Ondřej Linc, Lidové noviny, 1. července 2011
Premiér Jorgos Papandreu získal většinu poslanců a prosadil konkrétní návrhy úsporného plánu, který má zemi do pěti let ušetřit 28,4 miliardy eur. Pomoci Řecku chtějí i německé banky.
Po středečním schválení rámcových škrtů tak Řekové splnili podmínku Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu a na začátku července by měli dostat 12 miliard eur, tedy pátou část ze 110miliardového balíku, který byl vyjednán loni v květnu. Zároveň se mohou otevřít jednání o další finanční pomoci zhruba stejného objemu.
„Jsem velmi spokojený, protože nyní můžu jít na summit eurozóny posílen hlasováním o důvěře vládě a dvěma schválenými zákony, řekl agentuře Reuters řecký ministr financí Evangelos Venizelos. „Můžeme začít hledat životaschopné řešení, dodal Venizelos. Ministrova pozice ale nebude zadarmo.
Mezi konkrétní úsporná opatření totiž patří například rozsáhlá privatizace státního majetku. Zahrnuje prodej loterijní společnosti OPAP, banky Hellenic Postbank či přístavů Piraeus Port a Thessaloniki Port. Stát chce prodat i energetickou společnost PPC, rafinerie Hellenic Petroleum a také letiště a důlní koncese. Tím však výčet opatření nekončí. Řeky čeká zvyšování daní z příjmu, spotřební daně či zavedení daně z luxusu.
Naprostá většina obyvatel země se škrty nesouhlasí, a ačkoli dvoudenní generální stávka včera skončila, jednání parlamentu opět provázely násilné potyčky protestujících s policií. Později k večeru již na centrální aténské náměstí Syntagma mohla nastoupit uklízecí četa.
Záchrana nebo jen další oddálení nevyhnutelného krachu kolébky evropské civilisace? Ilustrač. foto čtk
Otázkou teď je, jak rychle a efektivně se Řekům podaří úsporná opatření zavádět. Zástupci Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu by měli účetnictví aténské vlády kontrolovat každé tři měsíce, a pokud nebudou s výsledky spokojeni, hrozí, že stejně jako před několika týdny odmítnou poslat další tranše ze záchranných balíků. „V Řecku nejsou daně moc v oblibě, dochází tam k velkým únikům. Když už někoho přistihnou při krácení daní, namísto okamžitého trestu se vyjednává s daňovými kontrolory, řekl LN Eric Chaney, hlavní ekonom globální finanční skupiny AXA Group. Analytici se shodují, že země bude muset kromě škrtů zavést hlubší reformy, jinak se situace nezlepší.
Zásadní pro další vývoj bude vyjednávání mezi soukromými bankami a EU. K francouzskému plánu, aby finanční domy dobrovolně prodloužily splatnost 70 procent řeckých dluhopisů, se nyní přidali i němečtí bankéři, oznámil to tamní ministr financí Wolfgang Schäuble.
To je zásadní posun, jelikož Francouzi a Němci jsou největší věřitelé Řecka. Zdá se tak, že před několika měsíci zavrhovaná varianta zapojit do záchrany země i soukromé investory dostává zelenou.
Šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet, který patří mezi největší odpůrce tohoto řešení, prohlásil, že zapojení bank musí být naprosto dobrovolné, aby ratingové agentury krok nevyhodnotily jako bankrot. Podle zdrojů Reuters prý toto řešení agentury posvětí.
Někteří ekonomové upozorňují, že ochota bank Řecku ve skutečnosti uškodí. Za odložení splatnosti dluhopisů totiž budou dostávat vyšší úrok, než mají nyní, a Řecko se tak reálně zadluží ještě více. Také čím rychleji poroste HDP země, tím více banky dostanou. Konkrétní podoba návrhu však zatím není na stole, jasněji má být už v neděli.
Autor: Ondřej Linc