15.08.2011
čtk
Společné evropské dluhopisy by silně zadluženým členům eurozóny umožnily půjčky za výhodnějších podmínek. Nové půjčky by se naopak prodražily ekonomicky stabilním státům, jako je Německo.
Ekonom Kai Carstensen z institutu Ifo odhadl, že eurobondy zvýší úroky, za které si Německo půjčuje, o 2,3 procentního bodu. Ročně by to pro Berlín znamenalo výdaj až 47 miliard eur. Krátkodobě mohou eurobondy finanční trhy uklidnit, střednědobě ale přinesou Německu vyšší úroky, řekl Carstensen nedělníku Welt am Sonntag.
Eurobondy odmítáme
Eurobondy podporuje evropský komisař pro měnové záležitosti Olli Rehn a předseda ministrů financí zemí eurozóny Jean-Claude Juncker. O víkendu jejich vznik žádal i italský ministr financí Giulio Tremonti.
Německý kabinet zatím dává veřejně najevo, že s tímto opatřením nesouhlasí. Nebude žádné zespolečenšťování dluhů a žádná neomezená podpora, prohlásil pro magazín Spiegel ministr financí Wolfgang Schäuble. Proti je také ministr hospodářství a vicekancléř Philipp Rösler.
Eurobondy povedou ke sjednocení úrokových sazeb v celé eurozóně, a podkopou tak stimuly ke stabilní rozpočtové a hospodářské politice členských států. Německo a tím němečtí daňoví poplatníci by museli platit vyšší úroky, uvedl v rozhovoru pro server Welt Online.
Opozice souhlasí
Němečtí zelení a sociální demokracie (SPD) zavedení eurobondů podporují. Určitě jsou ale výhodnější než gigantické záchranné balíky, myslí si šéf opozičních Zelených Cem Özdemir. Půjčky prostřednictvím eurobondů by se podle něj realizovat jen do výše 60 procent HDP. Za ostatní by si jednotlivé státy odpovídaly samy.
Autor: Euroskop