21.07.2011
čtk
V den klíčového summitu eurozóny o dluhové krizi přinášíme přehled některých možností jejího řešení, o nichž se v poslední době hovořilo a které zaznamenala agentura Reuters.
Více peněz Aténám
Lídři eurozóny by se měli dohodnout na novém záchranném balíku pro Řecko, který by pomoc rozšířil do poloviny roku 2014. Očekává se, že dosáhne 110 až 120 miliard eur. Z toho asi 30 miliard eur by šlo z prodeje majetku řeckou vládou, zbytek by byl rozdělen mezi půjčky ze záchranného fondu eurozóny (EFSF), Mezinárodního měnového fondu (MMF) a příspěvek soukromého sektoru. Celkem vznilky čtyři varianty pomoci a konečný výsledek bude zřejmě jejich kombinací.
|
Zpětný odkup dluhopisů |
EFSF by půjčil peníze Aténám. Ty by pak Řekové použili k odkupu nesplacených závazků za tržní ceny. Některé řecké dluhopisy se nyní obchodují s padesátiprocentní slevou vůči jejich původní hodnotě. Snížení hodnoty by ale zřejmě vyžadovalo rekapitalizaci řeckých bank. To by téměř jistě vedlo k negativní reakci ratingových agentur, což by mohlo destabilizovat evropské finanční trhy. Spekuluje se, že podobný bankrotový rating by pak mohl připadnout i Irsku s Portugalskem, které také získaly pomoc od partnerů. Tento krok by navíc mohl zabránit řeckým bankám, aby použily národní dluhopisy jako záruku za půjčky od Evropské centrální banky (ECB). |
|
Výměna dluhopisů |
Tento návrh před časem představilo Německo. Soukromí investoři by dostali prostor, aby vyměnili své současné řecké dluhopisy za nové, s delší dobou splatnosti. Ta by se měla prodloužit o sedm let. I zde by však byla zřejmě nezbytná rekapitalizace řeckých bank a s ní spojený bankrotový rating. |
|
Překlopení dluhu
|
Po splacení současných dluhů by investoři dobrovolně nakoupili nové dluhopisy z části peněz, které dostanou za ty staré. Podle červnového návrhu francouzských bank by tak získali 30 procent peněz při splatnosti v hotovosti a zbytek by znovu investovali do nových cenných papírů. I zde se však dá v případě řeckého dluhu očekávat negativní reakce ratingových agentur. |
|
Daň pro evropský finanční sektor |
Získané peníze z daně by bylo možné použít na snížení řeckého dluhu, nebo jeho odkup. Daň na všechny banky eurozóny (ať už jsou vystaveny rizikům řeckého dluhu, či nikoliv), by během tří let přinesla odhadem 30 miliard eur. Ačkoli by tato varianta nemusela znamenat zhoršení národního ratingu, banky jsou ostře proti a právníci navíc tvrdí, že by nebylo snadné takovou věc rychle uvést do praxe. Myšlenka by však mohla fungovat jako jistá forma nátlaku, aby investoři přistoupili na jiné z řešení. I tak však daň zřejmě nebude součástí záchranného balíčku. |
Snížení sazeb a prodloužení platnosti půjček EFSF a nové pravomoce
Na navýšení flexibility a rozsahu EFSF se nedávno shodli ministři financí eurozóny. Uvažuje se například o prodloužení splatnosti či snížení úroků u současných i budoucích půjček Řecka, Irska a Portugalska. Rozšíření pravomocí přinese EFSF možnost nakupovat dluhopisy eurozóny na sekundárních trzích. Uvažuje se také o vytvoření flexibilní úvěrové linky, která má umožnit včasné jednání ještě před nárůstem úroků pro země v krizi. Nevýhodou je, že rozšíření pravomocí bude vyžadovat i souhlas parlamentů.
Navýšení EFSF
EFSF má nyní efektivní úvěrovou kapacitu 440 miliard eur. Ozývají se ale hlasy za její zdvojnásobení, či dokonce ztrojnásobení, které by zajistilo dostatek zdrojů pro případ rozšíření dluhové nákazy do Španělska a Itálie. Jedná se však o citlivou záležitost, která by navíc vyžadovala souhlas některých národních parlamentů.
Nastartování řeckého růstu
Důležité je vytáhnout Řecko z recese. Atény už dostaly 4,9 miliardy eur z 20,2 miliardy eur z fondů EU, které měly vyčleněny pro roky 2007 až 2013. Řecko se nedávno dohodlo s Evropskou komisí na urychlení jejich vyplácení. Aténám také klesne míra spoluúčasti na úsporných projektech.
Autor: Euroskop
