Marek Hudema, Hospodářské noviny, 22. července 2011
Původně se mělo jednat o záchraně Řecka před bankrotem. Pak unikla zpráva, že se jedná „jen“ o záchraně Řecka před pádem do chaosu a že se mění evropská finanční architektura, pravidla pro financování Evropské unie a nakonec i celý směr evropské integrace. Řecko ovšem mezitím zřejmě spadne do řízeného bankrotu. Tak vypadalo včerejší jednání šéfů vlád zemí platících eurem v Bruselu.
Přesměrování evropských fondů
Do uzávěrky tohoto vydání HN nebyl znám výsledek summitu, ale už odpoledne zveřejnila agentura Reuters kompletní návrh závěrečného komuniké. Chyběl jen počet miliard, který chce unie Řecku půjčit, aby mu na začátku září nedošly peníze na chod státu. I samotný návrh je však průlomem.
Vyplývá z něj, že záchranný fond eurozóny EFSF bude moci po schválení Evropskou centrální bankou intervenovat na trzích, tedy kupovat nové řecké dluhopisy. Znamená to, že řecké dluhy budou moci investoři v případě nouze prodávat EFSF. Finančníci se nebudou pak tolik bát, že jim v případě krachu Řecka zůstanou v ruce jen bezcenné papíry. Budou proto po Řecku požadovat za své půjčky nižší úroky.
Navíc státy eurozóny dají Řecku z EFSF dlouhodobou půjčku. Zatímco dosud půjčoval fond maximálně na 7,5 roku, teď půjde o půjčky minimálně na 15 let. Úrok bude 3,5 procenta. Přitom kdyby si Řecko chtělo včera půjčit na finančních trzích na pouhých deset let, muselo by platit úrok 6,15 procenta.
Řecku tedy výrazně klesnou náklady na splátky úroků. Evropská unie pak poskytne Řecku i další pomoc v rámci evropského „Marshallova plánu. Návrh naznačuje, že peníze z evropských strukturálních fondů budou přesměrovány na podporu řeckého ekonomického růstu. Mělo by to nastartovat řecké hospodářství, protože pouze rostoucí ekonomika může vést někdy v budoucnu ke splacení dluhů, které dnes dosahují 150 procent HDP.
Šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet včera své námitky proti částečnému bankrotu Řecka stáhl. Politici totiž pravděpodobně přislíbili, že banky dostanou v případě nouze evropskou nebo státní pomoc. Foto čtk
Přesměrování peněz ze strukturálních fondů ale zřejmě narazí na odpor „nových zemí EU včetně Česka, které nejsou v eurozóně a čerpají ze strukturálních fondů podstatné částky. Odpor národních parlamentů zemí eurozóny zase vzbudí odkaz na směrnici, podle které může Evropská komise získat větší kontrolu nad rozpočty jednotlivých zemí. Sledování rozpočtů by mohlo zabránit dalšímu nekontrolovatelnému zadlužování členských zemí a mohlo by se stát prvním krokem k vytvoření evropského ministerstva financí. Mnozí ekonomové právě to považují za podmínku fungování eurozóny.
Finanční trhy na zveřejnění návrhu závěrů schůzky reagovaly zpevněním eura vůči dolaru na čtrnáctidenní maximum a poklesem úroku, který požadují za půjčky předluženým zemím, jako je Řecko, Španělsko, Portugalsko a Itálie. Na chvíli poklesla také cena zlata, tedy komodity, do níž investoři vkládají peníze v nejistých dobách. Finančníkům se zdálo, že unie konečně našla řešení, jak pomoci lidem ze zemí, které se příliš zadlužily a nyní nejsou kvůli vysokým úrokům schopny své dluhy splácet. „Je to na horní hranici našich očekávání, pochvaloval si návrh Gilles Moec, ekonom z Deutsche Bank.
Bankéři nabízejí slevu
Investory nepřipravil o optimismus ani návrh, aby se na řešení problému předluženého Řecka podílely i banky. Jinak řečeno, aby banky a další finanční instituce vlastnící řecké dluhopisy přišly o část svých peněz. Návrh mluví o možnostech vyměnit současné dluhopisy za cenné papíry s delší splatností, závazku použít peníze získané ze splátky jistiny dluhopisů na nákup dalšího řeckého dluhu nebo o možnosti odprodat řecký dluh vládám zemí eurozóny.
Na veřejnost už unikl dokument, ve kterém Ústav pro mezinárodní finance, organizace, která sdružuje 400 největších světových bank, navrhuje politikům následující postup: investoři vymění své dluhopisy, které jsou splatné do roku 2019, za dluhopisy s třicetiletou splatností. Řecko tak dostane velkou dlouhodobou půjčku.
Část nových dluhopisů bude ve stejné hodnotě jako ty předchozí, u zbytku dostanou banky dluhopisy v ceně o deset až dvacet procent nižší. Z dluhopisů se slevou by ovšem dostali bankéři vyšší úrok.
Řízený bankrot Atén
Ratingové agentury ale označí takový postup za řízený bankrot. Technicky totiž Řecko nesplatí všechny své dluhy, i když věřitelé netrvají na zaplacení celkových dluhů sami a účast ve výměně dluhopisů je dobrovolná. Jde totiž o výsledek nátlaku. Evropští politici nabízeli jako alternativu zavedení bankovní daně a existovala tu i možnost krachu Řecka bez splacení jakýchkoliv závazků.
Řízený bankrot by mohl způsobit řetězový kolaps řeckých i některých evropských bank a následně zasáhnout podniky, kterým poskytují provozní úvěry. Řecké dluhopisy označené jako papíry nejhorší kvality totiž nepůjdou využít jako zástava, postižené finanční ústavy nebudou mít hotovost, a navíc podle současných pravidel budou muset zvýšit své rezervy.
Právě proto byl proti tomuto řešení šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet. Včera ale své námitky proti částečnému bankrotu Řecka stáhl. Politici totiž pravděpodobně přislíbili, že banky dostanou v případě nouze evropskou nebo státní pomoc. A navíc neřízený krach Řecka by byl ještě horší než částečný řízený bankrot.
Německo-francouzská dohoda
Konečné výsledky by se zřejmě neměly příliš lišit od návrhu komuniké. Ostatně jeho hlavní body si předem dohodli zástupci dvou největších zemí eurozóny, kteří budou mít ve změněné eurozóně rozhodující slovo: německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
A Merkelová byla před jednáním optimistická: „Očekávám, že budeme schopni odsouhlasit nový program pro Řecko. A v tomto programu chceme jít až k příčině problému.
Autor: Marek Hudema