Ondřej Linc, Lidové noviny, 24. června 2011
Myslím, že Evropská unie má potíže sama se sebou. Samozřejmě největší problém je Řecko, ale evropští politici celou situaci řešili velmi pomalu.
Evropská unie měla Řecko nechat zbankrotovat již před rokem. „Je celkem zřejmé, že Řecko je nesolventní, a je lepší si to přiznat, a ne řešení pouze odkládat, říká řecký ekonom Dimitri Vayanos.
* LN Kolik času by Evropská unie musela pro Řecko koupit, aby země dokázala překonat své současné ekonomické problémy?
V první řadě je třeba říci, že tyto problémy jsou dlouhodobé, jinými slovy řecká ekonomika nefunguje správně už více než tři desetiletí. Existují pro to dva hlavní důvody. Zaprvé, hospodářství je neefektivní a přeregulované. Řecko má například nejvíce regulovaný trh se zbožím a službami mezi zeměmi OECD. Druhý důvod je neefektivita samotného veřejného sektoru. V Řecku chybí kultura v tom smyslu, že by měl veřejný sektor sloužit společnosti, politici ho využívají k lákání voličů. Neexistují žádná měřítka, odměny ani pobídky založené na výkonnosti. Jde o zásadní, dlouhodobé problémy. Aby se řecká ekonomika uzdravila, nemyslím si, že je to záležitost jednoho nebo dvou roků, ale spíše tak deseti let. Druhá otázka pak je, jak by se k tomu měla postavit EU, tedy zda by měla Řecku půjčovat dalších deset let. Myslím, že EU má potíže sama se sebou. Samozřejmě největší problém je Řecko, ale evropští politici celou situaci řešili velmi pomalu. Podle mě by mnohem lepší bylo zkrátka hned na začátku restrukturalizovat dluh, tedy přenést ztráty na soukromé věřitele a nepřehazovat dluh na daňové poplatníky EU. Myslím, že je celkem zřejmé, že Řecko je nesolventní, a je lepší si to přiznat, a ne řešení pouze odkládat a odkládat.
Řecká tragedie je stará dva a půl tisíce let. Na snímku maska z 2. století. Foto Euroskop
* LN Říkáte, že by Řecko potřebovalo deset let. Dokážete odhadnout, kolik by to EU stálo?
No, znovu říkám, že celkové náklady záleží na tom, jak se zapojí soukromí věřitelé. Na základě toho existuje více scénářů.
* LN Tak si představme, že by nedošlo k žádné restrukturalizaci nebo bankrotu.
Dobře, pokud by se EU rozhodla nepřenášet žádné náklady na soukromé věřitele, pak by zhruba do tří let přešel veškerý dluh Řecka pod EU, Evropskou centrální banku a Mezinárodní měnový fond. Odhaduji, že by to celkem mohlo být zhruba 400 miliard eur. A pokud bychom předpokládali, že Řecko dokáže splatit zhruba polovinu svých závazků a soukromí investoři by dostali vše zpět, celkové náklady by byly 200 miliard eur.
* LN A jak by teď měla EU podle vás postupovat?
Nejlepší by bylo, kdyby došlo k restrukturalizaci hned na začátku, tedy před rokem, kdy byl odsouhlasen záchranný balík pro Řecko. Většina bank, které drží řecký dluh, jsou právě ty řecké, představují zhruba 60 procent. Ty by se samozřejmě ocitly v potížích a potřebovaly by pomoc. Ale ostatní finanční domy v eurozóně by takové ztráty neutrpěly.
* LN Co francouzské nebo německé banky, které mají v řeckých dluhopisech miliardy?
Z celkových zhruba sta miliard eur, které vládě půjčily finanční domy, představují Francouzi deset miliard a Němci 18 miliard, takže většinu mají Řekové. Pokud by došlo k „očesání investorů ve výši 50 procent, všechny banky v eurozóně by přišly o 20 miliard, tedy o mnohem méně, než o kolik přijdou daňoví poplatníci EU. Hlavní problém je podle mě v tom, že si trhy myslí: pokud dojde k „očesání u řeckého dluhu, možná se v krátkodobém horizontu stane to samé u Irska nebo Portugalska, v dlouhodobém výhledu pak u Španělska či Itálie. Kdyby to měly být ty první dvě země, nebylo by to tak strašné, ale v případě Španělska by šlo o velmi vážnou věc. Takže tento strach z nákazy je významný protiargument. Ale nákaza není automatická, pokud například Řecko nezvládne reformy, a ostatní periferní státy budou úspěšnější, investoři by měli rozumět rozdílu a neodvozovat z toho, že s bankrotem Řecka padnou i další státy.
