Institucionální záležitosti v červenci 2011

02.08.2011
Euroskop

Většina bank prošla zátěžovými testy, Řecko získá druhý balík půjček, Rada přijala pozici k návrhu rozpočtu EU na rok 2012

Většina bank prošla zátěžovými testy

European Banking Authority 2011 EU-wide Stress Test Agregate Report

Evropský úřad pro bankovnictví (EBA) zveřejnil 15. 7. 2011 výsledky zátěžových testů 90 bank z 21 zemí EU, reprezentujících přes 65 % bankovního sektoru. 8 bank testy neprošlo.

Pozadí

Cílem testů je vyhodnotit na modelové situaci propadu ekonomiky a trhu (resp. na poklesu výkonu ekonomiky o 4 % za 2 roky), zda mají banky dostatek vlastního kapitálu, aby daný propad „ustály. Aby banka v testech uspěla, musí dokázat, že její CT1R (poměr vlastního kapitálu) neklesne pod 5 %.

Testy jsou realizovány v rozmezí let 2010-2012. Banky začaly na silné kapitálové pozici (v průměru 8,9 % CT1R). Tento ukazatel nicméně zahrnoval i 160 mld. € státních dotací, které banky získaly do konce roku 2010.

Klíčové body a stav projednávání

Testy v roce 2011 ukázaly, že:

Na konci roku 2010 by 20 bank spadlo pod 5% hodnotu CT1R. Celkový deficit činil 26,8 mld. €.

Od ledna do dubna 2011 bylo získáno 50 mld. € kapitálu:

o Přesto 8 bank spadlo pod 5 % CT1R během dvouletého výhledu při ztrátě 2,5 mld. € (5 bank ve Španělsku, 2 v Řecku, 1 v Rakousku);

o 16 bank mělo CT1R mezi 5-6 %, tedy „téměř neuspělo (7 bank ve Španělsku, 2 banky v Řecku, Portugalsku a Německu, 1 banka v Itálii, na Kypru a na Slovensku);

o „Dobře podle ukazatele kapitálové přiměřenosti dopadly velké banky Erste a Raiffeisen International;

o „Nadprůměrně dobře si vedlo 10 severských bank („přežily by i dvakrát tak silný zátěžový test).

Na základě výsledků testů vydala EBA poprvé oficiální doporučení, aby členské státy, jejichž banky se ocitly pod úrovní 5 % CT1R, daný problém „řešily. EBA bude situaci monitorovat a vydá zprávu o pokroku v únoru a červenci 2012.

Předpokládaný další vývoj

EBA oznámila, že banky, které v testu propadly, mají do roku 2012 navýšit své rezervy. Ministři financí (ECOFIN) nicméně žádají, aby k tomu došlo již do listopadu 2011.

EU prozatím jednotný postup nepředstavila.

Odkazy

Řecko získá druhý balík půjček

Statement by the Heads of State or Government of the Euro Area and EU Institutions, 21. July 2011

Zástupci zemí eurozóny se na zasedání 21. 7. 2011 shodli, že Řecku poskytnou druhý záchranný balík v celkové výši 109 mld. €.

Pozadí

Evropská rada na svém zasedání březnu 2010 rozhodla, že bude Řecku, jako krajní prostředek a pokud o to požádá, poskytnuta půjčka tvořená dvoustrannými smlouvami za přispění MMF. Řecko o tuto pomoc požádalo. Členské státy eurozóny rozhodly o vyplácení půjček jednomyslně.

V květnu 2010 se všech 16 členů eurozóny shodlo na poskytnutí půjčky na 3 roky ve výši 110 mld. € (eurozóna 80 mld. a MMF 30 mld. €) (více zde). Během roku se však ukázalo, že země není schopna splácet svoje dluhy a její situace si vyžádá další financování, to vše s cílem „uchránit euro a další slabší členy eurozóny před nervozitou na finančních trzích (více zde a zde).

