19.08.2011
čtk
Uvnitř eurozóny vzniká spor o kolaterál, čili záruky za záchranu Řecka. Rakousko, Slovinsko, Slovensko a Nizozemsko chtějí podobné garance, jaké si vymohlo Finsko. Pokud je nedostanou, nechtějí k úvěru za 109 miliard eur přispět. Část dalších členů eurozóny je těmito požadavky znepokojena a považuje je za odklon od společné politiky.
Požadavky části členů eurozóny mohou podle agentury AP způsobit nárůst nákladů na záchranu Řecka. Pokud má Řecko kolaterál poskytnout, bude potřebovat další peníze, což nyní nemá. Pětka požadavek vznesla po té, co Atény kývly na přání Helsinek a souhlasily s vkladem milionů eur na finský státní účet, jako zárukou za finskou část úvěru. Částka může vynést takový úrok, aby byl finský příspěvek k druhému záchrannému úvěru pro Řecko plně zajištěn. Atény ale vzkázaly, že dohoda o zárukách žádá souhlas všech členů eurozóny.
Finská proevropská vláda se garancí za úvěr domáhá v reakci na rostoucí popularitu nacionalistické strany Praví Finové, která díky nekompromisnímu postoji proti záchraně zadlužených zemí bodovala v nedávných volbách. Ta zpráva říká ostatním zemím, že když máte hlas euroskeptiků, ještě za to dostanete odměnu, poznamenal šéf bruselského koncepčního centra Open Europe Pieter Cleppe.
I kdyby zmíněných pět zemí své požadavky prosadilo, celkový objem peněz by patrně nebyl tak velký, aby ohrozil pomoc Řecku. Zřejmě by se tím ale celá záchrana prodražila. Řecko má už teď co dělat, aby dalo dohromady peníze na obsluhu dluhu. Výnosy řeckých dluhopisů totiž kvůli potížím země vystoupaly na dlouhodobě neudržitelnou úroveň.
Slovensko a Slovinsko, dvě z nejchudší země eurozóny, se proti pomoci zadluženým zemím ohrazují už dlouho. Řekové i například Irové totiž v průměru vydělávají více než Slováci a Slovinci. Slovensko odmítlo Řecku pomoci už v rámci prvního záchranného úvěru, přispívá však do evropského fondu finanční stability (EFSF). Právě z něj se v rámci druhého úvěru bude financovat většina pomoci.
Autor: Euroskop
