Jitka Vlková, MfDnes, 16. června 2011
Nechat Řecko fakticky zbankrotovat, nebo do něj dál lít peníze ve víře, že Řekové v rekordně krátké době sníží rozpočtový schodek na desetinu? Těžké rozhodnutí čeká v příštích týdnech Evropskou unii. Měnový fond má peníze připravené, avšak bez škrtů pomoc nedá.
Ochromená doprava, paralyzované školy, nemocnice… Ne, to není obrázek dnešní dopravácké stávky v Česku, ale včerejší 24hodinové generální řecké stávky proti úsporám. Země je na dně, krůček od bankrotu, státu docházejí peníze na provoz.
Řecko potřebuje 120 miliard eur (zhruba 2,9 bilionu korun), aby mohlo dál fungovat. Měnový fond je ochoten půjčit pod podmínkou, že Řecko bude šetřit a zvýší daně. Potřebuje se dohodnout s Evropskou unií. Její zástupci se však v úterý na záchranném plánu pro Řecko neshodli. Ministři financí eurozóny se tak nad problematickou situací sejdou opět v neděli 19. června. „Jednání se mohou protáhnout až do července, připustil lucemburský ministr financí.
Šlo by už o druhý záchranný balík. Loňská společná půjčka EU a MMF 110 miliard eur na záchranu země před bankrotem nestačila.
Desítky tisíc stávkujících lidí v ulicích Atén a před parlamentem však odmítají věřit, že bankrot by bolel víc než protidluhové kroky. Nechtějí, aby poslanci pětiletý protideficitní plán schválili. Zahrnoval by totiž snižování důchodů pro státní úředníky, krácení dávek, zavedení speciální krizové daně z příjmu (1 až 3 procenta) či pokles počtu pracovníků ve státní správě.
Těmito kroky by se v průběhu příštích pěti let mělo v rozpočtu ušetřit 28 miliard eur (670 miliard korun). To je víc než polovina českého státního rozpočtu. Další peníze by mohl přinést prodej státního majetku – telekomunikací, poštovní banky či podílu v rafinerii.
Bárka ukotvená v řecké Parze. Ilustrační foto Euroskop
To jsou podmínky, za kterých jsou řečtí věřitelé MM Fa EU ochotni uvolnit další půjčku. Olli Rehn, evropský komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, prostřednictvím svého mluvčího vzkázal, že Evropská unie chápe, že vyžadovaná úsporná opatření musí být sociálně citlivá. Zároveň dodal, že „není nic antisociálnějšího než nevyrovnané veřejné finance.
Země si na trhu už nemá šanci půjčit, úrok je smrtící – bezmála 18 procent. To je v historii EU nevídané. Například Česko si půjčuje zhruba za 4 procenta (desetiletý dluhopis). Pravděpodobnost, že z řeckých dluhopisů se během pěti let stane bezcenný „cár papíru, odhaduje trh na 74 procent. S Řeckem se na vlně nedůvěry investorů vezou i Irsko a Portugalsko, které požádalo o pomoc MMF teprve v dubnu.
Eurozóna nemá jasno, jak řeckou situaci řešit. Rozšíření půjčky totiž nebude stačit. Pouze se tím získá další čas pro ty země eurozóny, které do podobných problémů spějí také. Ať už jde o Portugalsko a Irsko, které už o pomoc požádaly a dostaly ji, či o Španělsko. Půjčka může pomoci zastavit nákazu v eurozóně a obnovit důvěru investorů.
Začíná být jasné, že restrukturalizace řeckého dluhu, tedy částečné odpuštění a prodloužení splatnosti, bude nevyhnutelná. Fakticky by tak šlo o bankrot. Zatímco Německo je pro a chce, aby se na přeskupení dluhu podíleli i soukromníci, kteří do řeckých papírů investovali, Evropská centrální banka (ECB) bankrot odmítá. Obává se, že by musela zachraňovat banky, jež na Řecko či na jeho záchranu s pomocí unijních peněz vsadily.
Obava je to oprávněná. Ratingová agentura Moody’s včera oznámila, že francouzským bankám BNP Paribas, Société Générale (matka Komerční banky) a Credit Agricole hrozí snížení ratingu – kvůli „prašivým dluhopisům v portfoliu. Zřejmě by byly nuceny s pomocí ECB narychlo navyšovat kapitál, aby splnily pravidla regulátora.
Splácení dluhů navíc přerostlo řecké možnosti. Řecký dluh dosáhl 143 procent HDP, tedy o polovinu víc než je tamní ekonomika schopna za rok vyprodukovat. V pondělí dostaly řecké vládní dluhopisy od ratingové agentury Standard & Poor’s hodnocení na úroveň CCC. Horší známku nedrží žádná jiná vláda na světě.
Zdražení úroků z vládního dluhu může podle předpovědí České národní banky postihnout například Belgii a Itálii. Důvodem je, že za sebou táhnou obrovský dluh ve výši 100 procent HDP, ze kterého musí platit úroky. Česko vychází z tohoto srovnání relativně dobře – dluh představuje „jen 40 procent HDP. Teď jde o to, aby už dál nestoupal.
Autor: Jitka Vlková
