09.08.2011
Euroskop
Evropští politici slibují, že udělají na záchranu eura cokoliv. Jediná evropská instituce, která tato slova převedla ve skutek, byla Evropská centrální banka (ECB), když začala nakupovat italské a španělské dluhopisy. Ostatní autority eurozóny, především volení představitelé států, musí nyní ukázat stejnou rozhodnost při řešení existenciální krize, píše Financial Times.
Evropská centrální banka podnikla správný krok, když obnovila nákup dluhopisů zemí eurozóny zasažených dluhovou krizí, tvrdí Financial Times. Své rozhodnutí neospravedlňuje snahou udržet úroky z dluhopisů na nízké úrovni. Pohnutkou ji byla nutnost zabezpečit účinnost transmisního mechanismu měnové politiky.
Zachraňovat eurozónu nemůže ECB sama
Oproti tomu, kdyby ECB se snažila o monetizaci dluhu (snížení zadlužení pomocí měnové politiky), nelze z právnického pohledu nic namítat vůči pravomoci ECB usilovat o funkční měnovou politiku. Je to dokonce ve veřejném zájmu. Stěží bude frankfurtská banka kontrolovat úvěrové podmínky skrze banky, které jsou sevřeny klesající tržní hodnotou jádra jejich aktiv, argumentuje finanční deník.
Hlavním cílem nákupu dluhopisů je předejít nekontrolovatelnému nárůstu výnosů z italských a španělských dluhopisů. To by mělo být hlavní prioritou všech politiků eurozóny. Ponechat tuto zodpovědnost pouze na ECB je ekonomicky příliš riskantní, varuje Financial Times.
Velké nebezpečí představuje to, že není jisté, jak velkého úspěchu nákupem dluhopisu ECB dosáhne. Okamžitý efekt byl působivý – výnosy z italských a španělských dluhopisů v pondělí klesly téměř o celý procentní bod. Zda tento vývoj vydrží, záleží na intenzitě nákupů v budoucnosti.
Nákup dluhopisů je politicky riskantní
Celá akce je ale riskantní politicky, především pokud jí bude ECB provádět v dostatečně velkém měřítku. Narazí v Německu a jemu blízkých společnostech, kteří krok považují za rovnající se monetizaci vládních dluhů. Jakékoliv větší ztráty centrální banky budou muset být vyrovnány „politicky toxickou rekapitalizací, varuje britský deník.
K rekapitalizaci mají frankfurtští bankéři dvě možná řešení – buď začnou tisknout peníze, nebo požádají o finance členské státy měnového klubu. První řešení povede k inflaci, která je nepřijatelná pro Německo. Druhé řešení fakticky znamená nový záchranný balíček, tentokrát centrální bance.
Šéf centrální banky Jean-Claude Trichet proto opakovaně volá po fiskální podpoře kroků centrální banky. Doufá, že nákup dluhopisů bankou je pouze dočasným řešením, než státní dluhopisy bude moci nakupovat záchranný fond eurozóny známý pod zkratkou EFSF. Na tom se shodli politici na nedávném mimořádném summitu, jejich rozhodnutí musí ještě potvrdit jednotlivé státy.
Podpoří voliči přerod eurozóny?
Ačkoliv Itálie ani Španělsko nepožádaly o pomoc ze záchranného mechanismu eurozóny, již nyní jsou pod tlakem, aby přijaly „nadiktovaná politická opatření. Financial Times předpovídá, že tento vývoj bude pokračovat. Evropská solidarita bude vyměněna za cenu větší kolektivní kontroly nad národními hospodářskými politikami.
A zároveň doporučuje, aby v novém režimu ekonomického vládnutí stejnou pozornost jako fiskální úspory získal hospodářský růst a sledovány byly nejen vyrovnané veřejné účty, ale i soukromé. Navíc sankce za porušování pravidel musí být podle deníku automatické. Pokud má být dluhová krize zažehnána, voliči musí taková nezbytná opatření podpořit. Přesvědčit je však není úkolem pro bankéře, ale pro politiky, uzavírá Financial Times.
Autor: Euroskop