Klíčové body a stav projednávání

Členové eurozóny v prohlášení z 21. 7. 2011 uvedli, že vítají snahy Řecka řešit svoji situaci včetně schváleného plánu privatizace. Shodli se také na poskytnutí druhého balíku peněz, na kterém se budou podílet eurozóna prostřednictvím EFSF (po roce 2013 ESM), MMF a dobrovolně soukromý sektor. Odhaduje se, že podíl soukromého sektoru bude do roku 2014 37 mld. € (program odkupu dluhopisů by měl přinést navíc odhadem dalších 12,6 mld. €). Za období 2011-2019 by mělo celkové zapojení soukromého sektoru do pomoci Řecku činit 106 mld. €.

Pro banky, které se nezapojí do dobrovolného systému, ale jsou přímo ovlivněny řeckým dluhem, eurozóna vyčlení 20 mld. € na refinancování a dalších 35 mld. € na garance pro ECB, která dluhopisy, jež budou hodnoceny jako nesplacené, už vlastní. Součástí balíku 109 mld. € je také záruka řecké vlády získat 28 mld. € z privatizace.

Úrok půjčky bude v nižších sazbách, kolem 3,5 %. Doba splatnosti úvěrů se prodlouží z dnešních 7,5 let na minimálně 15 a maximálně 30 let. Monitorování situace bude probíhat po celou dobu.

Ministři ve svém prohlášení uvádějí, že pravidla stanovená pro Řecko (doba splatnosti a úroky) budou platit i pro Irsko a Portugalsko.

Zároveň se počítá s tím, že banky a pojišťovny přistoupí na dobrovolnou výměnu řeckých dluhopisů za nové, s nimiž bude spojena delší splatnost a nižší výnos. Podle ratingové agentury Standard & Poor’s je navrhovaná výměna vynucená. Soukromí investoři na ni přistoupí hlavně proto, že nemají jinou možnost. Hodnota dluhopisů se sníží až o 21 %.

Např. podle francouzského ministra financí navrhnou francouzské banky a pojišťovny svým radám, aby se se svými dluhopisy v hodnotě 15 mld. €, splatnými do roku 2020, do řeckého bailoutu rozhodně zapojily.

Ministři eurozóny také vyzvali Komisi, aby soustředila dostupné nástroje a finance EU, např. ve strukturálních fondech, na rozvoj řecké ekonomiky, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti.

Ministři se také rozhodli zefektivnit fungování mechanismus EFSF, resp. ESM (od roku 2013):

  • Nástroje budou ve větší míře fungovat na bázi předběžných opatření;
  • Budou schopny refinancovat banky problémových zemí půjčkami jejich vládám;
  • Budou zasahovat do sekundárních operací na trzích, pokud to ECB vyhodnotí jako potřebné.

Odkup dluhopisů Řecka bude tedy probíhat prostřednictvím EFSF.

I přes uvedená opatření ratingová agentura Standard & Poor’s snížila hlavní rating Řecka o dva stupně na známku CC (stejný krok provedla i agentury Fitch a Moody´s). Výhled ratingu je negativní, což znamená, že agentura může sáhnout k jeho dalšímu snížení. Návrh restrukturalizace řeckých dluhů zemi podle ratingové agentury posunul blíž k takzvané selektivní platební neschopnosti. Standard & Poor’s také uvedla, že vyhlídky růstu Řecka jsou nejisté i v situaci, kdy bude restrukturalizace završena.

Situace na finančních trzích byla na konci července 2011 i přes veškerá opatření EU napjatá; přetrvávají obavy z osudu Španělska a Itálie. Zapojení soukromého sektoru do řešení dluhu členské země je v EU precedentem. Mezinárodní ratingová agentura Moody’s umístila hlavní rating Španělska do režimu pozorování s negativním výhledem. Španělsko je nuceno půjčovat si finance za 6 %, Itálie za 5,5 %. Španělsko chce snížit míru dluhu na 6 % HDP v roce 2011 oproti 9,2 % HDP v roce 2010. Nezaměstnanost v zemi přesahuje 20 %. Španělský premiér reagoval na nervozitu trhů vyhlášením předčasných voleb na 20. 11. 2011 (o 4 měsíce dříve než plánováno).

