29.08.2011
Euroskop
Historie ukázala, že šetření krizi nevyřeší. Eurozóně pomůže z problémů pouze nárůst investic vytvářející hospodářský růst. Německo, které si může levně půjčovat, by toho mělo využít, tvrdí držitel Nobelovy ceny Josef Stiglitz v rozhovoru pro německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
„Německo takové problémy (s vysokými dluhy) nemá. Vláda si stále může půjčovat a utrácet. Německý růst by následně nastartoval hospodářství eurozóny. To by překonalo nerovnováhy mezi (členskými) zeměmi, které ještě přetrvávají, tvrdí Stiglitz.
Berlín v roce 2009 zakotvil v ústavě tzv. dluhovou brzdu, která má zastavit další zadlužování země. Podobný mechanismus požaduje i od ostatních členů eurozóny. Nyní vláda razantními úsporami snižuje rozpočtový deficit a v roce 2014 chce dosáhnout vyrovnaného rozpočtu. Poté by se měl německý státní dluh v současnosti dosahující 76 procent HDP snižovat.
Německý hospodářský růst v uplynulých měsících poháněl i ekonomiku sousedních států. Na základě nejnovějších ekonomických indikátorů se ekonomové obávají, že „německá mašina se zadrhla, když hospodářství ve třetím čtvrtletí vykázalo zpomalení.
Německo by podle Stiglitze mělo využít nízkých úroků a vzít si úvěry na investice, které přinesou vyšší zisk než požadované úroky. „Pokud však opravdu máte strach ze zadlužení, pak to udělejte jinak – nastartujte hospodářství, aniž to bude stát peníze, radí držitel Nobelovy ceny.
„Můžete snížit daně pro hodně investující firmy a zvýšit je málo investujícím. Nebo můžete více zdanit bohaté a získané peníze investovat, navrhuje Stiglitz. Dalšími možnostmi jsou podle něj snížení daní z přidané hodnoty na podporu domácí spotřeby nebo zavedení daně z finančních spekulací. Ta by přinesla nejen výnosy, ale pomohla by i lepší kontrole finančních trhů, tvrdí významný ekonom.
Autor: Euroskop
