Marie Bydžovská, EUROSKOP, 12. července 2011
Polsko se v posledních letech výrazně proměnilo. „Sotva nějaká jiná země profitovala ze vstupu do EU a z globalizace tolik jako Polsko. Před dvaceti lety se tradičně katolická země orientovala především na zemědělství a platila za zaostalou a provinční. Od té doby země nepřetržitě vzkvétá, ocenil největší „nový členský stát EU magazín Der Spiegel.
1,7procentní růst i v krizi
Zatímco ostatní evropské státy se během krize propadly do recese, polský hrubý domácí produkt i v nejslabším roce 2009 vzrostl o 1,7 procenta. V roce 2010 se polskému hospodářství podařilo dosáhnout dokonce 3,5procentního růstu a na letošní rok očekává růst 3,9 procent.
Polsku velmi pomohly evropské dotace. Stát je jejich největším příjemcem z celé EU, a proto podobně jako ČR usiluje o to, aby v nové rozpočtové perspektivě EU po roce 2013 jejich rozsah neklesal.
Na rozdíl od většiny států EU, Polsko při krizi těžilo i z vlastní měnové politiky. Snížení hodnoty zlotého ocenili především vývozci, ale i turistický průmysl. Oproti zemím platícím eurem polské vývozy zlevnily. Stejně jako českým exportérům prospělo také polským producentům sousedství s Německem, které se stalo „ekonomickým tahounem Evropy.
Polský premiér Donald Tusk (foto: Audiovisual Archive EU)
Ach, ta doprava…
O úspěších polského hospodářství nesvědčí jen růst HDP. Již několikátý rok po sobě země šplhá v žebříčku konkurenceschopnosti vytvářeném každoročně Světovým ekonomickým fórem. V poslední zprávě se Polsko posunulo o celých sedm pozic na 39. ze 139 míst. Dýchá tak na krk České republice, která se naopak v posledním roce propadla z 31. na 36. pozici.
„Polsko vykazuje vyrovnaný výkon ve všech 12 pilířích konkurenceschopnosti. Jeho výhodami jsou rozsah domácího trhu (21. místo), standardy středního školství, především počet mladých lidí studujících střední školu (18. místo), vývoj finančního sektoru (32. místo) a rostoucí důvěra v bankovnictví (18. místo), zhodnotilo silné stránky polské ekonomiky Světové ekonomické fórum.
Na druhou stranu pokud si Polsko chce udržet růst konkurenceschopnosti, bude muset zapracovat na svých slabinách – především chabé infrastruktuře. Co se týče dopravní infrastruktury, stojí Polsko až na bídném 108. místě ze 139. A dobře si nevede ani v efektivitě vlády, v které dosahuje na pouhou103 pozici.
„Pokud chce stát pokročit v hospodářském rozvoji a v přechodu k ekonomice hnané inovacemi bude se muset více soustředit na rozvoj kapacit v inovacích a sofistikaci byznysu. Musí vytvořit silnější klastry a zintenzivnit orientaci firem na vědu a výzkum a jejich spolupráci s universitami, doporučuje Světové ekonomické fórum Polsku. Cíle EU pro vědu a výzkum jsou 3 procenta HDP, výdaje Polska zatím dosahují 0,7 procent.
Problémy s deficitem
Při bližším pohledu na polskou ekonomiku se objeví i další šmouha. Polsko zvolilo k řešení dopadů globální krize keynesiánský model, který doporučuje ukázněnou rozpočtovou politiku v dobrém období a schodky v době krize. Jeho rozpočtový schodek tím však narostl k téměř osmi procentům HDP.
Varšava se útlumu ekonomiky bránila lépe než jiné státy, to ale zdražilo obsluhu státního dluhu. Výnosy u dlouhodobých polských vládních dluhopisů jsou podstatně vyšší, než jaké platí Česko. Poláci mají navíc v ústavě po německém vzoru zakotvenou tzv. dluhovou brzdu. Stojí před nimi proto náročný úkol razantně snížit schodek státního rozpočtu. V době, kdy se připravují na parlamentní volby, což bývá spíše čas rozpočtové nevázanosti, to bude náročný úkol.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop