23.08.2011
Euroskop
Kaddáfího pád otevírá dveře k libyjským zásobám ropy, které jsou největší v Africe. Italské, francouzské, ale i britské koncerny se díky podpoře povstalců těší na lukrativní kontrakty za miliardy eur. S práznou naopak odejdou Rusko a Čína, protože s uznáním rebelů otáleli.
Zatímco italský olejářský gigant Eni zamířil do Libye už včera, ruské a čínské firmy přijdou zkrátka. Na vině jsou Moskva a Peking, které si povstalce znepřátelily protesty proti invazi. Nemáme problém uzavřít smlouvy s italskými, francouzskými, či britskými koncerny. Jednání s Ruskem, Čínou však budou politicky problematická, potvrdil agentuře Reuters Abdeljalil Matouc, manažer povstalecké ropné firmy Agoco.
Jeho slova signalizují obchodní nezdar všem zemím, které jaře odmítly sankce pro Kaddáfího režim. Pro evropské a americké firmy se naopak rýsují těžební kontrakty za miliardy dolarů. Libyi jsme úplně ztratili, potvrdil ekonomické dopady politické pozice Aram Shegunts, ředitel rusko-libyjské obchodní rady. Ruské společnosti přijdou o všechno, dodal pro portál EurActiv.
Kdo však na převratu vydělá, je Evropa. Akcie zmíněné společnosti Eni se už vyšplhaly o 7%. Podobný trend hlásí rakouský ÖMV i francouzský Total, kde stouply v rozmezí 3-5%. Díky podpoře, kterou povstalcům poskytli Francouzi a Italové, jsou Eni a Total hlavními vítězi poválečné situace v Libyi. Licence na odběr ropy a zemního plynu jsou platné až do roku 2047, potvrzuje tiskový mluvčí Eni, která před válkou těžila až 270 tisíc barelů libyjské ropy denně.
Libye je 17. největší producent ropy na světě. Před nepokoji Arabského jara dosahovala její výroba 1,6 milionu barelů denně, tedy 2% světové produkce, z čehož 85% směřovalo do Evropy. Rozsáhlé ropné rezervy mají vydržet až 80 let. Podle předpovědi agentury Reuters však bude trvat minimálně rok, než se těžba dostane na svou předválečnou úroveň.
Autor: Euroskop
