16.06.2011
čtk
Dohoda o nové finanční pomoci Řecku by měla být hotova nejpozději do 11. července. Novinářům to podle agentury Reuters řekl slovenský ministr financí Ivan Mikloš. Naznačil tak, že by se v jednání ještě mohly objevit komplikace a celý proces se opozdit. Nutností je podle ministra účast soukromých investorů, nicméně formu a rozsah jejich účasti je třeba ještě dojednat.
V úterý jednali o situaci Řecka a o účasti soukromých investorů na novém programu pomoci Řecku ministři financí eurozóny. Žádného zásadního pokroku v jednání nedosáhli, očekávalo se však, že finální dohoda bude dojednána na summitu Evropské unie 23. a 24. června.
Nový program by měl být dohodnut nejpozději do 11. července, kdy se euroskupina naposledy sejde před (letní) dovolenou, řekl Mikloš novinářům po zasedání slovenské vlády.
Mikloš je považován za takzvaného fiskálního jestřába, jak se říká bankéřům a ekonomům, kteří kladou důraz na boj s inflací a udržení cenové stability. Opakem jestřábů jsou holubice, které preferují podporu hospodářského růstu i za cenu přechodného zvýšení inflace. K první finanční pomoci, kterou si Řecko vyjednalo před rokem, odmítl Mikloš přispět.
Strach z nákazy
K otázce účasti soukromých investorů na druhé pomoci Řecku ministr řekl, že se stále jedná. Jde o to, jakou formu účasti soukromého sektoru by šlo použít. Na jedné straně existují relevantní důvody, aby (ta účast) byla co nejvyšší, na druhou stranu je ale pravda, že čím vyšší participace, tím je i vyšší riziko platební neschopnosti a přenosu nákazy na další země, řekl Mikloš. Nic konkrétnějšího neuvedl.
Rozsah nové pomoci Řecku by se podle slovenského ministra mohl pohybovat kolem 120 miliard eur (asi 2,9 bilionu Kč). To odpovídá propočtům, o nichž před pár dny hovořily zdroje agentury Reuters. Zmíněná částka počítá i s výnosy z plánované privatizace řeckého státního majetku.
Rakouská ministryně financí Maria Fekterová včera v tamním parlamentu prohlásila, že když se dopustí, aby Řecko vyhlásilo platební neschopnost, mohla by být výsledkem řetězová reakce. Ta by mohla mít pro zbytek eurozóny nedozírné následky.
Autor: Euroskop