24.06.2011
Euroskop
Nejen o vnímání vztahů Evropy a Ruska ve Francii a v zemích střední Evropy diskutovali účastníci konference pořádané Ústavem mezinárodních vztahů v pondělí v Černínském paláci.
„Ve vztazích EU a Ruska panuje vzájemná podezřívavost a stále existuje mnoho nevyřešených otázek jako například bezpečnostní spolupráce nebo vztah k NATO. Přesto mají oba partneři společný zájem – prosperující kontinent žijící v míru, zahájil konferenci francouzský velvyslanec Pierre Lévy.
Musíme Rusko zapojit
Výchozím bodem diskuze podle něj musí být skutečnost, že vztah k Rusku je výbušným tématem, který způsobuje rozdělení mezi členskými státy EU. Členové EU se odlišují v přístupu k energetické bezpečnosti, obchodním vztahům, bezpečnostní spolupráci, otázkám obrany lidských práv a k dalším tématům. Panuje však mezi nimi konsenzus, že je nutné Rusko zapojit, a to nejen do bezpečnostní architektury kontinentu.
„Vztah k Rusku ovlivňují tři skupiny faktorů – historické dědictví, (vzájemná) závislost a hodnotové preference či vnímání hrozeb v zahraniční politice, tvrdí francouzská politoložka Laure Delcour.
Právě proto jsou francouzsko-ruské vztahy tradičně přátelské. Obě země vykazují nízkou mírou energetické nebo obchodní závislosti a nezápasí s negativním historickým dědictvím. Oproti tomu vztahy Ruska se státy střední a východní Evropy jsou historickými zkušenostmi značně zatížené a velká část střední Evropy je závislá na dovozu ruského plynu.
Postoje evropských zemí se přibližují
Ačkoliv ze zmíněných důvodů stojí Francie a střední Evropa v otázkách souvisejících s Ruskem tradičně na opačné straně názorového spektra, v posledních dvaceti letech se jim podle Delcour daří rozdílné postoje přibližovat.
Vnímání Ruska se ve členských státech totiž proměňuje i na základě vnitřního politického vývoje, jak upozornil politolog Jacques Rupnik. Jako příklad uvedl Česko, kde jinak nahlíží na východní mocnost poválečná generace, jinak ti, kdo zažili srpen 1968, a ještě jinak lidé narození po listopadu 1989.
Optimistickou sebereflexi Ruska z počátku nového milénia podrobil zkoušce Michael Romancov. I když se Rusko považuje za energetickou a do značné míry i politickou velmoc, podle Romanova jí není. „Rusko zaostává ve všech ohledech… Používá rétoriku mluvící o modernizaci a obratu k Asii, ale ve skutečnosti toho není schopné, domnívá se politolog.
Autor: Euroskop
