David Kynaston
Nakladatel 2007
V poslední době vycházejí ve Velké Británii kvalitní knihy, věnující se dějinám každodennosti ostrovního státu po druhé světové válce. Za připomenutí stojí práce Marka Donnelyho, Petera Hennessyho nebo Dominica Sandbrooka. K těmto titulům lze zařadit i dílo Davida Kynastona Austerity Britain.
RECENZE
Jedná se o první část rozsáhlého souboru nazvaného Tales of a New Jerusalem, který se má věnovat dějinám Velké Británie od roku 1945 až do nástupu Margaret Thatcherové k moci v roce 1979. V první části tohoto projektu se David Kynaston, v současné době hostující profesor na Kingston University a autor patnácti monografií, zaměřil zejména na otázku, jak se první poválečná labouristická vláda zapsala do politických, hospodářských a sociálních dějin země.
Léta 1945–1951 jsou v Británii spjata s řadou převratných změn. Podle Kynastona se pro obyvatele Spojeného království jednalo o šest mimořádně těžkých let, „možná ještě více vysilujících než samotná válka. Bylo to období přídělového systému a úspornosti (viz název knihy – Austerity Britain). Labouristická vláda tehdy přijala za své závěry tzv. Beveridgeovy zprávy z roku 1942, jež volala po „boji proti „pěti největším zlům – chudobě, nemoci, nevšímavosti, špíně a zahálce, a zajištění „sociální ochrany obyvatel, a zahájila rozsáhlý program sociálního zabezpečení – od pojištění po vytvoření bezplatné zdravotní služby. Dalším reformním programem poválečné labouristické vlády se stalo převádění hlavních průmyslových odvětví a institucí do veřejného vlastnictví.
Kniha je rozdělena do dvou celků. První část, nazvaná A World to Build, se věnuje období od konce druhé světové války do zavedení národní zdravotní služby (National Health Service). Druhá část, pojmenovaná Smoke in the Valley, začíná ceremonií na stadionu ve Wembley při zahájení prvních poválečných olympijských v roce 1948 a končí na témže stadionu, při finále anglického fotbalového poháru v roce 1951, v němž zvítězil Newcastle United.
Na rozdíl od řady knih a studií, jež se tomuto období věnují, neklade Kynaston hlavní důraz na analýzu politických dějin, ale všímá si zejména dopadu války a nového zákonodárství na život obyvatel Ostrovů. Když autor zobrazuje Británii po druhé světové válce, vychází z řady sociologických studií, velkého množství místních tiskovin a především z dosud nepublikovaných deníků a pamětí „obyčejných lidí.
Kynaston například zjišťuje, že spoření a přídělový systém postihly nejvíce ženy v domácnosti, jejichž hlavní náplní se v této době stalo mnohahodinové čekání ve frontách na téměř všechny druhy zboží; často jedinou možností jak si „přilepšit bylo nakupování na černém trhu. Rovněž připomíná (zde vychází zejména z prací historiků Stevena Fieldinga, Petera Thompsona a Nicka Tiratsooa), že kolektivismus Labour Party se značně odlišoval od individualismu dělnické vrstvy, kterou tato strana, formálně vzato, především zastupovala. Současně upadal i veřejný a spolkový život obyvatel Británie (podle odhadů přes 75 % žen v domácnosti nenavštěvovalo své sousedky a preferovalo spíše samotu svého obydlí).
V zásadě lze říci, že Kynaston napsal jednu z nejlepších knih, věnovaných dějinám Velké Británie po druhé světové válce. Její hlavní předností je propojení politiky a problémů každodenního života obyvatel Ostrovů. Přes značný rozsah (téměř sedm set stran) se kniha v Británii zařadila k nejlépe hodnoceným a nejprodávanějším historickým dílům pro první polovinu roku 2007.
Autor recenze: Jaromír Soukup
David Kynaston, Austerity Britain 1945-51, 692 stran