Zemědělství a rybolov v červnu 2011

08.07.2011
Euroskop

Plénum EP hlasovalo o budoucnosti zemědělské politiky

Plénum EP hlasovalo o budoucnosti zemědělské politiky

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2011 o společné zemědělské politice do roku 2020: Řešení problémů v oblasti potravin, přírodních zdrojů a územní problematiky

Na plenárním zasedání EP 23. 6. 2011 se uskutečnilo hlasování o usnesení na základě zprávy Alberta Desse. Usnesení, které mj. požadovalo zachování dosavadního objemu rozpočtových prostředků pro SZP bez podstatnějších škrtů až do roku 2020, dostatek prostředků pro rozvoj venkova, spravedlivější distribuci přímých plateb a „zezelenání SZP, bylo přijato.

Pozadí

Zpráva Alberta Desse a usnesení vygenerované na jejím základě představují oficiální pozici EP vůči sdělení Komise ohledně budoucnosti SZP do roku 2020, které bylo zveřejněno v listopadu 2010. Výbor AGRI přijal návrh usnesení, které se týká budoucnosti SZP po roce 2013, na jednání v květnu 2011.

Návrh usnesení požadoval kupř. stanovení objektivních kritérií pro spravedlivou distribuci přímých plateb či zavedení další platby na podporu „zelenější SZP, která má být ze 100 % financována prostředky z rozpočtu EU (pro zemědělce uplatňující metody „udržitelné produkce, racionálně hospodaří s vodou, půdou, energiemi ap.). Pro členské státy též požadoval větší flexibilitu a prostor k nakládání s platbami. Specifickou část rozpočtu SZP požadoval vyčlenit pro účinnější zvládání krizových stavů na trhu (více v příspěvku „AGRI přijal zprávu Alberta Desse k budoucnosti SZP).

Klíčové body a stav projednávání

Vzhledem k tomu, že se jednalo o usnesení nelegislativní povahy (konkrétní legislativní návrhy týkající se reformy SZP má Komise předložit až v říjnu 2011), bylo v plénu přijato aklamací. Poslanci v jeho rámci podpořili zachování současné úrovně výdajů rozpočtu EU na SZP, včetně výdajů na oblast rozvoje venkova, až do roku 2020, tedy i v rámci následující finanční perspektivy. Přímé platby mají být dle usnesení navázány na další „zelená opatření, jako je snižování emisí CO2, a obecně energetické spotřeby v zemědělské výrobě, a také vyhrazeny pouze pro aktivně hospodařící zemědělce, kteří se skutečně věnují zemědělské výrobě. Podpora na opatření zaměřená na udržitelný rozvoj v rámci zemědělské produkce by měla být 100% hrazena z rozpočtu EU, což samo o sobě neslibuje podstatnější úspory v celkových výdajích na SZP.

„Rovnější distribuce financí v SZP by se měla týkat nejen jednotlivých členských států jako celků, ale také druhů zemědělské činnosti. Cestou, jak toho docílit v případě států, by mělo být to, že každý členský stát má mít zaručeno, že obdrží minimální procentní podíl průměrné úrovně přímých plateb v EU.

Z hlediska ČR je důležité, že plénum schválilo kontroverzní zastropování přímých plateb, i když tato omezení výše přímých plateb na podnik nemají brát v potaz jen jeho velikost, ale i některé další charakteristiky, především „ekologičnost výroby. Znovu se tak potvrzuje, že EU jakožto celek má tendenci podporovat spíše roztříštěnou zemědělskou výrobu a politiku „malých farem než koncentraci výroby, která je v Unii realitou pouze v některých členských státech (vedle ČR ještě např. v Německu). Tato změna bude tedy opět mít v rámci EU asymetrické dopady, nutno však podotknout, že vyšší zisky velkých producentů na přímých platbách mají i své kritiky, zejména v řadách drobných zemědělců, a to i v ČR. V absolutních číslech však tato změna bude pro ČR znamenat ztrátu.

Před nestabilitou cen na světových zemědělských trzích a vlivem spekulací by zisky zemědělců z prodeje komodit měl chránit informační systém na mezinárodní úrovni v podobě celosvětového systému hlášení zemědělských zásob. Zvláštní pozornost přitom byla v usnesení věnována sektoru mléka a mléčných výrobků, kde krize kvůli nedostatečnému odbytu a nízkým výkupním cenám mléka vypukla již v roce 2009. Zatímco podle Health Check má ke zrušení výrobních kvót v tomto sektoru dojít již v roce 2014, EP v usnesení apeloval na Komisi, aby bylo možné adekvátní „politické nástroje k regulaci sektoru použít i po roce 2015.