Předpokládaný další vývoj

Detaily pomoci Řecku (přesné podmínky a poměr, kolik každý z aktérů poskytne) se budou projednávat v září 2011. To také Řecko předloží soukromým investorům nabídku, jak se budou moci pomoci účastnit. Komise vypracuje zprávu o pokroku v otázce pomoci Řecku v říjnu 2011.

Odkazy

Rada přijala pozici k návrhu rozpočtu EU na rok 2012

Council of the European union: Council calls for a tight 2012 EU budget, Brussels, 25 July 2011 (13159/11)

Rada 25. 7. 2011 přijala pozici k návrhu rozpočtu EU pro rok 2012, který Komise zveřejnila v dubnu 2011. Šlo o formální přijetí pozice, kterou již 7. 7. 2011 schválil Coreper.

Rada podle očekávání s odvoláním na ekonomickou situaci v EU a úsporná opatření v řadě členských zemí navrhuje další úspory a snížení nárůstu výdajů na pouhá 2 % ve srovnání s rokem 2011 (Komise navrhovala nárůst o 4,9 %), což přibližně odpovídá vývoji inflace.

Pozadí

Komise návrh rozpočtu pro rok 2012 zveřejnila v dubnu 2011; počítá s výdaji v platbách ve výši 132,7 mld. € (cca 1,01 % HND EU) a s výdaji v závazcích ve výši 147,4 mld. € (1,12 % HND EU). Oproti roku 2011 se tedy jedná o nárůst v platbách o 4,9 % a v závazcích o 3,7 %.

Komisař pro rozpočtové otázky Janusz Lewandovski obhajoval tuto variantu proti požadavkům především těch států, jež jsou čistými plátci do rozpočtu EU, a požadují proto snižování růstu výdajů, zejména na platby, argumentem, že není možné náhle přestat financovat už rozběhnuté projekty, z nichž většina je koncipována na více let. Přesto došlo ke zkrácení závazků u některých programů (je mezi nimi i projekt satelitní navigace Galileo).

Komise naproti tomu reflektovala zejm. požadavky EP zvýšením výdajů na prioritu týkající se strategie Evropa 2020 (Kapitola 1a), na podporu programů týkajících se boje proti nezaměstnanosti, programů zaměřených na mládež ap. Nejvýraznější nárůst zaznamenaly strukturální fondy a Kohezní fond (Kapitola 1b) a také programy na podporu výzkumu. Existují totiž závazky postupně navyšovat výdaje na tyto programy (byly zahájeny na počátku programovacího období, tedy ještě před příchodem krize). Mírný nárůst Komise navrhuje i pro SZP v Kapitole 2 (Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi), naopak téměř nezměněny oproti roku 2011 byly v návrhu rozpočtu pro rok 2011 výdaje na vnější činnost EU (Kapitola 4), na Kapitolu 3 (Občanství, svoboda, bezpečnost a právo) a výdaje na administrativu (Kapitola 5) (více v příspěvku „Komise předložila návrh rozpočtu pro rok 2012).

V červnu 2011 Komise k původnímu návrhu rozpočtu připojila ještě pozměňovací návrh navyšující závazky v oblasti Kapitoly 4 (EU jako globální hráč) a využívající možnosti dodatečného přísunu finančních prostředků prostřednictvím nástroje flexibility. Důvodem je podpora dodatečných opatření v oblasti sousedské politiky EU na základě sdělení s názvem „Nový přístup k sousedství, jež prochází změnami. V souladu s ním Komise navrhla dodatečné prostředky pro Nástroj evropského sousedství a partnerství (ENPI) a pro Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR). V závazcích tak došlo u Kapitoly 4 k navýšení výdajů z původních přibližně 9 mld. € na cca 9,4 mld. €. V oblasti plateb nedošlo k žádné změně.

Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je roční rozpočet EU přijímán na základě spolurozhodovací procedury, usnesení EP k návrhu Komise je tedy ve všech výdajových položkách stejně důležité jako společná pozice Rady k tomuto návrhu. 11. 7. 2011 se proto uskutečnily mezi zástupci EP, Rady a Komise trojstranné rozhovory, které by měly vést ke sblížení stanovisek, ve sporných bodech ovšem prozatím nedošlo k významnějšímu pokroku. Zástupci EP kritizují především Radu, že trvá na dalších úsporách za každou cenu.

Klíčové body a stav projednávání

Pozice Rady počítá se snížením plateb v oblasti výdajů rozpočtu pro rok 2012 oproti původnímu návrhu Komise o více než 3,6 mld. €. Oproti navrhovaným platbám ve výši téměř 133 mld. € tak Rada navrhuje jejich snížení na 129 mld. €, což odpovídá 0,98 % HND EU, výdaje v závazcích se mají snížit z Komisí původně navrhovaných cca 147,4 mld. € na 146,2 mld. €.

Škrty mají nejvíce postihnout výdaje v Kapitole 1 týkající se podpory konkurenceschopnosti a kohezní politiky, včetně plánovaných výdajů na podporu výzkumu, vzdělávání, na projekty v oblasti dopravy, výdaje Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a v menší míře i výdaje Evropského sociálního fondu (ESF) a Kohezního fondu. S úsporami oproti původnímu návrhu Komise ovšem Rada počítá ve všech výdajových kapitolách včetně SZP.

Pozice Rady k návrhu rozpočtu na rok 2012 (v mil. €)

Pozice Rady

Rozdíl oproti návrhu Komise

Závazky

Platby

Závazky

Platby

1. Udržitelný růst (vč. EGF)

67 266, 6

55269,7

-695,9

-2431,3

1a Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost (vč. EGF)

14527,7

11434,1

-695,9

-1132,0

1b Soudržnost pro růst a zaměstnanost

52738,9

43835,5

0,0

-1299,3

2. Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

59612,8

57161,9

-545,6

-786,5

3. Občanství, svoboda, bezpečnost a právo

1952,6

1455,2

-71,2

-58,8

Svoboda, bezpečnost a právo

1284,7

824,1

-55,7

-44,3

Občanství

667,9

631,1

-15,6

-14,5

4. EU jako globální hráč

8946,8

6993,4

-203,6

-190,4

5. Správní náklady/správa

8207,6

8208,0

-73,7

-73,7

CELKEM

146245,3

129088,0

-1590,0

-3650,7

Jako % z HND EU

0,98 %

Zdroj: Council of the European union: Council calls for a tight 2012 EU budget, Brussels, 25 July 2011 (13159/11)

Rada přitom ve své pozici zdůrazňuje, že je třeba pokračovat ve financování dosavadních priorit, kterými jsou především opatření na zvládání důsledků krize, na podporu zaměstnanosti a růstu a na rozvoj venkova. Omezit žádá Rada zvyšování správních výdajů EU (např. na budovy, ale také na platy zaměstnanců). Rada přitom sama chce jít příkladem při omezování vlastních správních výdajů oproti roku 2011. Redukce správních výdajů se má týkat všech institucí EU s výjimkou EP.

Podobně jako v případě rozpočtu na rok 2011, který se stal v druhé polovině loňského roku předmětem sporu mezi klíčovými institucemi, Rada v příloze ke společné pozici žádá, aby Komise předložila pozměňovací návrh pro případ, že navrhované platby nebudou stačit pro pokrytí výdajů, a to především v Kapitolách 1a a 1b, ale také v Kapitole 2 (výdaje na ochranu přírodních zdrojů a především na SZP) a v Kapitole 4 (EU jako globální hráč, tedy SZBP). Rada tak podobně jako u rozpočtu pro rok 2011 počítá s možným dodatečným přesunováním finančních prostředků mezi různými rozpočtovými kapitolami a případným dodatečným navyšováním výdajů, pokud toho bude potřeba.

