Marie Bydžovská, EUROSKOP, 1. srpna 2011
Řecká krize si na léto nevzala dovolenou a stejně tak ani ekonomové. Významní profesoři ekonomie včetně držitelů Nobelovy ceny načrtli pro Financial Times svá řešení „eurorébusu“. Některé jejich postřehy ve zkratce přinášíme. Protože dluhová krize každým dnem narůstala a mimořádný summit 21. července znamenal výrazný přelom, k jednotlivým příspěvkům uvádíme i datum jejich publikování.
George Soros – Eurozóna potřebuje plán B, 11. července
Finančník a zakladatel Open Society Foundation
Řecko podle Sorose směřuje k platební neschopnosti, a pokud ne, tak alespoň k devalvaci. Evropská unie proto musí urgentně přijmout plán B, aby se dluhová krize nerozšířila z Řecka i na další země eurozóny. Ten by podle něj patrně zahrnoval širší využití eurobondů a společné schéma pojištění vkladů. Soros nevysvětluje, co myslí devalvací, tedy zda počítá s vystoupením Řecka z eurozóny. Předtím však již v červnu řekl, že z eurozóny „zřejmě nutně vystoupí nějaká země. Žádnou ale nejmenoval.
Jeffrey Sachs – Zdaňme banky, 19.července
Ředitel Earth Institute na Columbia University
Bankrot Řecka podle něj není nevyhnutelný, bude však záležet na tom, jak vysoké úroky z úvěrů budou Athény muset platit. Důsledek defaultu by podle něj byla hluboká krize důvěry, která by smetla řecké banky a pravděpodobně způsobila odchod Řecka z eurozóny. Měnová unie by musela po mnoho dalších let čelit nedůvěře a potýkat se s vysokými úroky a opakovanými bankovními krizemi.
Oproti německému požadavku zapojit soukromé věřitele prostřednictví výměny dluhopisů za nové s delší platností navrhuje zdanit banky a z výnosů vytvořit pojistný fond proti budoucímu řeckému bankrotu. Eurozóna bude muset zajistit splacení řeckého dluhu v dlouhodobém horizontu. To bude v období dvaceti let možné, pokud Evropský nástroj finanční stability (EFSF) Athénám zajistí nízký úrok – dvě procenta.
Mario Monti – Jediným řešením jsou eurobondy, 20. července
Rektor University v Boloni a bývalý Evropský komisař
Jediným řešením evropské krize je podle Montiho zavedení společných evropských dluhopisů. Evropští politici by měli dát jasný signál, že jejich zavedení zvažují. Eurobondy by podle něj měly cílit na posílení fiskální disciplíny a stability eura skrze tržní mechanismy. Zároveň by měla Komise přinést návrhy, které by zajistily, aby členské státy s lepším kreditním ohodnocením neutrpěly placením vyšších úroků. Zásadním v naplnění plánu podle něj je to, aby Německo prokázalo vůdcovství a politici přesvědčili německé voliče, že z členství v EU a eurozóně profitují.
Wolfgang Münchau – Ztrojnásobme záchranný deštník, 21. července
Prezident organizace Eurointelligence, spolupracovník Financial Times
Německý ekonom kritizuje výsledky mimořádného summitu eurozóny jako nedostatečné, protože neřeší hlavní problém. Jím není Řecko, ale potíže Itálie a Španělska. Současná velikost „záchranného deštníku podle něj není dostatečná, protože by nestačil na pomoc těmto zemím. Měl by být dvojnásobný až trojnásobný. Oceňuje však větší flexibilitu EFSF.
Josef Stiglitz – Zásadní je Evropský měnový fond a „Marshallův plán pro Řecko, 22. července
Držitel Nobelovy ceny z roku 2001, profesor Columbia University
Euro podle něj bylo od zrodu nedokončeným projektem, který státům odebral dva důležité nástroje – úrokovou míru a měnový kurz, aniž by je nahradil jinými možnostmi přizpůsobení se ekonomickým vlivům. Oceňuje proto mimořádný summit, který učinil kroky k nápravě tohoto stavu. Zásadním podle něj bude vytvoření Evropského měnového fondu.
Za důležité považuje i to, že Evropská centrální banka se již nebude řídit hodnocením ratingových agentur při rozhodování, zda vezme řecké dluhopisy do zástavy, a že byl do řešení dluhové krize zapojen soukromý sektor.
Pro Řecko je podle Stiglitze důležité nejen snížit výdaje, ale i podpořit ekonomický růst. K tomu jsou potřeba investice. Větší flexibilita Evropského nástroje finanční stability (ESFS) by měla sloužit k poskytování půjček malým a středním podnikům. Ještě lepší by podle něj bylo vytvořit zvláštní fond k poskytování půjček malým a středním podnikům. Hospodářský růst je zásadní, a proto „Marshallův plán pro Řecko musí obsahovat dostatečné zdroje, zdůraznil Stiglitz.
Jean Pisani-Ferry – Vytvořme Fond hospodářské obnovy, 27. července
Ředitel think tanku Bruegel
Mimořádný summit schválil použití strukturálních fondů na posílení konkurenceschopnosti a hospodářského růstu Řecka. Pisani-Ferry tvrdí, že zemi zbývá ve strukturálních fondech dosud nevyužitých 12 miliard eur. Ty podle něj mohou pomoci k získání úvěrů z Evropské investiční banky a tak navýšit disponibilní prostředky na 16 miliard eur, což představuje 7 procent řeckého HDP, jak vypočítal think tank Bruegel.
Strukturální fondy jsou podrobeny dlouhým procedurám a jejich priority proto neodpovídají aktuálním problémům. Proto Pisani-Ferry navrhuje, aby EU umožnila přesunout zbylé finance za strukturálních fondů do Fondu hospodářské obnovy, který by se zaměřil na podporu konkurenceschopnosti a růstu, a měl by rychlejší procedury. Mezi jeho priority doporučuje zlepšení kvality vyššího vzdělávání, usnadnění vnitřní devaluace pomocí příspěvků k platům a podporu podnikání, zlepšování produktů a inovací. Prostředky z fondu by měly být podmíněny zlepšováním institucionálního prostředí, jako například vlády práva, omezení korupce a zefektivnění státu, navrhl Pisani-Ferry.
Autor: EUROSKOP