Pozice ČR

České ministerstvo zemědělství podle očekávání pod vlivem výsledku hlasování pléna EP nepřivítalo zejm. prosazení požadavku na zastropování přímých plateb a zdůraznilo skutečnost, že příslušný pozměňovací návrh českých europoslanců obdržel podporu více než stovky poslanců z různých členských zemí, byť to v konečném výsledku nestačilo.

Na druhé straně ČR iniciovala deklaraci proti myšlence zastropování přímých plateb, kterou podepsali zástupci 6 členských zemí včetně Itálie, Německa, Slovenska, Velké Británie či Rumunska. ČR dle ministerstva zemědělství hodlá nadále pokračovat ve vyjednávání především v rámci Rady a působení na Komisi s cílem ovlivnit ještě podobu podzimních konkrétních návrhů reformy SZP.

Předpokládaný další vývoj

29. 6. 2011 Komise zveřejnila dlouho očekávaný soubor návrhů, který se týká finanční perspektivy pro následující sedmileté období 2014-2020. Součástí sdělení o rozpočtu pro Evropu 2020 je i politický dokument věnovaný jednotlivým prioritním oblastem, politickým cílům a nástrojům pro jejich dosažení. V oblasti zemědělství a rozvoje venkova Komise navrhuje postupné snižování výdajů. Podíl rozpočtové kapitoly nazvané „Udržitelný růst: Přírodní zdroje na celkových navrhovaných výdajích rozpočtu pro období 2014-2020 má poklesnout ze současných cca 40 % na přibližně 36 – 37 %. Celkově je pro tuto oblast určeno cca 383 mld. € (viz výše). Druhá část sdělení věnovaného rozpočtu pro Evropu 2020 je věnována i nastínění konkrétních nástrojů, s jejichž pomocí by mělo dojít ke změnám v odvětví.

Komise zde vyšla vstříc postoji EP v tom, že v oblasti tzv. prvního pilíře SZP zachovala přímé platby a podpory tržní regulace financované plně z rozpočtu EU, nebyly tedy vyslyšeny ojedinělé návrhy na to, aby byla v tomto směru více posílena spoluodpovědnost členských států. Větší manévrovací prostor (i povinnost spolufinancování) mají členské státy ve druhém pilíři, který byl opět zachován. Postupně má docházet ke zmenšování rozdílů mezi skutečnou alokací plateb a průměrnou alokací těchto plateb; cílem je, aby všechny členské státy postupně dosahovaly alespoň na 90 % průměru plateb v EU. Přidělování přímých plateb by mělo být založeno na sérii objektivních kritérií teritoriální i ekonomické povahy.

Fundamentálním pilířem reformy je povinné posílení vazby přímých plateb na další environmentální požadavky. Tyto environmentální požadavky mají jít za rámec norem cross-compliance a postupně by jejich plněním mělo být podmíněno až 30 % poskytovaných přímých plateb.

Komise mezi návrhy na instrumentální změny v SZP převzala požadavek objevující se i v usnesení EP, aby přímé platby sloužily pouze k podpoře aktivních zemědělců, zachováno zůstalo i zastropování přímých plateb pro velké podniky, které chce Komise použít jako jeden z nástrojů pro úspory. Při zastropování mají být vzaty v úvahu ukazatele jako počet přímých pracovních míst, které příslušný podnik generuje ap. Zjednodušení a ulehčení administrativního břemene spojeného s přidělováním přímých plateb naopak má čekat menší zemědělské podnikatele.

Oblast rozvoje venkova prostřednictvím fondu EAFRD se má stát součástí integrované strategie pro územní rozvoj, která má být budována na základě „partnerských smluv mezi Komisí a členskými státy, jež mají zajistit propojení s cíli strategie Evropa 2020 a národních reformních programů jednotlivých členských států v rámci naplňování této strategie.

Sdělení týkající se rozpočtu pro Evropu 2020 již tedy rámcově naznačuje, jaké konkrétní návrhy lze očekávat ohledně reformy SZP od Komise, která by je měla zveřejnit počátkem října 2011. Komise inkorporovala některé požadavky dalších institucí (EP), stejně jako zachovala některé prvky vyvolávající kontroverze v dosavadních jednáních Rady (zastropování přímých plateb, povinné další „zezelenání SZP). Následující měsíce proto mohou poskytnout ještě prostor pro zákulisní vyjednávání, i když je otázkou, do jaké míry ovlivní konečnou podobu konkrétních návrhů Komise.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality