29.08.2011
Euroskop
Ačkoliv hospodářství deseti „nových“ členských zemí EU z bývalého komunistického bloku roste a jejich rozpočtové deficity a nezaměstnanost klesají, neznamená to, že idea „východní Evropy“ je zastaralá, tvrdí týdeník The Economist.
„Je příliš brzo, abychom zapomněli na dědictví padesáti let státního plánování a mezinárodní izolace, píše The Economist. Deset nových členských zemí podle týdeníku sdílí některé „skličující charakteristiky.
S výjimkou Slovinska země stále nedosahují úrovně hrubého domácího produktu západní Evropy. Mnoho domácností především v Maďarsku a v Polsku je neúměrně zatíženo úvěry v cizích měnách, jejichž splácení se v době krize prodražilo. A existuje hrozba, že se rozšíří finanční nákaza z okolních zemí, vyjmenovává nedostatky regionu The Economist.
Region na 2 hliněných nohách
Zásadní slabostí předkrizového modelu v těchto zemích byla podle The Economist závislost na růstu množství úvěrů. Ten umožnily především zahraničním vlastněné banky, které byly ochotny riskovat při snaze získat tržní podíl. V době snižování zadlužení to stěží bude pokračovat. Druhou podpěrou růstu byl export. Jenže ekonomický boom s krizí odešel, což vedlo k poklesu zájmu o výrobky z regionu, dodává týdeník.
Místní politici podle týdeníku nemají dostatek vůle prosadit řešení dlouhodobých problémů, především v oblasti „liberalizace trhů a „posílení institucí. Podobné problémy, například nízkou participaci na pracovním trhu, korupci nebo potřebu reformy penzijního a zdravotního systému mají i některé západoevropské státy. Přesto tvoří tyto strukturální nedostatky příliš velké překážky bránící překonání historické propasti mezi východem a západem kontinentu, tvrdí The Economist.
Argentina na Dunaji?
Není to poprvé, co se v britském týdeníku The Economist objevil článek kritizující politickou či ekonomickou situaci nových členských států EU. Nejvíce kontroverzí vzbudil článek s názvem „Argentina na Dunaji z února 2009.
Podle něj „země jako Polsko a Česká republika snížily úrokové sazby, aby zmírnily bolest – to však mělo za následek pád jejich měn, což zhoršilo agonii domácností, které měly hypotéky ve švýcarském franku nebo v euru.
Proti tomuto tvrzení se ohradila ČNB. V roce 2008 bylo pouze 0,1 procenta celkového zadlužení domácností v zahraničních měnách. Díky nízkým úrokovým mírám bylo levnější půjčovat si v korunách. Oproti tomu například v Estonsku přesahovalo zadlužení domácností v cizích měnách 82 procenta a v Polsku se blížilo 30 procentům.
Autor: Euroskop
