Marie Bydžovská, EUROSKOP, 11. července 2011
„Pokusy ECB zaretušovat slabiny eurozóny možná krátkodobě zmírnily dopady krize, dlouhodobě ale situaci zhoršily. ECB se sama dostala do pasti a nyní vidí, že není jednoduchá cesta ven, vyjádřil se ředitel Open Europe Mats Person.
Balance ECB se zdá extrémně zranitelná. Open Europe odhaduje, že eurosystém, který podpírá ECB je exponován v tzv. PIIGS státech 444 miliardami eur – sumou, která představuje přibližně roční HDP Finska a Rakouska dohromady. Všechny z těchto závazků nelze označit jako „špatné, mnoho z nich může vyústit ve znatelné ztráty pro ECB, pokud se dluhová krize prohloubí.
Podlehla ECB politickému tlaku?
„Ohromná rizika byla převedena z vlád a bank v obtížích do bilance ECB, přičemž daňoví poplatníci jsou konečnými ručiteli. Existuje reálná hrozba, že tato aktiva budou v budoucnosti čelit radikálnímu snížení hodnoty a vlády a banky v eurozóně se dostanou na okraj propasti, vyjádřil se Person. „To obnáší skrytý a potencionálně masivní účet daňovým poplatníkům na záchranu eura, dodal.
| Zpráva Open Europe vyvolala rozruch |
|
Zpráva Open Europe vyvola negativní reakci ECB i EU. „Pokud některý člen eurozóny zbankrotuje, většinu nákladů ponese jeho centrální banka, vyjádřil se o rizicích pro ECB v případě restrukturalizace řeckého dluhu v rozhovoru pro Financial Times Lorenzo Bini Smaghi, člen výkonné rady ECB. Avšak řecká centrální banka podepřená vyschlou státní kasou stěží unese tíži státního bankrotu, náklady by se proto rozdělily do celého eurosystému, oponovali bankéři výzkumníci Open Europe. Expozice centrálních bank vůči rizikovým cenným papírům se podle zprávy Open Europe sloučí v bilanci ECB, protože jednotlivé národní banky jsou součástí tzv. eurosystému. Pokud by se eurosystém ocitnul v problémech a potřeboval by rekapitalizovat, největší náklady ponesou již nyní notně naštvaní němečtí plátci daní. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso zase na kritiku Open Europe vůči ECB reagoval upozorněním, že závazky jiných centrálních bank převyšují jejich rezervy až padesátinásobně, jako v případě britské nebo americké centrální banky. Avšak podle britského think-tanku není problémem ECB ani tak poměr závazků ke kapitálovým rezervám, jako to, že přijímala rizikové cenné papíry. |
Dluhová krize donutila Evropskou centrální banku porušit zaběhnutá pravidla. V květnu 2010 zahájila bezprecedentní akci – nákup dluhopisů problematických států eurozóny na sekundárním trhu, tzv. „Securities Markets Programme. Od té doby nakoupila cenné papíry v hodnotě 77,5 miliard eur. Ačkoliv nejsou k dispozici přesná data, podle Open Europe se v naprosté většině jedná o dluhopisy Řecka, Irska a Portugalska.
Pověst ECB získala závažné trhliny a bance bylo vyčítáno, že podlehla politickému tlaku. Rozhodnutí vyvolalo vlnu kritiky především v Německu, kde se proti akci vyjadřoval nyní již bývalý guvernér centrální banky Axel Weber. Ten vyzval ke stanovení jasného limitu na tyto nákupy a dodal, že mimořádné kroky ke zmírnění dluhové krize jsou rizikem pro cenovou stabilitu, jejíž udržování je základním cílem ECB.
Peníze pro banky za nejisté záruky
Centrální banky států eurozóny také neomezeně půjčují bankám v problémových zemích hotovost na podporu finančního systému v rámci programu Target2. Ačkoliv intenzita poskytování likvidity se v poslední době snížila, stále dosahuje asi 450 miliard eur.
Problematické není samotné poskytování likvidity, ale skutečnost, že po nástupu krize centrální banky zmírnily požadavky na bankovní záruky za poskytované úvěry. Do jejich rozvahy se tím dostaly rizikové úvěry pochybné hodnoty, například dluhopisy slabých států eurozóny nebo nejisté hypotéční úvěry.
Podpora z centrálních bank navíc demotivovala problémové banky od nutné rekapitalizace a omezení expozice vůči toxickým aktivům ve slabých ekonomikách eurozóny. „Tím vzniknul morální hazard pro banky i vlády členských států, který přiživil dluhovou krizi. Zároveň převedl rizika směrem k daňovým plátcům, varuje Open Europe.
24krát vyšší závazky než rezervy
Silné ztráty pro ECB nejsou vzdálenou hrozbou vzhledem ke spekulacím o bankrotu Řecka v nejbližších letech. Open Europe odhaduje, že ECB při podpoře Řecka a místních bank převzala přibližně 190 miliard eur v řeckých aktivech. Pokud země restrukturalizuje státní dluh odpisem 50 procent, eurosystém bude čelit ztrátě v rozmezí 44,5 až 65,8 miliard eur. To představuje 2,35 až 3,47 procent aktiv a více než polovinu kapitálu a rezerv, které nyní dosahují 82 miliard eur.
Závazky eurosystému totiž 23 až 24krát převyšují jeho kapitálové rezervy. Pro srovnání Švédská centrální banka má závazky pouze pětkrát vyšší než rezervy a běžné hedgové fondy považované za riskantní pouze čtyřikrát až pětkrát. Z toho vyplývá, že pokud by hodnota aktiv ECB klesla o pouhých 4,25 %, veškeré kapitálové rezervy by byly pohlceny.
Dluhová krize není jen evropský problém, ale globální, řekl v neděli šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet. (foto: čtk)
Záchranný balíček pro centrální banku?
Pokud dojde k bankrotu Řecka nebo i dalších států eurozóny, Evropská centrální banka bude potřebovat rekapitalizovat. K tomu má dvě možná řešení – buď začne tisknout peníze, nebo požádá o finance členské státy měnového klubu. První řešení povede k inflaci, která je nepřijatelná pro Německo. Druhé řešení fakticky znamená nový záchranný balíček, tentokrát centrální bance. Je toto přijatelné pro Německo?
ECB se staví proti restrukturalizaci řeckého dluhu. Od centrální banky lze očekávat, že bude hájit práva držitelů cenných papírů, v případě řecké restrukturalizace se nabízí otázka, zda se nesnaží hájit především práva vlastní.
Britský think-tank Open Europe je znám euroskeptickými názory. V dané otázce nejsou přístupná jasná a transparentní čísla, je proto možné brát hodnoty s rezervou. Přesto, i pokud by hodnoty byly nadsazené, je expozice Evropské centrální banky vůči problematickým státům zarážející a nutně vzbuzuje obavy. Náklady, které by řeckým bankrotem pro centrální banky a následně pro daňové poplatníky vznikly, jsou enormní.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
