Švédský hospodářský zázrak


Hana Kopecká, EUROSKOP, 15. června 2011

Čtvrtletní hospodářský růst 6,4 procenta, rapidně klesající nezaměstnanost, státní dluh pod hranicí 40 procent a k tomu přebytkový rozpočet. Tak vypadá současná švédská ekonomika. Jak to jen dělají?, zamýšlí se The Economist.

Švédsko mělo v první řadě štěstí. Pomohla mu neúčast v eurozóně i tržní politika čtyřkoalice Frederika Reinfelda. Také jsme se poučili z bankovního krachu 90. let, dodává jeho ministr financí Anders Borg. Současná rozpočtová pravidla jsou přísnější a bankovní dozor silnější, což brání vznik nové ‚bubliny‘, vysvětluje. Přísná fiskální politika už zatlačila podíl veřejných výdajů pod úctyhodných 50 procent HDP, ale Borgovi to nestačí a chce předehnat Británii se 45 procenty.

Osekaný stát blahobytu

I když vláda snížila daně i dávky, sociální model udržela. Dostavily se zázračné výsledky. Švédsko se změnilo z případové studie nezaměstnanosti na úspěšného zřizovatele nových míst v soukromém sektoru. Vláda také zvýšila důchodový věk na 67 let a ořezala nemocenské dávky. Minulostí jsou i daně pro bohaté a dědice. Konzervativci Borg a Reinfeld objevili pro Švédsko soukromé vlastnictví jako generátor prosperity, píše The Economist.

Hospodářský úspěch změnil i politickou scénu. Ačkoli čtyřkoalici v září unikla parlamentní většina a část hlasů ztratila, Reinfeldovi Umírnění stoupají. The Economist spekuluje, že v roce 2014 by mohli být největší národní stranou. To by znamenalo konec devadesátileté sociálně-demokratické hegemonie. Zatím se Reinfeld snaží odlákat socialistům Zelené a vychovat si z nich nového koaličního partnera.

Swedish Prime Minister Fredrik Reinfeldt, whose country holds the EU rotating presidency, attends a press conference after the first day of the European Union (EU) Summit in Brussels, capital of Belgium, on Oct. 29, 2009. Leaders of 27 EU member states have met here on Thursday for a two-day summit to discuss climate change, financing, EU institutional and economic issues.
Švédský premiér Frederik Reinfeld je prvním pravicovým politikem, který obhájil svůj mandát. Zemi vládne od roku 2006. (foto: Audiovisual Service EU)

Reinfeld chce vládnout se zelenými

Ačkoli ve vlastní koalici nemají Umírnění konkurenci, ohrozit by je mohli ultra-pravicoví Švédští demokraté. Jak poznamenává The Economist, právě tato strana s neonacistickými kořeny v září ukradla většinu Reinfeldovi. Ten se už loni zařekl, že s krajní pravicí vyjednávat nebude, na rozdíl od svých kolegů v Dánsku a Finsku, kde však tyto strany nemají propojení s neonacistickým prostředím. Vláda dala také najevo, že neplánuje zpřísnit ani imigrační, ani azylovou politiku, kde si zakládá na pracovním povolení žadatelů.

Reinfeldova středová vláda znamená pro Švédsko zásadní politický obrat. Zatímco dříve představovalo sociálně-demokratický ráj, dnes už klidně může sloužit jako inspirace evropské pravici, uzavírá The Economist.

Autor: Hana Kopecká, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality