Spotřebitelé v září 2011

07.10.2011
Euroskop

EP patrně podpoří přísnou regulaci poskytování hypoték v EU, Rada stvrdila kompromis týkající se návrhu o nutričním značení potravin

EP patrně podpoří přísnou regulaci poskytování hypoték v EU

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o smlouvách o úvěru na bydlení (KOM(2011)142)

Výbor ECON se 31. 8. 2011 poprvé oficiálně vyjádřil k návrhu směrnice na harmonizaci hypoték v EU. Nová norma by měla v maximální možné míře chránit spotřebitele a „sloužit reálné ekonomice. Vyplývá to z návrhu zprávy Antolína Sáncheze Preseda.

Pozadí

Cílem Komise je podle důvodové zprávy k návrhu, uveřejněnému v březnu 2011, „vytvořit vnitřní trh s hypotečními úvěry a s odkazem na finanční krizi z roku 2008 „řešit neodpovědné poskytování a přijímání úvěrů.

V roce 2008 činila výše nesplacených hypotečních úvěrů v EU téměř 6 bil. €, tj. přibližně 50 % HDP EU, přičemž v 16 % případů měli klienti problém se splácením a v 10 % případů byli se splátkami skutečně v prodlení; přesto tvoří hypotéky až 70 % všech úvěrů, které si klienti v EU berou (více v příspěvku „Komise hodlá regulovat poskytování hypoték v EU, Spotřebitelé v březnu 2011).

Jedním z argumentů pro předložení legislativního návrhu stala i bílá kniha o integraci trhů EU s hypotečními úvěry uveřejněná v prosinci 2007, resp. obdobně zaměřená zelená kniha z července 2005. Podle Komise je stávající právní rámec (tvořený zejm. směrnicí č. 93/13, č. 2005/29, č. 2006/48, č. 2006/114 a č. 2008/48 a nezávazným doručením č. 2001/193) nedostatečný, neboť nebere v potaz specifika hypotečních úvěrů (více zde).

Klíčové body a stav projednávání

Výsledná norma by měla podle zpravodaje Antolína Sáncheze Preseda zavádět některé společné standardy, ale rozhodně by neměla ignorovat stávající kulturní a ekonomické rozdíly mezi státy EU. Jeho návrh zprávy ale z tohoto pohledu zůstává za očekáváními.

Zpravodaj tvrdí, že pozornost by se měla ubírat směrem k finanční gramotnosti spotřebitelů (na jejímž zvyšování by se měly podílet zejm. členské státy) a měla by se zaměřit i na jasnější vymezení vztahu bank a spotřebitelů nejen při vyjednávání smlouvy o hypotečním úvěru (posílení informační povinnosti bank vůči spotřebitelům, přísnější pravidla pro posuzování jejich bonity včetně povinného prověřování příjmů, „období reflexe ze strany spotřebitelů před finálním podpisem smlouvy), ale zejm. poté, co ji spolu obě strany (zpravidla na řadu let) podepíší.

Obecně by měly být hypotéky flexibilnější, tj. mělo by být možné je snáze předčasně splatit, měly by být „převoditelnější na jiného dlužníka a/nebo jinou (např. národní) měnu. Rovněž by se měl snížit podíl hypoték, u nichž jsou spláceny relativně dlouhou dobu pouze úroky a ne jistina.

Zpravodaj konstatoval, že řada národních trhů s hypotékami je příliš koncentrována (zpravidla platí, že 75 % trhu v každém členském státě si rozděluje 5 největších finančních institucí, které na hypotečním trhu operují), a proto by měly být (bez dalšího upřesnění) „dekoncentrovány a regulovány (tzv. hypotečním registrem), aby bylo zřejmé, že banky se poskytováním hypoték nedostávají do problémů s likviditou a/nebo že z hypoték nemají „nepřiměřené zisky.

Zástupci Evropské hypoteční federace již dříve vyjádřili obavu, aby regulace hypoték na úrovni EU nechránila spotřebitele tak, že je nakonec „ochrání před hypotékou samotnou.

Předpokládaný další vývoj

Ve výboru ECON by měla být zpráva Antolína Sáncheze Preseda definitivně schválena 19. 12. 2011, v plénu EP 14. 2. 2011.

Komise počítá, že výsledná směrnice by měla být implementována do 24 měsíců a revidována po 5 letech od vstupu v platnost.

Odkazy

Rada stvrdila kompromis týkající se návrhu o nutričním značení potravin

Návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (KOM(2008)40)

Rada 29. 9. 2011 stvrdila neformální kompromis dosažený se zástupci EP stran návrhu o nutričním značení potravin.

Pozadí

Návrh předložený Komisí v lednu 2008 má za cíl revizi 2 směrnic týkajících se (formy i obsahu) značení potravin: č. 90/496 a č. 2000/13 (a zrušení dalších 6 norem: směrnic č. 87/250, č. 94/54, č. 1999/10, č. 2002/67 a č. 2004/77 a nařízení č. 608/2004).

Příslušný výbor (ENVI) se textem poprvé zabýval v březnu 2010, plénum EP zprávu Renaty Sommer přijalo v prvním čtení v červnu 2010 (více v příspěvku „EP: Nutriční hodnota v podobě ,semaforu‘ na obalech potravin nebude, Spotřebitelé v červnu 2010). Členské státy signalizovaly společnou pozici, odlišnou od EP, v prosinci 2010 (více v příspěvku „Členské státy dospěly ke své pozici k otázce nutričního značení,Spotřebitelé v prosinci 2010) a přijaly ji v únoru 2011 (více v příspěvku „Rada završila první čtení návrhu týkajícího se nutričního značení potravin, Spotřebitelé v únoru 2011). Negociace před druhým čtení mezi Radou a EP byly zahájeny v květnu 2011 (více v příspěvku „ENVI připravil pozici EP pro druhé čtení návrhu týkajícího se nutričního značení potravin, Spotřebitelé v dubnu 2011) a završeny v červnu 2011 (více v příspěvku „EP a Rada dosáhli kompromisu stran návrhu o nutričním značení potravin, Spotřebitelé v červnu 2011). Plénum EP dosažený kompromis stvrdilo v červenci 2011 (více v příspěvku „EP stvrdil kompromis týkající se návrhu o nutričním značení potravin, Spotřebitelé v červenci 2011).

Klíčové body a stav projednávání

Dojednaný kompromis má následující parametry (více také zde a zde):

Na balených potravinách budou muset být vždy zřetelně (např. v tabulce, ale ne nutně na přední straně obalu) vyjádřeny (v množství na 100 g, na 100 ml, na porci, popř. v procentech „referenčního příjmu/doporučené denní dávky) tzv. nutriční informace – energetická hodnota a obsah tuků, nasycených tuků, uhlohydrátů, bílkovin, soli a cukru (uvedení obsahu jiných ingrediencí, stejně jako uvedení daných informací jinou, z hlediska spotřebitele přehlednější formou, bude fakultativní)

Země původu bude muset být nově uvedena na obalu čerstvého vepřového, jehněčího, kozího a drůbežího masa a všude tam, kde existuje možnost, že spotřebitel nebude mít dostatek informací (dnes se daný požadavek vztahuje jen na čerstvé hovězí, čerstvé ovoce a zeleninu, med a olivový olej; Komise by do 2 let od vstupu nové normy v platnost měla předložit zprávu o jeho potenciálním rozšíření na maso coby surovinu pro přípravu dalších potravin a do 3 let na veškeré maso, mléko, nezpracované potraviny a výrobky, které jsou z min. 50 % složeny z jedné suroviny)

K otázce značení obsahu (podle EP zdraví škodlivých) trans tuků v potravinách vypracuje Komise do 3 let zprávu, popř. rovnou předloží legislativní návrh, jak na používání trans tuků spotřebitele upozornit (pokud jejich používání nenavrhne rovnou zakázat)

Otázka, zda by mělo být na obalech potravin uvedeno, že použité maso bylo získáno porážkou bez omráčení (z náboženských či jiných důvodů), by měla být řešena v budoucnu, ovšem na požadavek EP vždy striktně v kontextu zachování základní premisy „pohody zvířat (animal welfare)

Nové nařízení by se krom většiny nebalených potravin nemělo vztahovat (s výjimkou těch potravin, které obsahují alergeny) na alkoholické nápoje s obsahem alkoholu nad 1,2 % (včetně míchaných nízkoalkoholických nápojů, tzv. alcopops), na potraviny prodávané na soukromých akcích, na potraviny ručně vyrobené a na potraviny v obalech, jež nejsou větší než 25 cm2 (do 3 let od vstupu nařízení v platnost by měla Komise uveřejnit zprávu o potenciálním zahrnutí všech alkoholických nápojů do rámce směrnice; více viz Příloha V poslední verze návrhu)

Na obalech potravin by mělo být zvýrazněným písmem uvedeno, zda obsahují nějaké alergeny, postačí nicméně, že daná informace bude figurovat coby součást seznamu všech ostatních ingrediencí

Informace na potravinách musí být „čitelné, tj. musí být napsány kontrastním písmem o velikosti alespoň 1,2 milimetru (v případě obalů do 80 cm2 0,9 milimetru, v případě obalů do 25 cm2 není třeba uvádět nutriční informace, v případě obalů do 10 cm2 postačí jen název výrobku, potenciální alergeny, hmotnost/objem a datum trvanlivosti/spotřeby)

Nad rámec uvedených bodů si EP „vymohl, aby všechny balené potraviny byly na trh uváděny tak, aby jejich obal v žádném případě nemátl spotřebitele. Mělo by se více využívat obrazových informací, obal by neměl vzbuzovat dojem, že jde o jinou potravinu, popř. o potravinu, od níž se očekává, že obsahuje nějakou konkrétní surovinu (a přitom je tomu naopak), v případě obsahu rostlinného oleje by mělo být na obalu potraviny uvedeno, o jaký olej přesně jde (olivový, palmový, slunečnicový ap.). Totéž se týká potravin obsahujících směs různých mas nebo ryb.

Výsledek jednání Rady přivítali jak zástupci producentů (např. FoodDrinkEurope), tak spotřebitelů (např. BEUC).

Předpokládaný další vývoj

Nové nařízení vstoupí v platnost 20 dní po uveřejnění v Úředním věstníku EU, tj. patrně koncem listopadu 2011.

Norma bude implementována do 3 let, v případě pravidel týkajících uvádění požadovaných nutričních informací na obalech potravin do 5 let (pokud ovšem budou informace o nutričních hodnotách na potravinách dobrovolně dříve, pak budou muset novým pravidlům odpovídat nejpozději po 3 letech).

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality