27.06.2011
Euroskop
Dvacáté výročí vyhlášení nezávislosti Slovinska a Chorvatska připomněl Evropský šálek čaje tentokrát se slovinskou příchutí. O rozšiřování EU nejen na západní Balkán při něm debatovali slovinská velvyslankyně Smiljana Knezová, Igor Blahušiak z ‚Úřadu vlády, bývalý český velvyslanec ve Slovinsku Petr Kypr a Matyáš Zrno z Občanského institutu.
„Rozšiřování EU je v jejím vlastním zájmu,“ zahájila diskuzi slovinská velvyslankyně. „EU si musí uvědomit, že tím rozšiřuje oblast bezpečnosti, stability a prosperity. Tento proces musí pokračovat,“ dodala.
„Navíc přijetím nových zemí získají evropští podnikatelé potenciálně až 100 milionů spotřebitelů a rozšířený trh přispěje růstu konkurenceschopnosti,“ dodal pragmatické přínosy Blahušiak. Velkou výhodu vidí i v možnosti sdílet expertízu a spolupracovat na sdílených projektech.
Kandidátské země zase již nyní dostávají předvstupní pomoc a mají užitek z vyšších objemů obchodu, liberalizace víz a zlepšování justice a bezpečnosti.
Slovinsko v čele peletonu
„Česko podporuje rozšiřování EU, ale musí být splněny podmínky,“ nastínil přístup ČR Kypr. Slovinsko mělo oproti ostatním částem bývalé Jugoslávie nesrovnatelné výhody a ostatní nástupnické státy proto nedosahují hospodářské ani politické stability jediného západobalkánského člena EU.
V době rozpadu federace byl slovinský hrubý domácí produkt osmkrát vyšší, než mělo Kosovo, nejchudší část země. Již tenkrát v něm operovaly zahraniční firmy a bylo napojeno na evropský byznys. „Ostatním zemím se s výjimkou Chorvatska se nedaří jej hladce následovat,“ vysvětlil Kypr.
„Většina Evropy vnímá Balkán téměř jako kmenovou společnost, musíme si ale uvědomit, že v 60. letech dosahovala Jugoslávie úrovně, o které se ostatním komunistickým zemím ani nezdálo,“ navázal Zrno. Kromě Francova Španělska měli její občané otevřené hranice do všech západoevropských zemí, kde mohli i pracovat. Vstup států Západního Balkánu do EU je tedy „návratem zpátky, kam patřily“.
Autor: Euroskop