Zajímavé také je, že Rada do své společné pozice nezahrnula navrhované dodatečné financování projektu ITER, které se stalo předmětem sporu již v loňském roce. Důvodem je to, že Rada chce vyčkat, zda by nebylo možné pro toto financování použít přebytky neutracené v roce 2011 v rámci financování SZP.

Pozice Rady ale nebyla zcela jednotná. Mezi nespokojené členy patřili především čistí plátci přesvědčení o tom, že škrty jsou příliš malé (postoj Velké Británie, Nizozemí, Rakouska či Švédska), případně příliš nerovnoměrné. V Radě také existovala poměrně početná skupina států, které navzdory volání po úsporách vyjadřovaly spíše spokojenost s návrhem Komise jakožto dobrým východiskem pro jednání (většinou šlo o státy z řad čistých příjemců rozpočtových prostředků). Během následujících jednání s Komisí a především s EP se tedy ještě mohou projevit některé rozpory uvnitř Rady samotné.

Předpokládaný další vývoj

Postoj Rady představuje mandát, který byl udělen současnému polskému předsednictví pro jednání s EP. Ten musí do konce října 2011 přijmout své vlastní stanovisko k postoji Rady, přičemž nejprve probíhá jednání a též hlasování o případných pozměňovacích návrzích v rámci výboru BUDG, kde byla zpravodajkou určena poslankyně Francesca Balzani, následně hlasuje o usnesení plénum. Pokud EP pozici Rady nepřijme a přijme většinovým hlasováním v plénu vlastní pozměňovací návrhy, bude 1. 11. 2011 svolán dohodovací výbor složený z 27 zástupců Rady a 27 zástupců EP.

V jeho rámci může Rada buďto během 10 dnů přistoupit na pozměňovací návrhy EP, nebo má dohodovací výbor 3 týdny na to, aby našel shodu na společném textu (zástupci Rady pomocí QMV, EP prostřednictvím většiny svých zástupců v dohodovacím výboru), který ještě musí během následujících 14 dnů schválit jak Rada, tak EP. Pokud dohodovací výbor ke společnému textu nedospěje, musí Komise předložit nový návrh rozpočtu, k čemuž došlo v roce 2011 (více v příspěvku „Jednání dohodovacího výboru o rozpočtu pro rok 2011 ztroskotala, Komise předložila nový návrh rozpočtu).

V takovém případě je možné, že vzhledem k ubíhajícímu času již příslušné instituce nestihnou přijmout nový návrh do začátku nového rozpočtového roku. EU by v takovém případě musela hospodařit podle tzv. rozpočtového provizoria. V roce 2010 taková varianta sice reálně hrozila, nakonec však nenastala, protože EP nakonec ustoupil, jak pokud jde o výdaje pro rok 2012, tak v požadavku na novou politickou dohodu s Radou a Komisí týkající se přípravy finanční perspektivy pro období po roce 2013 (více v příspěvku „EP na prosincovém plénu nakonec schválil nový návrh rozpočtu pro rok 2011).

Je tedy otázkou, zda i na podzim 2011 čeká EP, Radu a Komisi natolik „urputný boj o podobu nového rozpočtu, jako tomu bylo v roce 2010. Situace by se opakovat nemusela podle stejného scénáře, vzhledem k tomu, že v roce 2010 stály v pozadí vyhrocené pozice EP především jeho politické požadavky týkající se přípravy nové finanční perspektivy či rozhodování o otázkách revize mechanismu vlastních příjmů pro nové sedmileté období. V roce 2011 je spíše možné očekávat střet mezi Radou a EP týkající se konkrétních výdajových položek rozpočtu pro rok 2012, jež zástupci EP považují za nerealisticky úsporné (zejm. v oblasti kohezní politiky a také v Kapitole 3, která se týká i výdajů na zvládání migrace a přílivu uprchlíků). Samotné rozpočtové výdaje pro rok 2011 hrály spíše roli „rukojmí, které si EP vzal v boji proti Radě a Komisi.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality