík.

Ačkoliv eurozóna prochází krizí, Německo se v současné situaci cítí pohodlně, tvrdil profesor Belke. Pokud by totiž nejvýznamnější evropský exportér měl vlastní měnu, výrazně by posilovala a jeho zboží by klesala konkurenceschopnost.

Dalším výbušným tvrzením bylo, že transferová unie již vlastně začala. Podle Belkeho je to zřetelně poznat na bilanci Evropské centrální banky (ECB), která obsahuje velké množství toxických aktiv. Problém odstartoval loni, když ECB začala nakupovat státní dluhopisy na sekundárním trhu. A protože americká centrální banka není v o moc lepší kondici, klade si německý profesor otázku, zda se neobjeví nový jev – bankroty centrálních bank.

Optimální měnová unie?

Euro podle ředitelky oddělení pro ekonomický výzkum ČNB Šmídkové přineslo dvě iluze, které se projevily při krizi. Hospodářsky slabé státy se domnívaly, že jim evropská měna zajistí důvěryhodnost na finančních trzích. A celá eurozóna doufala, že společná měna způsobí hospodářský růst a prosperitu. Avšak ekonomové předpovídali pouze nárůst objemu obchodu, ne nutně růst ekonomik.

V současnosti čelí eurozóna dvou hlavním výzvám – nedostatečné konvergenci jednotlivých ekonomik a slabému hospodářskému růstu. Rozdílnost jednotlivých zemí je problematická, protože ECB musí stanovit jednu společnou úrokovou míru. Jenomže různé státy mají různou míru inflace a reálná úroková míra se významně liší. Chudší konvergentní země mají většinou vyšší míru inflace, takže reálná úroková míra v nich může být ve výsledku dokonce záporná, což láká k nezdravě vysokému zadlužení.

Úspěch eura je zásadní i pro Česko

Problém eurozóny je podle hlavního analytika Raiffeisenbank Pavla Mertlíka především institucionálního rázu. Jeho překonání je zásadní i pro Česko, protože 79 procent HDP tvoří export, přičemž 67 procent z něj směřuje do zemí měnové unie. Až euro znovu získá důvěryhodnost, měla by jej proto přijmout i ČR.

Za hlavní přínosy eura Mertlík považuje odstranění volatility měnového kurzu, která česká firmy a podnikatele stojí dodatečné finanční náklady. Neobává se nárůstu inflace, protože ačkoliv česká komparativní cenová úroveň je pouze na 66 procentech eurozóny, rozdíl vytvářejí především služby, například kadeřnictví. A není pravděpodobné, že by jejich cena rostla kvůli přijetí společné měny.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek