28.09.2011
čtk
Issing rovněž varoval, že dluhovou krizí by se mohly nakazit další členské země eurozóny. Tomu je podle něj zapotřebí zabránit, protože například Itálie je příliš velká na to, aby ji ostatní zachraňovali, napsala agentura DPA.
Řecká vláda se minulý týden rozhodla rozšířit svá úsporná opatření. Snaží se tak přesvědčit zahraniční věřitele, aby uvolnili další peníze ze záchranného úvěru, které mají zemi pomoci odvrátit hrozbu platební neschopnosti.
Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc. S Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem se Atény dohodly na podmínkách čerpání tříletého úvěru v objemu 110 miliard eur. Letos v červenci byl na mimořádném summitu eurozóny dohodnut druhý záchranný úvěr ve výši 109 miliard eur, k němuž mají na rozdíl od prvního úvěru přispět i soukromí věřitelé.
Výměnou za mezinárodní finanční pomoc musí Řecko plnit řadu podmínek, zejména privatizovat státní firmy a zavádět úsporná opatření s cílem snížit zadlužení. Tato opatření zahrnují například snižování mezd ve státním sektoru a penzí či zvyšování daní, což má negativní dopad na ekonomickou aktivitu a vyvolává protesty obyvatel Řecka.
Autor: Euroskop