* LN Myslíte si, že jsou opatření řecké vlády dostatečná? Co byste dělal na jejím místě?
Jsou potřeba hlubší institucionální změny. Myslím, že věřitelé Řecka stále ještě nepochopili, o jak hluboký problém jde. Dám vám jeden příklad z oblasti justice. Rozsouzení nejzákladnějších občanskoprávních sporů mezi dvěma společnostmi trvá velmi dlouho, Řecko je v tomto ohledu ohodnoceno Světovou bankou extrémně nízko. S takto neefektivním systémem a neprůhledným právním prostředím je složité přilákat zahraniční investory. Jenže reformní plány vlády se o justici a její neefektivitě zmiňují jen velmi povrchně. Myslím, že pokud se v Řecku musí něco změnit, je to důraz na dlouhodobé instituce. To je první záležitost. Druhá pak, že ani existující plány nebyly dosud plně zavedeny.
* LN Na druhou stranu to asi není nejlehčí věc s davy protestujících v ulicích.
Před rokem měla vláda velkou podporu pro transformaci ekonomiky. Ale co udělali bylo, a to je důležité, že zavedli všechna ta jednoduchá a přímá opatření, jako je zvyšování daní a snižování platů napříč celým veřejným sektorem. Vyhnuli se těm nejtěžším krokům, jako je zavření nebo privatizace některých ztrátových státních společností, ve kterých mají zaměstnanci mnohem větší penze a platy než kdokoliv jiný. Nebo liberalizace trhu. Stále existují profese, které mají výhody. Jako například lékárníci, kteří mají zaručené minimální prodejní marže mnohem vyšší než v Německu. Pokud by se vláda postavila proti těmto lobbistickým skupinám, získala by mnohem větší důvěru a podporu voličů. Ti nyní ale jen platí další a další daně a nic se neděje. Proto jsou rozzlobení.
* LN Jak Řekové vnímají Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond?
Na začátku docela dobře, protože zemi pomohly vyhnout se mnohem horším následkům. Dnes ale představují symbol odříkání, protože jak jsem říkal, hlavní věcí, co udělaly, bylo zvyšování daní a snižování mezd bez hlubších reforem. Takže teď jsou vnímáni spíše negativně. Je však také důležité si uvědomit, že tato doba nahrává populistům, kteří prohlašují, že všichni politici jsou zloději a cizinci nás chtějí jen využívat. V poslední době mají lidé tendenci jim naslouchat.
* LN Mělo by Řecko vystoupit z eurozóny a znovu zavést drachmu?
Mohlo by to v krátkodobém horizontu způsobit závažné potíže, jako run na banky (hromadné vybírání vkladů lidí ze strachu o své peníze – pozn. red.), což by přivodilo jejich bankrot, takže by přechod musel být velmi pečlivě naplánován, aby nevznikla panika. Mohlo by pak dojít k znovuobnovení konkurenceschopnosti řecké ekonomiky. Já si ale myslím, že členství v eurozóně pozitivně působí na zavádění reforem, a pokud by Řecko vystoupilo, pravděpodobně by neustále devalvovalo a zmizely by pobídky pro hlubší změny. Euro by naopak mohlo přinést disciplínu pro dělání správných věcí.
* LN Takže si myslíte, že Řecko potřebuje nějakého hlídacího psa?
Myslím, že je dobré mít určitou technickou asistenci od mezinárodních institucí.
* LN Šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet se nedávno vyslovil pro prohloubení politické unie v rámci eurozóny a vlastně tak podpořil vznik ministerstva financí pro eurozónu. Souhlasíte s ním?
Pokud má eurozóna lépe fungovat, některá z rozhodnutí musí být učiněna na centrální úrovni, ne v rámci jednotlivých vlád. Mluvím například o regulaci bankovního sektoru. A samozřejmě je potřeba nějaká fiskální autorita. Třeba to, co nyní dělá Evropská centrální banka, tedy financování Řecka a nakupování jeho dluhopisů, není její původní účel. Toto je úkol pro nějaký fiskální orgán, Evropská centrální banka by měla zajišťovat pouze monetární cíle. Myslím, že to, co Jean-Claude Trichet řekl, bylo správné.